
Otrhaný deník
#61
Odesláno 11.12.2008 18:56
#62
Odesláno 21.12.2008 17:15
Dračí hory, draci? dračí mládě? [sedmikráska], něco jiného, musím hledat...
Přiložené soubory
Příspěvek upravil Aren: 21.12.2008 17:21
#63
Odesláno 22.12.2008 12:51
V tehlech případech je nejlepší ty největší hrdiny srazit na kolena nějakou tou rodinnou tragedií. Uvidíme, kdyžtak přitvrdíme...
Přiložené soubory
#64
Odesláno 07.01.2009 15:47
Á nová zpráva pro deníček, plán "Wintil huja" se rozjíždí.
#65
Odesláno 07.01.2009 16:22
#66
Odesláno 09.01.2009 18:59
#67
Odesláno 26.02.2009 18:45
**
Rád si užívám ticho předtím než někoho mučím, teď tu mám před sebou Alneiru...tu krávu co si vybrali "občani" jako kontrolorku daní a spravedlnosti na hradě. Co s ní uděláme?
**
Vybral jsem si nakonec jinou cestu. Zeptal jsem se ji na ten dopis, co tím myslí a co hodlá dělat. Ptal jsem se jí i proč mě vlastně nemá ráda, vždyť ani jedno obvinění co řekla nemá podložené. Nemá jedinej důkaz! Nikdo! Jen vycházej z kdejakejch babskejch klepů. Nemaj vůbec nic a chtěj mě vyhánět z hradu? takové chudáky poddané jsem si teda mohl přát leda ve snu....na skřipci. Dokonce se prý povída, že jsem od démonů! Ha! No jako domýšlí se částečně pravdy to jóó, ale zas jedno a to samé...maj [sedmikráska]. Jestli já jsem démon, ten kterej je řeže ve velkým a ta křídlatoocasorohatá chuděra které se zastává ne, tak to mě rovnou dejte hlavu na špalek. Když jsem zkončil s rozhovorem, vešel ten chlápek jménem si nevzpomínám a povídá že před věznicí se to začíná šikovat. Dav lidí. Poslal jsem Alneiru ke dveřím a zatím jsme se se Spárhawkem posílili kouzlama. Vešli jsme ven všichni včetně Alneiry. Změřili si nás pohledem, ale nikdo si nic nedovolil. Cesta do hradu byla volná. Jo a abych nezapomněl. Alneiru jsem pověřil jako mluvčí lidu - rebelů jak většině teď říkám. Tak uvidíme s čím zas příjdou.
#68
Odesláno 15.03.2009 11:51
Pobavil mě obličej Narenie. Objednal jsem si od ní několik flašek plného léčení. Když jsem jí předával měšec za vyrobené flakóny té zázračné tekutiny, nezapomněl jsem se zmínit o tom, že chlapy od gardy zas budou mít díky její mistrovské práci zas o něco jednodušší život při boji s rebelií...té se protáhnul obličej cheche. Ještě dneska jsem zkusil jednu flašku na žebrákovi ve slatu. Otrávené nejsou a žebrák bude mít tejden co žrát.
Přiložené soubory
#69
Odesláno 05.04.2009 18:52
Dneska mě ještě čeká schůzka s budoucíma stážníkama. Víc jak čtvrtinu stávajících už jich sežrali démoni. Olios ochraňuj nové maso do mlejnku!
Přiložené soubory
#70
Odesláno 11.04.2009 21:18
Na tenhle den jsem se těšil jak na mojí Mařku, když předemnou poprvé spustila sukničku pod kolínka. A co jsem to měl v plánu deníčku? Nic jiného něž vyhrabat staré spisy a zákony, které tu dobráci zahrabali hluboko na dno z obav před vypálením hradu. Od malička jsem slýchával příběhy o staré době. Doba kdy silný vládce zavedl právo první noci. Dobře mě babka radila: "Až si jednou budeš chtít vzít svou milou, dobře se rozhlídni kdo zdejšímu kraji panuje". Někdo říká, že se dějiny opakují. Já říkám: "kurva jo"!
Stála tam tak vyfintěná, skoro jsem se viděl jak si pohrávám s motýlem, když v tom někdo v davu řekl pod vous: "hlavně pozor na kostěnou ruku". Nebýt nadopovanej lektvarama tak to ani přes ten davovej hukot neslyším. Blbec, říkám si...když v tom kouknu na levou ruku pod šaty. Opravdu..! Teměř nerozpoznatelné, ale je tam. Ani neví jakému masakru ten člověk zabránil. Tfuj, čarodějnice!
Přiložené soubory
#71
Odesláno 11.05.2009 17:55
Nevím jak dlouho tu jsem o to horší je, že nevím kde jsem. Slepota mi nadělila krásně velkej šedej flek. Jo možná by někdo řekl, že se zbravuje do černé. No to ja posoudit nemůžu, na barvy jsou tu odbornice ženské. Jediné co kolem sebe nahmatám je slamník a semtam je cítit pach zvěře.
Uklidňuje mě. Říká že to bude dobré že je šance. Tyto řádky nepíší já. Svěřil jsem jí deník, mé opatrovnici. Je zbytečné aby si slepec schovával to co bylo nalezeno.Bezmoc mě po dlouhé době dostihla. Vzomínky? Nevím, ona nechce mluvit. Můj meč! kde mám můj meč, podej mi ho! Neslyšíš sakra! Přestaň psát a podej mi ho!
#72
Odesláno 14.09.2009 19:27
Našel jsem deník, což je kus dobrého znamení. Ale co se stalo semnou za tu dobu? Vemu to hnedle od konce posledních řádků. Ta žena, alespoń tak byla cítit, vkradla se do mého života jak živelná pohroma! Nevím odkud se vzala, jedno ale vím jistě. Ukradla mě vše co si zamanula. To ale ještě není vše. Jak k tomu přišla je děsivější. Žádné tělesné mučení, žádné výhružky. Olios ví co bych za ně v některých chvílích dal. Pamatuji si jen matně, pomalé ale bolestivé přehrabování se mýma myšlenkama, jako by chtěla utrhnout uplně vše. Rvala to ze mě, klidně ale soustředě všema deseti. Ne nebyla to zachránkyně, možná únosce je to pravé slovo. Jak to dopadlo? Sedím tu v díře a přemýšlím co dál. Tupá bolest v levém oku a krev na obvazu mě děsí ještě víc…
Ale co ona, příjde? Podle zbroje a vybavení, které mám u sebe bych řekl, že se nevrátí. Ale kam mohu jít já? Jak zatím naložila s informacemi které na mě má? Vrátit se do města? To je risk…
#73
Odesláno 12.12.2009 11:43
Zavřu víko a přemýšlím komu by to mohlo patřit. Když v tom zaslechnu cizí hlas.
--
Rychle se dostanu z pokoje do předsíně a skryji se za knihovnu. Neviditelnost stále funguje, ale na jak dlouho? Cítím jak se kouzelné vazby drží na vlásku. Bude to jen tak tak. Do místnosti vejde a teď nekecám. Atreyu! No panáčkové, vidět moji hubu…takhle mě čelist ještě nespadla. Vešel dovnitř a jakoby se zarazil, za ním ještě někdo. Nemohl jsem čekat, vyrazil jsem z pokoje. Proklouzl na chodbu a čert aby to spral, v tu chvilku již kouzlo neudrželo takovej nápor a má vůle s tím nic nesvedla. Na potvoru jsem ve dveřích narazil na nějakého vojáka. Odrazil jsem se od něj a s rachotem jsem sebou švihl na podlahu. Než jsem stačil říct “Uh“, byla u mě pěkná partička.
--
Nabroušené pohledy mě sjíždí od hlavy až k patě. Zvednu se ve své zbroji, velice pomalu. Na povel ať mě voják sundá přilbu reaguji gestem, že to zvládnu sám…I přes mlhavý opar zbytků kouzla, pásku přes oko a bez kapuce, jediný Atreyu mě poznal. Hrklo to v něm vskutku vesele. Vypadal až provinile. Situace je taková jak jsem předpokládal. Rozkázal ať mě odvedou do vězení. Podle hlasu jsem poznal dalšího.Kallor se chopil povinnosti. Ale to už je na další povídání…
#74
Odesláno 31.10.2019 18:05
Deníčku, je mi líto. Je mi to tak líto, že jsem tě vykopal až teď. Nebyla možnost tě vzít s sebou, nebyl čas se pro tebe vrátit. Ale teď jsi zpět, lehce jetej časem a červy, ale jsi to ty! Ty v tom samém koženém pouzdru, ve kterém jsem se tě narychlo zanechal. Teď tě potřebuju. Obchody čekají, alicijská pokladnice nepočká! Pojď semnou a najdem své staré věrné, však my už se tu neztratíme když nám Alicie otevírá své brány!
–
Je večer a přespávám u své staré známé. Trošku seschla po těch letech, ale je to pořád šťabajzna, to se musí nechat! Trénink ve Slatu jí fakt prospívá... No.. teď když mám čas, tak se trochu rozepíšu.
Plavba proběhla vcelku v klidu. Žádnej mořskej ďas se nekonal a piráty jsme zaplatili předem. Vylodili jsme se v zátoce a vyložili pár beden. Jsou to jenom cetky, ale na začátek to zkusíme střelit nějakejm nóbl paničkám. Zboží ze zámoří tu vždycky frčelo. Najal jsem si takovou cházku kočovnou, říkaj si Bagáři a když si nedáš bacha, tak tě voberou a ještě si řeknou vo to, abys jim za to zaplatil. Trénink ne, to víš že jo, ..sakra. Prostě to dělaj kurva dobře chacha! Myslím, že spolu budem vycházet. Zítra se porozhlédnu po městě. Musím si dát bacha, leckdo zůstal a nezapomněl...
#75
Odesláno 03.11.2019 13:26
Zrovna si dohaduju kšefty na tržišti, když v tom se semele hotové peklo! Nad oblohou prolétlo cosi podobné draku, dlouho jsem neviděl tak velkou bestii. Skoro jsem nestačil zavázat mešec a začala panika. Tohle znám, kdysi jsme to měli jako fintu. Kupci přestanou být obezřetní a domluvená parta je pak připraví o nemalej peníz. No jo, ale tohle bylo něco jiného, nebyla to klasická iluze. Celou Alicií se rozezněly zvony. Démoni přichází!
--
Probíráme se mrtvolama na bojišti a koukám co bych zatáh. Boj to byl dost vysilující a leckdo v něm nechal svůj život. Takový útok prý není poprvé. Démoni to stále zkouší. Už v boji jsem si všiml holky od Hornebala. Krásná a nebezpečná. Poznala mě hned, jdeme si promluvit...
Přiložené soubory
Příspěvek upravil TaoKan: 14.11.2019 17:32
#76
Odesláno 04.11.2019 18:04
Od informátorů jsem se doslechl nemilé zprávy. Pan "H", je stále tu! Pamatuji si jak jsem ho ihned po mém nástupu do funkce degradoval na obyčejného strážníka. Je tu a brousí si zuby na vyšší pozice! Už mě tečou nervy! Ten frajírek musí dostat co proto. Najal jsem si pár řezníků. Uvidíme, přitvrdíme.
Přiložené soubory
Příspěvek upravil Aren: 14.11.2019 17:33
#77
Odesláno 14.11.2019 17:24
Mám tak velkou radost! Zatímco ostatní spí, mě se v hlavě rodí naprosto nechutný plán! Snad je to tímhle prokletým místem, nebo je to mnou? Na tom nesejde, dělá mi to neskutečnou radost! Domýšlím detaily a sepisuju poznámky. Tohle bude velké, hnusné, zákeřné...nemám slov. Jako vždy to někdo odnese, bude nevinej a zjistí to až na samotném konci! Hlavně v klidu a s rozvahou, každý detail musí sedět! Uplně se mi klepe ruka jak se na to těším!
Poznámky:
5-6 věrných 3/6
informace: 1/4
eso1 : jo
eso2: -
eso3: -
nářadí: 0/2
prostředky: 50 procent
scénář 1: -
scénář 2: -
esa na stůl: -
scénář "pojistka":
velký L:
Přiložené soubory
Příspěvek upravil Aren: 14.11.2019 17:35
#78
Odesláno 17.11.2019 16:09
Převaluju se na slamníku a nemužu usnout. Co se to včera sakra stalo? Člověk jim řekne, v klidu, sleduj ho a ve správný moment ho sundej...no a oni při tom povraždí celou jeho družinu? Kur**! Hlavní je, že nikdo nezůstal na živu. Malíček schován, musím ho zakonzervovat, budeme ho potřebovat. Musím pohnout s kšeftama, tohle vyplácení odměn leze do rozpočtu.
Přiložené soubory
#79
Odesláno 30.11.2019 10:11
Už několik měsíců co tu jsem mám problém zamhouřit oka. Město je den co den vystavené nájezdům Démonů. Začínám se bojů zůčasňovat a poznávám místní elity a někdy i známé tváře. Mnoho se toho událo co jsem byl pryč.
Tak je na čase, abych si uspořádal myšlenky. Vypadá to tak, že to bude těžší než jsem si myslel. Alomar je mrtev jeho místo něj tam sedí ještě větší bestie – Zapomenutý. Je to prý démoní drak, který svou sílu získal rituálem ze svých padlých nepřátel. To je jih, pláň démonů. Pak tu máme další hráče na pomyslné šachovnici. Démonův nohsled Černý rytíř - ten je prý úspešně poražen a držen v nekonečném labyrintu – na jak dlouho? Celé to mají pod palcem Dévy. Musím o nich zjistit víc.
Pak tu máme pevnost Rudého draka. Ta doznala změn, správce Njorden a dračice Katrin (možná Katerina?)– s tou už jsem se setkal v bojích na jižní cestě, sakra dobrá...řekl bych, že jí jen tak něco nerozhodí.
Ve městě vládnou radní o kterých téměř nikdo nic neví, je to jedna velká záhada. Pak tu máme Isbelah a její partičku tielfingů, cech mágů na elfím ostrově. No a já se ptám, jak je tohle sakra možné? Posledních pár let tu muselo být výživných. Potřebuju víc informací, půjdu vyslat pár naslouchačů, prostředky už na to začínám mít.
Přiložené soubory
#80
Odesláno 03.12.2019 18:26
Posledních pár tejdnů jsem strávil na cestách. Sliboval jsem si od toho pár odpovědí na nezodpovězené otázky...a jsou tu!
První cesta mě neplánovaně zavedla přímo pod nos dračici v horách na severo východě. Zkoušel jsem ji trošku namazat med kolem huby, ale není blbá, to se mi líbí! Pravda, že jsem byl taky trošku nesvůj. Její dlouhé stříbrné vlasy, křivky které jsem jakživ neviděl a ten hlas...ach! Možná bych to časem uhrál s moji špetkou dračí krve co v sobě nosím. Ale pochybuju že z toho budou dráčátka cheche. Lepší dračice než povadlej motýl žejo!
No jo...ty informace. Už vím co jsou zač Dévy, jak je držen Černý rytíř no a že naše dračice bude asi jediná schopná se postavit Zapomenutému.
Pak tu mámé dnešní setkání, o kterém se rozepíšu příště. Mám tolik informací... tolik cenných informací! Teď je jen správně použít.
Přiložené soubory
#81
Odesláno 27.12.2019 17:33
Tak je mi jasné, že pán z jihu semnou vyjebe, to co po mě chce přinést bude tak akorát dobré k nějakému fíglu na ovladnutí mojí mysli. Už je to jasné, tahle varianta spojenectví neklapne. Nadále se budu držet plánu co máme s Is. Teď jen vymyslet jak s ní tu spolupráci nastavit. Dozvěděl jsem se, že její moc o které toho ještě tolik neví, je tak obrovská, že by z toho při troše špatných okolností mohl být druhej zapomenutej. Je to ženská, trošku ji něco přejede přes nos a nechá zničit celej ostrov. Myslím, že Isbelah musí zemřít v boji ...společně se Zapomenutým.
**
Srdce krystalického démona je v naší sféře! Mnoho alicijštích hrdinů neodolalo této výpravě a přidalo se na tuto epickou pouť za poznáním. Výprava byla úspěšná. Musím ale zapsat, že né zrovna jednoduchá. Nebýt pár bdělích a mága od Is, zůstanem tam všichni a naše duše se budou máčet v nekonečných močálech pekelného utrpení! Zasloužilo by si to opěvnou píseň o hrdinství těchto můžů a žen!
Přísady dodány, čekáme až mistr dodá své dílo. Jdu si zatím dát sklenku vína k Maugrimovi. Je možné, že během pár dní už mé rty víno nezakusí.
Přiložené soubory
#82
Odesláno 09.10.2020 19:16
Chvilka času na doplnění pár stránek. Zatuchlá atmosféra kolem nekončící války s démony se pomalu vytrácí. Zřejmě přišel nějaký poryv mezi sférami a Démoni mají co dělat sami se sebou. Co teď s nimi? Čapnout situaci za pačes a vyrazit na jih? To je moc velká sázka na neurčito, tohle se mi nevyplatí. Is taky zmizela...naštěstí se pro mé plány naskytla další příležitost! Tam kde je nějaký nešvár, tam si můžu vždy po troškách přihřát polívčičku. Pojďme se na to společně podívat, deníčku!
***Lidé z Jihu**
Nevím jak se jim to podařilo, ale vyštípali tu dračici Katerinu a Njordána. Věkem určitě nepošli tak to vidím na krásnou kudličku umístěnou někam pod spodní žebra - pěkně vykošťovákem zakroutit do ledvin... Musela to být čistá práce. Klobouk dolu, cha! Co naplat, stejnak se s nimi nedalo rozumně jednat. Máme tu novou dobu a ta si žádá nové kšefty! Ale hezky popořadě...
Jak to tak bejvá, stačí malá provokace a pánové si začnou přeměřovat. Tak přesně začal první kšeft, u kterého jsem nebyl! Někdo z nich obešel hlavní dohodu a začal si dělat vlastní obchod s fetem, nehledě na stávající dodavatele...Vlastně by se tolik nestalo nebejt těch vymletejch šlapek. Ty coury pro pár zlatek roztroubí všude kolem sebe kde si nejvíc přešněrovat čumák! Netrvalo dlouho a Slat se proměnil v hotové jatka.
Slyším trubadůra, něco se děje...
#83
Odesláno 09.10.2020 19:44
*** První kontakt ***
Rudovice obsazeny! Hlavní zasobitel jidla pro Alicii. Oni maj fakt pod čepicí! Vypadá, že to myslí vážně. Jižani, pfff jak fádní.... Pro mě už jen rebelská chátra.
Vyrazili jsme s pár dobrodruhy na pomoc, ale je to vážnější než se zdá, mají tam opravdovou armádu! Alicie v čele s radními si utrhli pořádnej kus ostudy. Jak si někdo může nevšimnout přesun armády do Rudovic? Informátoři, zvědové...nikdo nic? Žabaři…
Ještě ten den naše skromná jednotka zajala dva rebely, odvezli jsme je do města...no ať si taky zkusí natahnout záda na našich prvotřídních železech. Už teď mě loupe v kříži jen na to pomyslím.
Ale jedno ti řeknu deníčku, tohle prostřední mi vyhovuje. Můžu tu rozehrát pořádnou partii, všechno do sebe zapadne a já si přijdu pro to co jsem ztratil!
Přiložené soubory
Příspěvek upravil Aren: 09.10.2020 19:45
#84
Odesláno 12.10.2020 21:49
*** Výměna zajatců ***
Tak tuhle přepadovku si budou alicijští dlouho pamatovat. Byla to rychlá odpověď na náš útok. Provedena ale daleko brutálnější silou. Tentokrát to jsou ale body pro rebely, jednoho nechali naživu a zrovna Warta! Jestli přijde na mučidla a začne blekotat co ví, trošku mi tim zhatí plány sakra! Co s ním?
**
Máme to tu, domluvil jsem se strážným aby nám vydali z mučidel ty dvě hrdlořezky a střelíme je za Warta. S králem jihu to bylo celkem smlouvání, ale nakonec kývl k výměně. Setkání proběhne v pašeráckém přístavu v zátoce na severu. Moc se mi to nelíbí, nevím jaké hraje karty....Vezmu si s sebou trošku víc lidí než bylo domluveno...kdyžtak je neznám, nějací vandráci šli okolo žejo. Uvidíme s jakým hráčem se budu setkávat následující měsíce na pomyslné šachovnici.
**
Tak to byla komedie! Ten šupák přivedl někoho jiného, koho? To jsem zjistil až od kapitána! No a radní? uvidíme jak se s tím smíří. Jmenovat nebudu. Jinak ten pohled na zbídačené a zmrzačené zajatce bych nepřál nikomu. Jo, to je holt daň za informace. No a Wart? Prý utekl! Jak směšné, prvoplánové. Tak tohle je výsměch! Načal jsem s králem mezi čtyřma očima výhodný obchod. Později mi krásně přihrál karty do plánu B!
Přiložené soubory
#85
Odesláno 13.10.2020 20:40
*** Léčka ***
Omaron, co on je zač? Normální padouch udělá první kšeft na pohodu, hodí očko že je všechno cajk no a pak tě uvaří na něčem velkym. Jenže král jihu? Ten se s tim nesere, prostě naser si. No ale co když jen mlží a snaží se od něčeho odpoutat pozornost?
Potkal jsem Warta na trhu, připotácel se a vypadal dost zrychtovaně, pozval jsem ho na pivo a dal mu pár zlaťáků na Mařku ve Slatu, ta ho z toho vylíže, cheche. U rozhovoru jsem si ho trošku prohlíd, tohle nejsou bežné zranění z mučení. Už mám něco odmučeno a vím jak to vypadá. Tenhle na mě skutečně hraje habaďůru a je domluvenej s rebelama. Hlavně musel pustit informace. Čas se ho zbavit.
**
Vysvětlil jsem mu situaci ve měste, jídlo dochází a jediná šance je obchod s rebely. Kývnul na to, že jen potřebuje pár dní odpočinku a pojede semnou na vyjednávání. Mezitím jsem se domluvil s kapitánem stráží, že jistej bard Wart, ten kterého zajmuli rebelové a živ a zdráv se vrátil do města...že něco chystá, ať jsou ostražití.
Druhého dne vyrážíme: Já, Wart a dva z mejch věrnejch. Vše šlo dle domluvy, sraz proběhl před průsmykem do pevnosti draka. Jelikož jsem jim nevěřil, poslal jsem Warta ať s nimi jede průsmykem pro dodávku zboží. Pokud se nevrátí, žádná škoda, akorát to ulehčí plán. Vrátili se. Na první pohled toho žrádla bylo trošku mín a už vůbec jsem to nechtěl ochutnávat. Stálo to tak dvacetinásobek běžné ceny....ale co, účel toho jídla je jiný.
**
Vracíme se do města a přichází další fáze plánu – sichrovačka. Poslal jsem Warta kousek dopředu, aby obhlidl zda je cesta volná, poslechl jak dobře zaplacená děvka. Vzal jsem lahvičku silného pavoučího jedu a pečlivě nalil do zahybů masa a do pár bochníků chleba. Je to sice naředěný, ale pořád to má sílu jak bejk, výhodou je, že to není na první pohled vidět. Člověk se potom v ukrutných křečích posere, menší zvířata to zabije. Vrací se. Pokračujeme v ceste
kousek před městem dávám instrukce: "jedeme čistit cestu vpředu, Warte ty jed za námi s odstupem a s povozem jidla moc nespechej at to nevyklopíš. Sraz za východní branou do města, tam před tržištěm". Poslechl.
Stráže dostali informaci, že se nejspíš blíží ten bard a zafungovalo to bleskově. Byl chycenej s celým nákladem před hradbami a ještě se cítil jako spasitel města. Cha, tohle se povedlo!
Sbohem ulhanej barde! Oprátka bude tvou jedinou milenkou!
Přiložené soubory
#86
Odesláno 18.10.2020 11:06
Wart se nám stal vyslancem Stromořadu! To se mi hodí, ale jak moc!
Trošku si shrneme tu politiku:
*koupit si přízeň
- rozdavání jídla – probíhá dle plánu.
- provolávání hesel osvobození Rudovic – probíhá dle plánu.
- nabídnout řešení radě města – falešné informace o víně + strach na radu
- Audience: Přijít rychle se strachem v očích a načrtnout scénář dle posledních informací:
Vyslanec ST Wart se má setkat s rebely ohledně předání vína - rebelové ho však zamordují ve jménu města (či Arena) a poštvou tak více Stromořad proti Alicii (STRACH). Nabídnu řešení: mám informátory (z dob mé vlády) ohledně předání, zabráním tak mordu vyslance, víno získám a to vše nepůjde z financí města. Radní na to musí strachy kývnout
- do karet bude hrát moje poslední tažení proti rebelům a získávání přízně
- to vše za výměnou za titul, nikdo to nebude dělat zdarma. Uvidíme.
- eso v rukávu - splněno
Už se jen upravit, nahodit vážný výraz a zasejt strach. Otevřte Vulkán, audience čeká!
Přiložené soubory
#87
Odesláno 11.11.2020 19:10
Pokaždé když se dostanu do nejlepšího, tak ty deníčku trpíš a sušíš listy. Tak jdem na to.
Jasně že to klaplo, jedna prdel navíc teď zahřejvá ty nejlepší sedátka v Alicii. Mám ale pocit, že to je zas v těch samejch kolejích, jen tentokrát ten důlní vozík plnej zlata nebrzdí Lady Tery - budiž ji zem lehká cheche. Jednou bych se tam rád vrátil a položil ji věnec na její vlastnoručně vykopaný hrob, ale risk ...že mě někdo vysleduje a vykope tu nádheru...to mi za to nestojí. Hiosu by si ale jistě přál. Zatím má smůlu. No a kdo to brzdí teď? No celá celinká rada Alicie. Nechám na ně pověsit pár přátel a uvidíme co se s tím dá dělat.
Zatím jsem rozjel pár klasikejch fint tzv.: “ždímačky“. Zatím to jede obstojně, jen se v tom nesmí rada moc rejpat.
Rudovice a rada mě už fakt unavujou, tohle se musí vyřešit...nejlépe nějakou fintou...
#88
Odesláno 14.11.2020 15:40
Namlsal ses a začal si nám věšet bulíky na nos. Moc sis přičichl ke zlaťákům a zrovna teď se nám to hodí. Už nikoho nesvezeš ty čuchgrešle!
Již delší dobu jsem to tušil. Muj informátor od něj bral duležité informace o rebelech, vozil je den co den ze severu na jih a zpět a pak to začalo. Samej kec jen aby si udržel vejplatu. Tak takhle ne frajere. Již pro nás nemáš žádnou cenu, spíš naopak. Vzal jsem pár lidí a vyrazili k přístavu na severu. Pirátská zátoka. Občas tam přeloží nějaké neproclené zboží ze všech zákoutí, ale jinak nic velkého. Dneska jsem to musel ukončit. Pod roškou neviditelnosti jsme se přiblížili až k němu na loď, dostal kudlu pod krk a musel se dívat jak všude rozlevame pryskyřici.Neudržel jsem se a přitlačil na vykošťovák. Ocel mu projela krkem jak nic. Chrčícího jsem ho laskyplně položil do hočící pryskyřice, pečinka pro mořské ďase...
Přiložené soubory
Příspěvek upravil Aren: 14.11.2020 15:41
#89
Odesláno 25.11.2020 18:09
Tohle nebude na pár řádků. Tvá existence, mě málem stála život! Měl jsem být mrtvý, podělal jsem co se dalo a přesto...deníčku, tohle budu jednou vyprávět dětem před spaním. Posledních pár dní bylo plných leváren, falešných přátelství, snad i lásky...ale ze všeho nejvíc...zrady! Pojďme na to.
Rudovice
takhle kapitola je ze všeho nejpodivnější. Stále mnoho otázek okolo prvního impulzu. Řek bych, že tu máme další stranu o které toho moc nevíme...no a smrdí od Stromořádu. Vše je spojené s elementem ohně – první mluvící plamínek, který mi přivedl na pomoc podivnou lučišnici. Ta pak stála po boku rady při mé audienci a poté ve Stromořádu vedle Lorda D`Flicka, ten kterej mě tak vypek. Je jasný, že Warta mu naprášila ona...ale co z toho mají?Další oheň, zapálená loď stromořadu – provokace, podmět k tomu zdražit licence? Další ty sochy...hořící sochy! Všude po ostrově! Jestli příjde ještě něco horšího, tak už se fakt poseru.
Ale co je jasné...někdo ovlivnil radu, aby rozpoutala šarvátku mezi jižanama a Rudovicema. Chtějí oslabit ostrov pro případný vpád? Tohle se mi zdá jako nejvíc pravděpodobný...buď za tím vším stojí Stromořad, nebo hůř...démoni z jihu.
Tak to máme pár myšlenek, od toho deníky jsou ne?
Bitva o Rudovice
Nemusím zdůrazňovat, že vyjednávání s Omaronem nepřineslo žádný výsledek. Nevím co měl za lubem, ale nabídnout mi spolupráci a utok na Stromořad je víc než pošetilé...dřív než by k tomu došlo, tak by odpravila samotná rada města. Došlo tedy na lámání chleba...nebo chcete-li...kostí.
Byl krásný den, jak stvořený na bitvu. Měl jsem v hlavě několik scénářů:
První z nich byl, že jižani prostě odejdou a nechaj mě zaplatit celou armádu za nic.
Druhý, že počkaj až vyjedeme z Alicie a zautočí na ni z druhé strany. Pro ten případ jsem nechal celou armádu v Alicii a jednu jednotku na hradbách Elysie.
Třetí, ten který nastal, opevní se a počkaj na smrt.
No jó, ale né zadarmo.Takhle krvavou bitvu jsem nezažil...taky skoro nepřežil! Naše skromná armáda složená převážně z dobrodruhů a ochránců čítala několik desítek po zuby ozbrojených magorů, které už nebaví mordovat různé monstra v zatuchlejch jeskyních a tak si rádi přijdou seknout do pocitvého lidského masa… Za všechno to příkoří z nedostatku jídla.. a žold.
Vyjeli jsme od východní brány, dopředu jsem poslal pár předsunutých hlídek a hledače pastí...ale, nic...lautr nic. Mohlo mě napadnout, já vůl...že si to šetří na velkej moment.
Taky přišel. Jen co jsme dorazili před bránu, začali po nás střílet a metat všelijakou magií. Odolali jsme celkem bez úhony. Plni bojového ducha a úspěšného vyvrácení hlavní brány se hrneme dopředu. Cha! Šlo to jak po másle, ale po jejich! Bylo jich tam jen pár a přímo to lákalo se do nich pustit. Tohle jim vyšlo na jedničku. Zavelel jsem do útoku a vyrazil bojově vpřed. Byl tam jeden moment, kterej si pamatuji jako poslední...ten moment, kdy ti něco cvakne pod koněm, ty se ohlédneš a vidíš jak ti odlesk něčeho kovového dá na srozuměnou, že tohle je ta největší past, kterou jsi za celej život viděl. Ani jsem nepolkl a můj kůň se proměnil v rudé oblaka, změti krve, rosekanejch vnitřností a zlámanejch kostí. Padl jsem držkou do těch krás schytal další pastí. Z vyprávění jsem prej dostal bleskem a zaplul do toho hnusu až po uši. Od ostatního mě zachránila zbroj, poctívá práce od Jasona. Zachranila a podržela mi končetiny pohromadě.
Zuřivá parta dobrodruhů a elitních ochránců je nakonec vyštípala...ale bylo to tak tak...nevyhrát, tak už tyhle řádky nenapíšu. Xilluin a Linsy mi pak pomohli na nohy. Před hradem jsem ztratil vědomí. Příliš mnoho ran na lidské tělo s kapkou dračí krve.
Přiložené soubory
#90
Odesláno 27.11.2020 22:52
Cech zlodějů, zrada
Pan Černý, kápo cechu. Jeho uvěznění bylo součástí velkého plánu o kterém jsem něměl ani tucha. Zkoušel jsem pár fint jak ho dostat ven, ale nic z toho nedopadlo. Omaron si byl až moc vědom toho, co má v kobce…. Tehdá nastal zlom, někoho uvnitř mu pomohl. Po osvobození jsme spolu mluvili, ale neřekl nic kloudného, potřeboval čas. Byl dost zničenej, asi už ani nepočítal s tím, že se vrátí. Já na rovinu taky ne. Ale takhle to v téhle branži chodí. Něco posereš vlastní blbostí, tak si to vyžer. Fakt nevím, jak bych ho z té pevnosti rychle dostal. V takové době najít člověka, kterej se tam vetře je skoro nemožné. Ale co, vyřešil to někdo jinej a jeho osvobození roztočilo kolo plánu jak mě dostat...no a Povedlo se. Moje chyba věřit až tak neuvěřitelnému scénáři!
Inu, začínáme! Co se vlastně stalo?Je to prosté. Omaron se domákl, že to táhnu s cechem a jediná cesta jak mě dostat, je nastrčit svoje lidi přímo k nim. Takže tu máme obchodní nabídku Omarona, čistě pro cech, tajnosti, tajnosti a tajnosti...tak to přece máme rádi...ale? Pana Černého u toho dostanou a zavřou do pevnosti. Skvělé překvápko. Pak přichází na scénu ta jejich hobitka, které se ho na oko zželí a z čisté lásky mu pomůže utéct. Dopadne to na jedničku a Pan Černý nabídne své zachránkyni čestné místo v cechu. Bum, prásk...první část plánu vyšla.
Mezitím přeplatí mého informátora - tohle mu nezapomenu. Mají už dva své lidi přímo u nepřítele. Bravo! Teď jen stačí počkat na vhodnou chvilku... ta kde se ocitne má velkolepost přímo v doupěti cechu a ti kterým věříme budou v ruce držet klíč. Tady bych řekl, že to kápo trošku posral. Té hobitce dal rovnou klíč. Chápu, že byl dost mimo, ale tohle je školácká chyba. Měla projít testem důvěry jako ostatní členové. Zamiloval se? Osobně se mu nedivím, takhle mě osvobodit, tak ji budu prohánět motýla každej den!
Správná chvíle nastala, všechno sedlo jak prdel na hrnec. Já se dobelhal do cechu pro informace, uvnitř už seděli další dva nový členové a uprostřed mé nádherné řeči se hobitka uráčila odskočit a pustit dovnitř partu nasranejch hrdlořezů. Ty vole, nestačil jsem ani říct: „Co to kurva!“. Od dveří se na mě vyřítilo to monstrum zvané “Hroch“. Ani nedopadla kapka jeho slin na podlahu a byl u mě. Stačil jsem sáhnout na moji poslední záchranu, kámen návratu. Ale ten parchant mi ho vyrazil z ruky než bylo kouzlo plně aktivovaný. Pozdě, šlus...věděl jsem, že tohle je můj konec.
Přiložené soubory
0 uživatelů si čte toto téma
0 členů, 0 návětěvníků, 0 anonymních