45 odpovědí na toto téma

[Garret]

Ozvalo se zapraskání větvičky, a hbitá ruka pevně sevřela jílec rapíru. Přivřené oko se pomalu otevřelo, a okolí pozorně sledovala oranžová zornička. Srna s kolouchem právě kousek od hraničáře okusovala mladé výhonky buku.

Jen srna s mladým... uklidnil se

Skald vydechl a znovu se ponořil do lehkého spánku. Seděl na větvi, opřený o mohutný kmen prastarého buku, asi deset sáhů nad zemí. Zabalený do pláště od elfů čekal, a tiše při tom pospával lehkým spánkem hraničářů.
Ačkoliv nebyl elf, nemohl odmítnout žádot o pomoc od zkroušených elfů, kteří poslední dobou trpěly pod násilím podivné skupiny vedené podle všeho jakýmsi "Sekáčem".
Teď v hlubokém hvozdu, čekal jen chvíli běhu od skupinky starých drudiských menhirů, na večer kdy možná dojdou události z posledních dnů rozuzlení...

[Arghaali]

Haldir přišel od paní veřejné pracovnice s podivným výrazem.
"Tak co, dozvěděl ses to, co se dozvědět musíme?" nedočkavě vrhkli téměř všichni elfové najednou.
"Nedozvěděl, málem mě znásilnila!"
"Měl jsi ji uchvátit jako pravý muž!" radil Skald, tiefling.
"Jo, a pak by mě uchvátila nějaká nemoc," zhrozil se Haldir.
"Proč by Haldira měla nemoc uchvátit?" zajímala se hned Arghaali, které to nedávalo smysl.
"Nó, víš...to máš tak," mumlali ostatní a navzájem koukali jeden na druhého.
Až se našel někdo, kdo zachránil situaci slovy: "Ta paní se nemyje Arghaali," načež ostatní horlivě přikyvovali.
"Aha, možná by jí Arghaali měla říct ať umyje, aby nebyla nemocná?"
Strhlo se horlivé vrtění hlavami. "Už jsem jí to řekl Arghaali, neměj strach," Haldir.


Po chvíli se většina Ochránců rozutekla, unaveni z epické bitvy. Zůstala jen Reserva, Anárion, Lara a Arghaali.

Anárion přistoupil k Arghaali: "Já, musím ti něco říct, ale nesmíš to nikomu prozradit Arghaali."
"Nene Arghaali neřekne," zavrtěla hlavou a nevinně se usmívala.
"Víš, jak to jen říct. Mně se moc líbí..."
"Kdo panu Anárionovi líbí?"
"Calisia," vysoukal ze sebe nakonec.
"Juu, paní Calis Arghaali taky libí!"
"No, to ano, ale u mě je to trošku..erm..složitější, víš?"
Zase zakroutila hlavou: "A paní Calis to ví?"
"To je právě ten problém."
"Možná Arghaali pomůže?"
Poněkud zbledl. "Nene Arghaali, nesmíš o tom nikomu nic říct," 'To jsem tomu dal, co mě to, u Kodiaka, napadlo? Tahle mi neporadí.'
Přesto měla obrovský kus pravdy: "Arghaali to přijde divné, když paní Calis o tom vědět nebude."

O chvilku později si Reserva všimla Alexe Romanova. O další chvilku později zmizel.
"To byl Alex, ten co mi nabízel informace za urnu s jeho přítelem. Ale také jsem dostala varování, že se mu nedá věřit."
"Urnu s přitelem?" přemýšlela Arghaali nahlas, "to buď tuze velká urna, nebo tuze malý přítel."

"Zdravím vás! Jak jste se rozhodli?"
"Budu s vámi jednat na rovinu pane Alexi, dostala jsem ohledně vás jistá varování. Můžeme vám věřit?"
"Já jsem obchodník," rozhodil rukama, "chci pouze obchodovat. Čas mě netrápí, koneckonců nejsou to moje uši, které plní proutěné košíky."

Přesně věděl, která slova použít. Na tváři Reservy bylo vidět tíhu odpovědnosti. Nakonec i přes pochyby v srdci přikývla.
"Výborně," usmál se Alex. Jeho oči však zůstávaly chladné.
Vyvětlil, že urna bude v Garibaldiho věži, nejspíš pod nějakým oltářem.
"A kdo je v té urně? Jak se tam dostaneme?"
"To je vaše starost, jen vás musím upozornit, že máte jediný pokus," bez dalšího vysvětlení a s otázkami nezodpovězenými pokynul hlavou a vypařil se.

Reserva přemýšlela kde seženou schopného zloděje, kterého si jistě věž mága bude žádat. Anáriona trápila jiná starost: "Myslím, že bychom to měli Garibaldimu říct, nezdá se mi to správné. Možné zasahujeme do věcí, do kterých nám zasahovat nepřísluší."
"Nesmysl, Garibaldi je starý mrzout, vyhnal by nás, a já už nestrpím to, co se vůči elfům děje."

Jistěže nikdo z nově příchozích nemohl tušit, čí ostatky se nacházejí v urně. Že to byl pávě ten muž, hrůzný nekromant Kelian, jemuž se v minulém věku jen o málo nepodařilo dobýt Alicii a ovládnout tak celý ostrov.

"Nebuď tak nervózní Any," uklidňovala hraničáře velitelka elfů.
"Pan Anárion nervózní, protože on do paní Calis zakoukal!"
"Arghaali!" vykřikl zoufale Anárion
"Co Arghaali provedla?"

[Chuanetta]

*slecna Valentyna pokrikuje na trzisti stojice na sudu do houfu cumilu*

Ano !
Vse je pravda !
Elfove jsou hrdlorezove a vrazi!
Nejhorsi sebranka.
Vse co rikali cigani ve meste je cisto cista pravda !
Ty letaky nelzou.
Elfove nas chteji vykoupat v krvi, ale to se jim nepovede ! Rozhodne ne! Dny elfu jsou secteny !

SMRT ELFUM !

*Na trzisti se rozproudi ziva debata. Nahodou kolem projde jeden elf a radeji rychle prida do kroku, kdyz vidi, jak se na nej lide nevrazive divaji.*

*Valentyna odchazi do slatu dat si pivko po namahavem dnu, kdy mela namale. Pozvedne pullitr a pripije na zivot a pak zacne vzpominat co se vlastne ten den udalo a co by mela udelat ted, jelikoz jeji ciny zajiste ovlivni jeji blizkou budoucnost.*

Pred nekolika hodinami videla sroceni elfu primo na trhu. Vzpomela si na letaky a to co ji povidali cigani. Zvlaste jeden. Musi zjistit co je na tom pravdy. Preci jen elfove se dosti roztahuji, jsou i celkem bohati, tedy aspon nekteri. Pamatuje si jako dite, jak celi spinavi s kamarady obyvali ulice spinaveho mesta a elfove, vzdy cisti, uhlazeni jimi opovrhovali.

Elfove uprostred trziste se na necem domouvali a ocividne nekam vyrazeli, po zuby ozbrojeni. Nevahala jsem a rozhodla se sledovat jejich nekale plany. Schovana pod rouskou kouzla neviditelnosti jsem spehovala malou skupinku. Nanestesti jedna divka, co tak divne mluvi si me vsimla na pocatku hlubokeho lesa. Odbyla jsem ji tim, ze sbiram byliny, a ona uverila. Pokracovali dale v ceste a ja, velmi opatrne, je nadale sledovala. Nastesti les znam celkem dobre, jelikoz tam casto travim cas sberem bylin. smerovali na jedno misto, celkem uzavrene, dosti dobre strategicky umistene. Rozprostreli prepadove komanda pobliz a jen tri cekali uprostred toho mista. Snazila jsem se neco zaslechnout, ale bohuzel mluvili velmi potichu.

Po nejake dobe kouzlo neviditelnosti pominulo, tak jsem se vydala jim naproti vyptat se, co maji v planu. Mrazivy vyboj me zasahl do noh.
Lecka ! Prvni co me napadlo.

Trojice mi to nechtela moc vysvetlit, tak jsem na ne trochu vice uhodila a obvinila z toho, ze tu chteji prepadavat slusne LIDI. Elfove vyhrozovali, ale ja se nebala. Vedela jsem, kde maji posily a byla pripravena k uteku.

V tom se strhla mela, ani nevim jak, zacal lity boj. Sipy svisteli, ohen plan, blesky srsely.

Elfove na me zautocili !!!
Nedam svou kuzi lacino! zarvala jsem a pustila se do boje.

Preci jen jsem tam nebyla sama, bohatyrsti cigani mi prisli na pomoc. V jeden okamzik to vypadalo ze Cigani vitezi, pak se ale karta obratila, vetsina uz byla mrtva.

Vidim tam toho chlapa s ocasem, chci se ho na neco optat a v tom mi nekdo vrazi nuz do zad. Nastesti se svezl po panciri a zapichl se jen do boku a neudelal vetsi skodu, ale krev ze me strikala a ja se dala na rychly ustup. Ale sily ubyvali a ti dva me pronasledovali a nakonec se na me vrhli.

Tma.....

Sklani se nademnou nejaka zena. Obvinuji me z utoku na ne.
Jak smesne !
Oni preci zautocili na mne.
Hnusni elfove.
Necekam slitovani, je to banda hrdlorezu a ihned jim to take sdeluji.
Timto cinem si popudili Lidi Alicie proti sobe.
Vidim jejich natesene oci prahnouci po me krvi, ale jejich velitelka Ress (tak ji oslovuji) vaha. Snazim se toho vyuzit, a vymyslim si co to jde.
Vim ze hraji nebezpecnou hru, ale co se da delat. Umirat se mi nechce. Jeste ze vysel ten uskok, ze se smrti nebojim. Vim ze elfove to tak citi, diky sve dlouhovekosti. Nastesti to zapusobilo. Sem preci krucinal pekne mlada na umirani.

Uz to vypada, ze me propusti, ale nakonec nerozhodna velitelka da hlasovat. Skoro jednomyslne odsouhlasi muj prevoz na jejich spinavy ostrov a slova o muceni se mi nelibi. Ale na utek neni ani pomysleni, stoji kolem me a maji zbrane, navic mi svazali ruce.
Snazim se je presvedcit at me vemou do mesta, tam by se s nema neparali a me zajiste osvobodily, ale bohuzel, provaz a jeho tahoun to tak nevidi.

Mestu se obloukem vyhybame lesem rozkladajicim se na vychode. Ovsem najednou je prepadne utocne komando Ligy. Vyuzivam zmatku a utikam k Ciganum. Schytavam nejake rany, ale nastesti, jeden z Ciganu mi prerizne pouta a ja vubec nesleduji boj a co nejrychleji prcham smerem k vychodni brane.

Ufff. Sem ve meste. Ziva a skoro zdrava.
Podelani elfove ! Za to prikori mi zaplati. Jejich hlavy budou jiz brzy napichle na kulech !

*Dopije pivo a vzpomene na jmena ktera tam padla. Ta velitelka mluvila o njakem Sekaci a Ingarovi. Budu je muset najit. Zajiste to budou spravni chlapy. Ocividne nemaji radi elfy, takze spolecne tema se jiste najde.
Vytahne hrebinek a zrcatko, ucese vlasy ocisti tvar. Po nejakem case je spokojena svou vizazi a oslovi hostinskeho.

Mistre Hornebale, mela bych na Vas par otazecek. Zajiste tak cily obchodnik a takovy fesak bude znat par lidi. *jakoby mimodek vytahne plny mesec zlatacku, ktery se silny *zuch* dopadne na barovy pult.*
Hornebal se jen usmeje a mesec rychle zmizi v jeho tlape.
Co pro Vas mohu udelat slecno?

[Ali]

prochazi se maly pulcik po meste a najednou uvidi zvlastni papirek na zemi vezme jej a za rohem si ho precte
hmm neco na tom bude *pomysli si* prichazeji divne casy ale musime byt ostraziti *schova papirek do kapsy a jde se prochazet dal

Přiložené soubory

•  Zvlastni_vzkaz.JPG   37.83K   116 Počet stažení