Skočit na obsah


>> Úsvit a naděje <<


  • Please log in to reply
45 odpovědí na toto téma

#1 Host_Šéf_*

Host_Šéf_*
  • Host

Odesláno 04.04.2006 23:26

Les poblíž vesnice voněl po dešti. Prvni sluneční paprsky se prodraly přes roztrhaná mračna a dopadaly na promáčenou zem. Prostorem se pomalu znovu rozeznivalo rozmanité štěbetání ptáků.

A navíc jeden nepatričný zvuk. Sotva slyšitelný. Slaboučké vrzání pevného námořnického lana. Pravidelné tak, jak s ním lehký vítr pohyboval. Dopředu. Dozadu. I spolu s tím, co bylo na něm zavěšené.

Odeslaný obrázek

Až starého elfa Inhwaela - který již v mládí dal přednost životu v lidských městech - vesničané najdou, určitě budou otřeseni. Rozhodně ne tím, že je na světě o jednoho elfa méně, či snad proto, že houpající se muž měl uříznuty obě uši. Nejvíce z míry je jistě vyvede kus ušmudlaného pergamenu, který má Inhwael kudlou přišpendlený mezi lopatky. Těch pár slov s sebou nese podivné mrazení v zádech:

Prozřel jsem.
Očistím tuto zemi krví. A TOHLE je teprve začátek.

podepsán Sekáč, Vrchní velitel Ligy svobodných, vlastní rukou


  • 0

#2 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 05.04.2006 05:27

"Slyšel si to Gorthe?" zeptal se s pobavenim Ingar, když horkého poledne seděl u Maugrima a Gorthiss se vybíravě probíral kachnou co měl na stole, aby se co nejméně zamastil.
" Co?" mlaskl načež se mírně začervenal a jedl dál.
" Jakýsi zajimavý mord za městem, elf." usmál se koutkem úst Ingar a sledoval bratrovu reakci.
" Ach, jak nešťastné, jistě by se dal naprrrrravit. Kdo to udělal ví se? Takový vrrrrhoun se musí potrestat, jistě posluhuje čerrrnokněžníkovi." přivřel Gorthiss oči a vážně přikivoval-v těchto dnech mohl za vše černokněžník.
" Netuším bratříčku, netuším..." zadíval se do desky stolu Ingar a protočil sklenku s vínem v prstech. "... ale rád bych se s tím dotyčným setkal. Velice rád." zachytil bratrův pohoršený pohled. " Abych ho samozřejmě předal spravedlnosti." dodal.
  • 0

#3 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 05.04.2006 10:09

"Dobry den Hornebale." kyvnul na hostinskeho a přešel ke svému stolu, stejne jako poslednich par mesicu si objednal víno a chvíli - jako obvykle, pozoroval okoli. Krčmář byl příjemný muž a schopný obchodník, to zajisté. Ale co Ingar nevedel bylo to, ze tlusty ork za vycepem vi o jeho osobe vic, nez by chtel.
Když se číše s temně rudou kapalinou usadili na rozvrzaném stole Ingar se naklonil k orkovi:
" Slyšel jste o tom ušákovi v lese?" zvedl obočí a chvíli zkoumal krčmáře pohledem. Velke oči se zužili do dvou linek a vypadalo to že přemýšlí. Pak se usadil.
" Jo, se ví... ja málo věcí který se vyhnou mojem uším." ušklíbnul se.
" Ten člověk... Sekáč tuším se proslýchá ulicemi.... někdo známý?" Hornebal se usmál.
" Záleží na tom."
" Na čem? Ááá, na tom." Ingar zalovil u opasku.
  • 0

#4 Host_Šéf_*

Host_Šéf_*
  • Host

Odesláno 06.04.2006 10:51

Hvozd se ponořil do tmy. Malou mýtinku osvětlovaly louče připevněné na dlouhých kopích. Uprostřed stál na dřevěné bedýnce chlapík v černém úboru a mluvil ke skupince, která ho dychtivě obklopovala.

"Pamatujte na tyto velké dny!" pozvednul mluvčí vizionářsky ruku k temnému nebi a pokračoval: "Jednou budete svým vnoučatům vyprávět - vy všichni jak jste tady - o tomto začátku našeho velkého boje! O zformování naší slavné Ligy svobodných!" odmlčel se a nechal skupinku spokojene zamručet na souhlas. "Naše děti, a děti jejich dětí se už nikdy víc nebudou muset dělit o tyhle lesy s tou ušatou chátrou! Už nikdy nezažijou ten útlak, ty ústupky, který jsme až do nedávna museli dělat. Ale to se teď změní! Náš hrdý národ cikánů vyhlásil těm zvířatům válku! Ano, je to válka, protože jenom ta nám pomůže se té pakáže zbavit!" Šéf cikánů poslední slova už výhružne křičel. Nikdo ani nedutal a každý mu pohledem visel na rtech. "Ale my v tomhle boji nejsme sami," pronesl téměř posvátně, "za naším spravedlivým bojem stojí další! Trpaslící, od včerejška i orkové a už i lidé z Alicie dostávají rozum! A bude jich čím dál víc, nikdo na tomhle světě totiž nestojí o tu pakáž!" rozpřáhnul šéf ruce a vychutnával si bouřlivý jásot svých podřízených. Každého z nich si pozorně prohlížel, každému z radujících se díval do tváře. Ano, tohle je velká doba, cítil to v kostech. A mocných spojenců přibývá.

Spokojeně se usmál. Již za chvilku by měl dorazit ten poslední.
Samotný Ingar, syn Dumgarův.
  • 0

#5 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 06.04.2006 14:11

Kroky dvou mužů působily v temném lese rozruch, noc je obklopovala jako oceány obklopují pevninu a každý druhý krok se rovnal klopýtnutí.
Kdyby mu bývali zavázal oči, vyšlo by to na stejno. Pomyslel si Ingar když následoval - za deního světla, snědého muže. Ten rabiát mu nejdříve chtěl výhled zastřít, ale snad přirozená autorita kterou Ingar sršel stáhla jeho ruce s šátkem pryč. Usmál se.
Včerejší večer jej rozlítil, ale pomohl mu. Co sejde na tom že po onom tajemném vrahovi někdo pátrá, po dnešním večeru měl v plánu tuto hru začít na vyšší úrovni.
Dopadení Sekáče, bude jistě jednou z mnoha teček této knihy života, ale nebude poslední. Ne, ještě ne.
  • 0

#6 Host_Šéf_*

Host_Šéf_*
  • Host

Odesláno 07.04.2006 11:12

U elfů se těžko odhaduje skutečný věk, ale téhle dívce byste hádali nanejvýš dvacet. Lidských dvacet. Přirozených dvacet. Přikleklá v podřepu sbírala malé červené lesní plody. Svůj krásně vyřezávaný luk měla položený vedle sebe. Instinkty stovek předchozích generací by jí v samém srdci hvozdu před jakýmkoliv nebezpečím dlouho dopředu varovaly...

Šéf cikánů pevně svíral v dlani amulet, který mu daroval jeho nový spojenec Ingar. Krutě se usmál. Fungoval přesně tak, jak mág popisoval. Ta ušatice neměla nejmenší potuchy, že komando jeho lučístníků již dávno kolem ní sevřelo smrtící kruh. Přibližovali se pomalu. Trpělivě. Chráněni mocným kouzlem amuletu.

Šéf zvednul paži, naposled se posměšně podíval na nic netušící elfku a prudce máchnul rukou k povelu.

Sedm přesně mířených šípů si ve stejný okamžik našlo společný cíl...
  • 0

#7 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 08:49

Seděl už více jak hodinu v nepohodlném křesle, které si Sekáč přitáhl do svého příbytku a pozoroval zakrvavenou krabici plnou uší. Většina z nich byla už v rozkladu, některé čerstvě získané. Ačkoliv sám pomáhal tyto relikvie získat, pohled na hordu krvavého masa jej nenaplňoval chutí po jídle.

" Vše je zařízeno, bez obav. Už se pracuje na nejvyšší obrátky." oznámil Sekáčovi, který hleděl na krabici před sebou.
" Co vzkazy pro nebohý lid Alicijský? Musí vědět co jsou zač ti bastardi!" zeptal se.
" Říkám že vše se děje tak jak má." oznámil suše Ingar.
" Nemohu si dovolit lézt elfům do prdele, to ani v nejmenším, ale snad nemají moc velké podezření. Zatím pracuji s nejvýšším utajením." usmál se a přihnul si vína, doufaje že tak zklidní rozbouřený žaludek.
" A co ten tvůj bratr? Nebude ti strkat nos do vznešených věcí?" zvedl tázavě obočí Sekáč a poprvé se tak povídal na Ingara.
" Gorthiss?" jednooký muž zamnul bradu. Gorth jistě nebude pro zabíjení neviné eflí chásky.
" Zatím se mu nesmí o mě dostat nic špatného, dokud nebudu vědět jak se rozhodne v nejtěžší chvíli."
Sekáč kývl hlavou.
" Když mě teď omluvíš, ve městě čekají na spasení další..." usmál se a zvedl se z nepohodlného křesla.

Ještě ten den byla ve Slatu a před městem nalezena těla nebohých řeholníků. Elfích, řeholníků.
  • 0

#8 Host_Glendir stopař_*

Host_Glendir stopař_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 10:34

Glendir svraštil čelo a zachmuřil se jak měl poslední dobou zvykem. Události posledních pár týdnů mu dělali starosti více, než by předpokládal. Smrt několika příslušníků elfího rodu, které zapřičinil někdo, kdo si říká Sekáč. Jestli toho bastarda potkám, vyrvu mu střeva z prdele a donutím mu je snízt, pomyslel si s trochou zadostiučinění. Ale přemohl bych ho ještě vůbec? Kde jsou ty doby, kdy jsem velel nespočetným vojskům ve jménu mé paní. Teď mam pouze pár spojenců a navíc ode mne krvavá Lloth odvrátila svou tvář. Už několik měsíců necítil její přítomnost a cítil se jako nahý. Jaká smůla nás ještě potká, pomyslel si trpce. Dělo se s ním ještě něco. Poprvé zažil divný pocit, který ho přiměl k upřímnému znechucní nad sebou samým. STRACH. Strach o své blízké bratry a sestry ho přinutili se pořádně zamyslet. Možná, že k Ann necítil jen přátelství, ale co doopravdy cítil k lesní elfce, nevěděl. Potěžkával měšec naditý zlaťáky a zadíval se směrem k zapadajícímu Slunci. Za tu dobu co tu žil, už si dokázal zjistit, kdo má ty správné informace, ale také věděl, že to je drahá záležitost. Jeden hostinský ve čtvrti zvané Slat by mohl být ten pravý. Byl se tam jednou podívat a na hostinského působil Hornebal opravdu impozantním dojmem a jeho strážce neméně nebezpečně. Měl by to vyřešit se šéfkou, než něco podnikne. Teď musíme držet při sobě více, než jindy...
  • 0

#9 Garret

Garret

    Spammistr

  • Hráč
  • PipPipPipPipPipPipPipPipPip
  • 2219 Příspěvků:
  • Gender:Male

Odesláno 08.04.2006 11:41

U Maugrima bylo v tu hodinu jen pár lidí. Mezi nimi i podivná osoba s rohy, trčícími z hustých dlouhých, tmavě zelených vlasů, svázaných ledabyle do culíku. Muž seděl na barové stoličce a hrál si s prázdným panákem, protáčel ho mezi prsty, šoupal po pultu z masivního leštěného dubu, a vypadal že je zabrán do vlastních myšlenek. Vedle něj byly pohozeny ošoupané tarotové karty, a u boku se mu houpal nadmíru udržovaný rapír.

O kousek dál sděly nějací dva obrhroublí, zarostlí muži, takový kterých je plná každá krčma. Cosi se mezi sebou šeptaly, přesvěčeni o tom že je nikdo neslyší...

"To ti povídám... někdo jim jde setsakra krutě po krku! Už jich našly pěknou řádku podřezaných, nebo s šípem v hrudníku." šeptal jeden svému druhovi do ucha. Kysele se usmál, až to vypadalo že ho ty události těší.
Ten druhý se na něj zadíval, oči měl podlité, určitě se ten večer zadíval na dno nejedné sklenice kořalky.
"Heh.. maj co jim patří! Vznešený národ... leda [sedmikráska]! Kvůli nim dřu jako mezek, a mám z toho leda mozoly na rukách! Ten kdo to dělá je machr! Ať je pošle všechny ke kořenům těch jejich milovanejch stromů, země si vodychne!"
"Joho..." hlasitě si říhl druhý muž "jen ať jim ty jejich špičatý ušiska uřízne, bude z toho pěknej suvenýr!"
Tiefling nervozně poposedl, a jeho ruka bezděky sjela k jeho nápaditě špičatému uchu...

Odeslaný obrázek
  • 0

#10 Host_Sekáč_*

Host_Sekáč_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 13:37

"Jistě pane, děkujeme a přijďte zas," uklonil se úlisně a jakmile se za elfem zabouchly dveře, znechuceně si odplivnul. Odpornej šmejd. A on tu musí trčet a dál obsluhovat tuhle špínu, aby nevzbudil podezření. Ale tomu bude dřív nebo později konec. Dřív nebo později dosáhne svýho. Byl nadevšechno přesvědčený, že na světě není síly, která by tomu zabránila.

Jestli by vůbec nějaká chtěla...

Rozrazily se dveře a dovnitř se nahrnula skupinka dobrodruhů. Uff, aspoň, že jsou to lidi. Nasadil svůj secvičený neutrální úsměv a začal se zákazníkům postupně věnovat.

Svoji práci ovládal perfektně a téměř instinktivně. Nepotřeboval se už ani nijak výrazněji soustředit. Nebylo proto divu, že se mu myšlenky brzy zatoulaly k dnešnímu večeru. Přijde domů, svlékne se ze svého obleku a začne jej pečlivě čistit. Dobrý dojem je přeci u jeho profese důležitý...

...a pak vytáhne ze skříně černý kábat, přetahne si kápi a vydá se do lesů za svými spolubojovníky.

A brzo nad ránem se jeho krabice plná trofejí zas o něco více naplní...
  • 0

#11 Haldeth

Haldeth

    Tovaryš

  • Hráč
  • PipPipPipPip
  • 469 Příspěvků:
  • Location:Bevierů

Odesláno 08.04.2006 14:50

Haldeth se vypotácel od Maugrima v dosti špatném stavu ,několikrát klopýtl... V tom mu na očích uvízl přišpendlený pergamen..

Přiložené soubory


  • 0

#12 Arghaali

Arghaali

    Nováček

  • Hráč
  • Pip
  • 49 Příspěvků:

Odesláno 08.04.2006 15:05

Arghaali dozvěděla od pánů elfů tuze zlé věci. Na ostrově se špatnosti dějí. Arghaali nechápe, kde tolik nenávisti v některých bere, že oni elfy nahánějí jako zvířata. Arghaali nebojí o elfy jich hodně je, oni poradí si. Ale paní Vea nová tady. Sice má pan Nauglar na ochranu, ale bude to stačit? Arghaali by nechtěla, aby jí něco stalo. Pan Nauglar dokonce říkal, že už i ji zabít chtěli. To není dobré. Arghaali bude muset na paní Veu pozor dát, pozor tak. Vždyť ona princezna!
  • 0

#13 Host_Haldir šedý Ochránce elfů_*

Host_Haldir šedý Ochránce elfů_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 16:18

Toho dne Haldir nespal jako obvykle v lese, ale v Maugrimově krčmě na tržišti. Ráno, po vydatné snídani ještě trochu rozespalý vyšel na tržiště a nestačil se divit. Po tržišti se válely nějaké papíry. Jeden sebral a chvíli na něj nevěřícně zíral. Byl to leták vybízející k vraždění elfů. A podepsaný byl "Liga svobodných".

Nedaleko krčmy stála skupina diskutujících. Haldir se k nim vydal a jak se blížil některé z nich poznal. Variatrix, Pindruše, hraničář Saness a pár hobitů, které neznal. Diskutovali o vzkazu na papíře.

"Tohle není dobrý, kdo to mohl napsat" vykřikoval někdo z hloučku. "Doprdele!" ozvalo se od hobitů. "Mě napadli cikáni a chtěli mě zabít" říkal zrovna Variatrix.

Haldir se zapojil do diskuse. Dokonce oslovil místního pochůzkáře, který ho však lehce odbyl "Každý si může psát, co chce" mávl rukou. "Ale tohle je vybízení k vraždění" Haldir na to. "A už někoho zabili" zeptal se pochůzkář. "Jistě, co ty vraždy v lese. Ten stařík a ta dívka." oponoval Haldir. "Les nehlídáme a teď se rozejděte holoto nebo vás dám všechny pozavírat" rozkřikl se pochůzkář.

Skupinka ještě chvilku diskutovala než se úplně rozešla.

Tři elfové se odebrali do Maugrimovi krčmy. Sedli ke stolu a šeptem chvilku diskutovali.

"Haldire seš to ty" ozvalo se najednou ode dveří.
"Nazdar Perugo, kde se tu bereš? už si četl ten leták?"
"Jasně a proto tě hledám. Musím ti něco ukázat"
Skupinka elfů se začala zvedat
"Ne jen tobě Haldire" řekl malý Perugo
"Jistě, přátelé nás na chvilku omluví"

A tak Haldir vyrazil za maým Perugem. Přešli Tržiště, Rezidenci a zamířili do Slatu.

Ve Slatu se Perugo vydal ke krčmě, kousek za ní zastavil u jednoho domu a snažil se otevřít.
"Kdo tu bydlí?" zeptal se Haldir
"Kurva, špatnej barák" zaklele Perugo a vyrazil směrem ke kovářově dílně. "Počkej a uvidíš, je to důležitý, týká se to Sekáče a tý jeho bandy"

Když dorazili na náměstí u kovářovi dílny Perugo zastavil "Tady někde to musí bejt" rozhlížel se.

Haldir neslyšel odkud šíp přiletěl, ucítil jen palčivou bolest v boku. "Co to sakra...." tasil své kordy a pozoroval bandu cikánů, která ho začala obklopovat.

"Tak pojďte bastardi" procedil mezi zuby sevřenými bolestí, která mu vystřelovala z poraněného boku. "Lehce mě nedostanete"

Bojoval jako lev. Po chvíli přestal vnímat bolest, která se šířila z mnoha ran po celém těle. Oči mu zakryla krvavě rudá clona. Nevnímal nic jen sekal a bodal. Jeho mrštné tělo se míhalo v šermířských figurách. Kryt, sek, pirueta do úniku, bodnout do odhaleného krku...... a dál, a dál a dál.

Najednou stál uprostřed náměstí a kolem něj se válela spousta mrtvol. Všechny pobil.

Ze stínu u rozbořené zdi najednou tiše vystoupila postava obrovského muže v rohaté helmě. Zdál se Haldirovi povědomý. "Určitě jsem ho už někde potkal, ale kde" pomyslil si.

"Tak pojď, hnusnej srabe, zabiju i tebe" křikl Haldir, ale cítil, že už nikoho nezabije, byl příliš slabý. A mnohá zranění mu sílu ještě ubírala.

"Koho chceš zabíjet elfí špíno" zašeptal Rohatec. Z pochvy začal vytahovat obouručni meč, který světélkoval magií. Začal se zle usmívat.

Haldir viděl, že tenhle boj nemůže vyhrát. Použil jeden ze svých hraničářských triků, pokusil se ukrýt a odplížit se z náměstí.

Už byl skoro u východu z uzké uličky a začal se radovat, že unilk, když uslyšel hvízdot vystřeleného šípu. Uctíl hrot zarývající se mu mezi lopatky a jak padal na špinavou dlažbu slyšel za sebou smích.

Než zemřel, ještě cítil jak mu někdo uřezává ucho......


Jeho mrtvolu pak našli pověšenou za nohy u Alicijského hřbitova. Na hrudi měl dýkou přišpendlený vzkaz.
  • 0

#14 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 16:40

" Hornebale." muž sedící již delší čas u stolu v rohu hostince si přivolal gestem fajnšmejkrů orka a vyndal z brašny potřebné věci.
" Toto se dostane do rukou našich dvou přátel. Netvař se tak, víš koho myslím." zamračil se jedním okem a přistrčel velikánovi svitek.
" A tohle, doručíte strážmistru co má na starosti ty chlapy u bran. Je třeba trochu přizpůsobit jednání k tý veteši. A toto..." ukázal na další pergamen.
" Toto se dostane do rukou lidem, kteří projevují sympatie s naší věcí."
Zacinkalo zlato.
  • 0

#15 Host_Hanahh_*

Host_Hanahh_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 17:06

Ženská postava se tiše prochází po pláži při východu slunce. Ona přece přijela na tento ostrov, aby bránila a chránila zájmy všech elfů...a ted...ted se dějí strašlivé věci. Elfové jsou houfně vybíjeni, smrt je cítit na každém kroku a elf se bojí vydat sám kamkoliv.

Vytáhne nažloutlý pergamen a začne na něj psát:

"Drahý příteli, dnes jsem byla napadena bandou cikánů, vracela jsem se z daleké cesty a už jsem byla skoro před branami města, procházela jsem kolem farmy, když v tom se předemnou objevili. Byli tři. Chvíli jsem váhala zda-li nemám třeba vyjednávat, nevěděla jsem co chtějí...když v tom se proti mně rozeběhli. Na nic jsem nečekala, sundala luk ze zad a s hbitostí mně vlastní jsem se začala bránit. Šli po mě, čekali tam na mě, chtěli mě zabít! Jenomže netušili, s kým mají tu čest, byli mrtví dřív než jejich těla dopadla na zem. Nemám z nich strach, ale tohle nemůže pokračovat! Je na čase odhalit toho, kdo zatím stojí! Ted musíme ukázat svou sílu a zamezit tomu zlu."

Doufám že se brzy schledáme a vytáhneme společně do boje...

S pozdravem Reserva

Smotá pergamen do ruličky a založí do zlatého pláště. Pomalu opustí pláž a vydá se směrem k městu...
  • 0

#16 Arghaali

Arghaali

    Nováček

  • Hráč
  • Pip
  • 49 Příspěvků:

Odesláno 08.04.2006 17:47

Arghaali přiběhne celá udýchaná k Artovi.
"Honem honem pane Arto! Honem se koukněte co Arghaali našla!"

Přiložený soubor  Leták.JPG   29.17K   158 Počet stažení

"Hmm, hmm a kde jsi to našla děvenko?"
"S panem Saerosem u skřetvědů! V té jeskyni u Pramene! Arghaali myslí, že oni asi taky do toho vraždění zapojeni!"
"Hmm, hmm. Díky za informaci. Musím se o tom poradit se zástupci..."
  • 0

#17 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 18:24

"Díky." utrousil Ingar když si převzal vzkaz od jeho lidí ze zastupitelstva města. Prolétl očima list a usmál se. Hobit po jeho pravici, seděl na stoličce a usrkával z poháru, tázavě se při tom díval na muže v černém.
" Něco novýho?"
" Jo... zdá se že se lidi domnívají, že skřetvědi a liga jsou za jedno. Ale to sakra ne. Nenene, nic takového ale... možná by se mohla najít spojitost mezi elfy a skřetvědy, spojitost která ukazuje krutost týhle špíny. Co ty na to?" Hobitův plášť zašustil a dveře za ním zaklaply.
  • 0

#18 Host_Anfauglir_*

Host_Anfauglir_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 18:59

Anfauglir, syn Anfaewela z Morlagských lesů položil každému z bojovníků svého komanda ruku na rameno. Starý zvyk před očekávaným bojem. Stařešinové nesouhlasili s žádnou násilnou akcí, ale on se nepodrobil. Byl mladý a na vrcholu fyzických sil a nehodlal jen tak nečinně přihlížet, jak krvežízníví enghwar zabíjejí jeho druhy. Čím dál víc a čím dál brutálněji.

Již druhý den sledovali volský povoz líně se ploužící jejich hvozdem. Za otěžemi podřimoval obtloustlý muž středního věku a ve vzácných chvílích, kdy mu hlava nepadala na jednu či druhou stranu si notně dopřával z dřevěného džberu. Pravidelně jej nezapomínal doplňovat ze sudů, které tvořily celý jeho náklad. Právě cosi spokojeně opilecky zahuhlal a vůbec přitom netušil, že do jeho knihy osudu dnes bude zanesen poslední záznam.
  • 0

#19 Host_Haldir šedý Ochránce elfů_*

Host_Haldir šedý Ochránce elfů_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 19:08

Haldir se probral.......

"Kde to sem... a co se to se mnou stalo......" přemýšlí

Jakoby z mlhy vystupují obrysy stromů, mírný svah......a dál.......kovaný plot s bránou......."To místo znám"

"Alicijský hřbitov" pomyslí si "Kde sem se tu vzal?" snaží se posadit.

"Pomalu pane" ozve se za ním příjemný mužský hlas,z kterého je cítit autorita a moudrost. Haldir se snaží otočit hlavu tak, aby viděl toho kdo mluví.

"Právě jsem vás sundal tady z toho stromu a vrátil zpět z říše mrtvých" ozve se za ním. Haldirovi se podaří zahlédnout mužskou postavu v modrém plášti "Teď už si musíte pomoci sám, sbohem"

"Sundal ze stromu" letí Haldirovi hlavou. Konečně se mu podařilo posadit. Nevěřícně kouká na zkrvavené oblečení a provaz, kterým má svázané nohy.

Opatrně nahmatá svůj lovecký nůž a přeřezává provaz na nohou. Jak se tak snaží ucítí na tváři proud něčeho teplého....sáhne na tvář......"Cože krev.....ale odkud?" pomyslí si. Sáhne si do vlasů a nahmatá pahýl ucha.

Zařve bezmocí, když se mu vrátí všechny ztracené myšlenky.

Myšlenky mu letí hlavou jedna za druhou "Slat....boj......a pak....smrt" Zaúpí, snaží se vyskočit, ale svázané nohy mu to nedovolí "Vražda, ucho mé ucho" letí mu hlavou.

"Za to mi zaplatíš, za to zaplatíš nám všem, ještě nevíš co to znamená elfí hněv" cedí potichu skrz zaťaté zuby.

Přeřeže provaz. Pomalu vstane. Zjišťuje jak moc je zraněn.....kromě uřezaného ucha žádné zranění nenachází.
"Ten muž musel být mocný klerik" pomyslí si.

"Ale teď mám jiné věci na práci, ve městě už pro nás není bezpečno a stráže nic neudělají" s tou myšlenkou se vydává směrem k Alicii......
  • 0

#20 Host_Šéf_*

Host_Šéf_*
  • Host

Odesláno 08.04.2006 19:15

Do tábora cikánu se pomalu došoural volský povoz. Všechny sudy byly naražené a jejich cenný obsah dávno rozlit cestou. Na nich leželo tlusté tělo majitele s podříznutým hrdlem. Nikde známky krve, dokonce i na krku po ní nebylo ani stopy. Elfové. A způsob jejich popravy ukazující, že obětí pohrdali natolik, že ani její krev nebyla hodna dotknout se země.

"Svině..." procedil skrz zuby šéf cikánů a obrátil se k ohromeným druhům: "Vidíte?! Tohohle jsou schopné ty zrůdy! My jsme je chtěli jen zastrašit, ale oni?!? ONI SE ZACHOVALI HŮŘ JAK ZVÍŘATA!!

Ty bestie zabili našeho milovaného a dobrého otce Vincenta, samotného služebníka boha Oliose!"
  • 0

#21 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 09.04.2006 09:59

" Jo, zasli moc daleko." prskal Ingar a prejel si prstem po tvari, byl docela blizko konci ale nastesti na par usaku jeste staci.
" Kdyby tam nebyl ten clovicek mozna bych se zdravou nevysel." zasomral na hobita po levici.
" Lazar, zdejsi vojacek. Ale nebyl moc taktni, ani si nevzal jeho odmenu." usklibnul se. " Zarid at je prevelenej co nejdal to pujde. Tady ho uz nechci videt. Ale nic se mu samozrejme nesmi stat."
  • 0

#22 Garret

Garret

    Spammistr

  • Hráč
  • PipPipPipPipPipPipPipPipPip
  • 2219 Příspěvků:
  • Gender:Male

Odesláno 09.04.2006 10:53

Skald šel tmavou nocí kolem Alicijského hřbitova. V dáli viděl planoucí ohně na hradbách Alicie, a naštvaně zafuněl nějakou kletbu. Místo toho aby se válel v teplé cimře u Maugrima a popíjel něco dobrého, tak se musel prodírat vysokou orosenou trávou a hledat malé květy které se náramně hodily pro jeho začínající řemeslo.
S myšlenkami na pohodlí které mu poslední dobou bylo čím dál tím víc cizí se ponořil do hustého křoví kde očekával kýžený výledek.

"Grr... zase nic, u pekelných jam, nemám to já ale smůlu?!" zaklel a po čtyřech se začal škrábat ven z křoví.

Najednou se ozval podivný zvuk, svistot a tiché žuchnutí a na jeho zádech přistála hrubě tkaná síť.

"Do čerta co t..." ani nestačil doříct další ze svých oblíbených nadávek a ze stínu vyskočily dva muží v černém, v rukou svírající těžké obušky.

Ozval se jízlivý smích.

"Hej Jožin je to von co minoulou noc šmejdil v tý knajpě co?"
"A sakra! máme ho Karko, máme ho!" zahuhal druhej a odflusl si vlkej chuchvalec hlenů.
"Za to dostaneme pěknou odměnu od těch ligistů."

Sklad zmítající se v síti zakřičel.
"HÉJ.. KDO K ČERTU JSTE?!"

"Co je ti do toho ušoplesku!"
odbyl ho muž zvaný Karko a aby dodal důraz svým slovům, tak ho nakopl do žeber.

"Ty Jožin, přece se s něm nebudeme tahat?!" zahuhlal Karko a poklepal si obuškem do dlaně. "Beztak ho zabijou tak co se s ním tam tahat... Ty Jožin, co si s ním trochu pohrát? Však voni budou rádi, míň práce budou mít, a my žluťáky v kapse, tak jako tak." zašklebil se a mrkl na ležícího tieflinga.

"Heh... jo, tak na tři jo? Pak ho hodíme tam do krypty... voni zombáci maj rádi čerstvý maso." zahuhlal Jožin.

Karko vysoko zvedl okovaný obušek, připraven dát první ránu a vykročil směrem k ležícímu Skaldovi. Jenže ten nekňuba si nevšiml stakovacího provazu od sítě, stoupl na něj a při dalším kroku se do něj tak zamotal že spadl přímo na Skalda. Ten na nic nečekal, vyšvihl se a rychle se vprostil z uvolněné sítě. Tasil kord a bodl muže zapleteného do sítě přímo mezi žebra.

Druhý jakmile viděl že jejich obět se náhle stala lovcem, zahodil obušek, vzal nohy na ramena a pádil směrem k městu.

Od brány pak Skald zaslechl výkřiky.

"Zabiják! šílenec!"

Vztekle poslal kletbu ke všem pekelným tvorům co znal, jelikož is uvědomil že ten syčák právě strážím sděluje že jeho společníka zabil šílenej ušoun.
  • 0

#23 Skald

Skald

    Mladší učeň

  • Hráč
  • PipPip
  • 161 Příspěvků:

Odesláno 09.04.2006 11:34

No co, bránil jsem se...

Skald přemýšlel nad tím, co řekne strážím, pokud tomu šmejdovi co ho přepadl, uvěřily tu jeho historku o šíleném vražedném ušounovi.

Však ani nejsem elf... přejel rukou po špičatém uchu ... ale ti hnupove u brany nepoznaji vola od osla!

Pomalu se blížil k bráně. V nejhorším čekla ževyužije svých dovedností a zmizí jim pěkně rychle z očí.
Strážný ho spatřil, ale ani se nepohnul. Jen ten jeho divnej výraz v očích.

Aniž by to čekal, rána do zátylku Skalda s jistotou porazila na zem. Před očima se zatmělo...

.................

Palčivá bolest za krkem ho probudila. Pootevřel oko a zaklel.

"U čubčí matky... tohle není hospoda u Maugrima."

Znovu zavřel oči, otočil se na vězenském slamníku a znovu usnul.
  • 0

#24 Host_Haldir šedý Ochránce elfů_*

Host_Haldir šedý Ochránce elfů_*
  • Host

Odesláno 09.04.2006 12:12

Byl večer. Z hospody u Maugrima se začali trousit elfové. Právě skončila jejich porada.

Když vyšel Haldir, každý mohl na jeho tváři pozorovat zachmuřený výraz.

"Copak si neuvědomují, co nám hrozí?" přemýšlel "Vždyť tohle už je spíš válka než cokoliv jiného. A některým ani nestálo za to přijít! Kde sakra byli Annia, Elleonora nebo Glendir? Co měli na práci důležitějšího?"

Haldir si ani neuvědomil, že začíná přemýšlet nahlas "A ostatní? Darmo mluvit"......."Prej všechny je pobijem" říkala Reserva Ale koho chce pobíjet? A k čemu to povede, jen k dalšímu vraždění na jedné i druhé straně" šel dál. Ani nevnímal koho míjí "KURVA!" vykřikl plný vzteku a bezmoci a až to ho vytrhlo ze zamyšlení.

Pár kolemjdoucích se za ním otočilo, ale víc si ho nevšímali.

"Musíme si najít vlastní útočiště, kde budeme v bezpečí" přemýšlel Haldir, již nikoliv nahlas "Jooo, ta stará pevnost, o které mluvil Perugo, to by mohlo bejt to místo, jen jí najít"

Pokračoval v chůzi po tržišti.

"Jakže se to menuje, pevnost Rebelů, jo to je ono." .......... "A měl pravdu, mrňous, nejsme sice rebelové z vlastní vůle, ale štvou nás a nahánějí po lesích jako zvěř nebo ještě hůř, tak budou mít, co chtějí" ušklíbl se Haldir.
  • 0

#25 Host_Calisia_*

Host_Calisia_*
  • Host

Odesláno 09.04.2006 13:46

Calis zaujme nezvyklá vývěska na nástěnce…

„Když ty chytratec, jak vejde ona? Malá tabula!“ rozhodí půlork tlapou k dřevěné desce.
Chlapík ho dopáleně propaluje pohledem, vědom si toho, že to nebude mít žádnou odezvu.
„Tak ještě jednou,“ zaúpí „co tam mám napsat?“
Wark se škrábe na temeni a vraští čelo do hrozivého úšklebku. „He? Buglc! Wark teď dá uhla.“
Snaží se stáhnout provázek z culíku a rozčepýřit vlasy, ale ty se drží svého tvaru, jakoby tak už narostly.
Konečně vyloví z chrounů špalíček černoty, kdo ví, jak se tam dostal.
„Wark mluvit. Čárat.“ Nastaví mu uhel k obličeji a spustí.
„Hmpf. Hledat Šéf. Tenká žena s černá chlupa na hlava. Muset mluvit s Wark. Wark sedět v domě s pivo než přijít. Tam.“ ukazuje ke Kohoutově chloubě.
Mužík na něj zamrká. „Eh…dobrá“ Ještě, že ta hrouda kytu zná jenom jednu míru peněz. *ušklíbá se* „Pytel zlata,“ uklidňuje se v duchu.


...Na dlouhém pruhu pergamenu, který sahá až na dlažbu, kde se stáčí do roličky, je nakreslená postavička.
Lépe by to ani Ferko nesvedl. Je nepřirozeně vlasatá a směje se od ucha k uchu.
Vypadá jako strašák do zelí. Calisia ho strhne a z vaku vyhrabe podivný lístek s obrázkem elfího upíra.
Zasměje se a něco si mumlá. Vespod stojí tlustými písmeny nějaká zpráva. Notně rozmazaná.

DŘEVO))RUBEC WARK HLEDÁ´ ČERNOVLASOU ELFKU, ALICIIJSKOU ŠÍPAŔKU.
KO)I-IOSI, KDO) SI NECHÁ ŘÍKAT ŠÉF_
UBYT(OVÁN JE V HOSTINCI U KO)HOUTA.


Pochechtává se a vykračuje ke krčmě, kde zlostně vyzpovídá šenkýře. Zabuší na dveře ložnice v horním patře.

Dveře se s vrzem rozletí a obrovitý mameluk ji přivítá pár dobře míněnými údery po ramenou. „Šééf!“ vycení zuby.
Vtáhne ji dovnitř a praští za nimi dveřmi.
„Eh, ahoj Warku. Dlouho ses neukázal“ tře si bolavé rameno.
V rohu se vrší slušná hromada nakáceného dříví.
„Wark žil v jeskyňa. Proto on tu. Hmpf.“ škrábe se na zadku, „Muset mluvit s Šéf.“
Calis se rozpačitě dívá na půlorka a pohledem přelétá pokoj.
Posledně ji tu přepadli. Zrovna tady. Kdyby si ho nevšimla… „Šéf?!“ zahřmí jí u ucha.
„Ty legračně tvářit. Poslouchat co Wark mluvit,“ posadí se na postel.
„Jenom povídej, co se děje?“ přisedá si k němu.
„Wark dlouho pryč. Našel jeskyňa s ork. Silatý chlapi. Rozlouskat hlava na jedna rána.
Wark tam dóbro mít. Tak zůstat. Pak oni divně chovat. Jíst tenká lid. Hmpf… joo. Jíst jako oni medvěd!“
Elfka vytřeští oči. „Hrome! Tak je to pravda u Kurnouse!“ vyhrkne. „Už sem si myslela, že to byly vidiny.“
„Viděla sem, když se tam jednou domlouvali s nějakym cápkem… o zabíjení elfů! Za mizerný zlato!“
„Tak oni jedi jejich mrtvoly…“ zahoří jí oči nenávistí.
„Hmpf joo. Chramstat i syrový. Buglc! Proto Wark tu. Domyslet, že oni sníst Šéf, když přijít tam.“
Calis už ho neposlouchá. „Dobře, žes mi to řekl Warku, děkuju,“ hodí na postel měšec.
„To je za dřevo,“ dodá s nepřítomným pohledem a vyletí ze dveří…
  • 0

#26 Host_Sekáč_*

Host_Sekáč_*
  • Host

Odesláno 09.04.2006 15:57

Zahalený chlapík v tmavém plášti s kapucou. Vysoký, zpříma stojící válečník. A mág napohled sršící nemalou silou. Sekáč, šéf cikánů a Ingar. Ti tři teď shlíželi z jedné z mnoha morlagských náhorních plošin na les pod nimi. Přesněji na lehce osvětlenou skrvnu, která z šera vystupovala. Elfská vesnice. Vypadá to jako nádor..., tiše pronesl Ingar a odpovědí mu bylo jen neznatelné pokývání. Nikdo neměl potřebu to dále komentovat. Mluvil jim z duše.

O několik hodin později, kdy první raní paprsky už téměř vystoupaly nad obzor utichl řinkot zbraní. Poslední zoufalá skupinka elfů se zabarikádovala v přilehlém stavení. Nejspíše už jen děti a boje neschopní starci. Odněkud přiběhlo duo cikánských hrdlořezů s provizorně zhotoveným beranidlem. Ingar i Sekáč však jako jeden muž zdvihli ruku v zamítavém gestu. Pohlédli si do očí a oba věděli, že si rozumí i beze slov.

"Zapalte tu kůču!" štěkl Ingar a založil si ruce na prsou.

Za pár okamžiků se vesnicí rozlétly zvuky praskajícího dřeva pohlcovaného lačnými plameny...

Jeden z bojovníků Ligy svobodných si se značným zadostiučiněním odplivl: "To maj za otce, Vincenta, zvířata!"

Odeslaný obrázek

Kvílivé nářky uvězněných obyvatel utichly až v okamžiku, kdy se milosrdně zřítila prohořelá střecha. Morlagský les ve stejném okamžiku podivně utichl.
  • 0

#27 Host_Ingar_*

Host_Ingar_*
  • Host

Odesláno 09.04.2006 16:11

"Zaplatil si mu dost?"
" Jasnačka."
" Dobře... je totiž nezbytné aby se odehrálo vše tak jak jsem řekl."

Zatočil poharem vína a podival se na temně rudou hladinu. Až dnes večer někdo půjde lesem na východ od města, najde tam toho podivnyho elfa s ocasem. Ale ne mrtvého... mrtvých je prozatim dost. To Ingar veděl a tak dal jasné pokyny aby mu byla upravena řádně fasáda. Usmál se. Ať se šíří městem řeči o tyranii, utlačování a ponižování elfů. Jen ať vědí, že v těchto hradbách vládne tvrdá ruka, která sevře elfského hada tak pevně že mu jediným pohybem dokáže zlomit vaz.
  • 0

#28 Garret

Garret

    Spammistr

  • Hráč
  • PipPipPipPipPipPipPipPipPip
  • 2219 Příspěvků:
  • Gender:Male

Odesláno 09.04.2006 18:04

Ozvalo se zabouchání na mříž.

"Tak copak to tu máme?"
"No tak vstávej holoto!"


Skald ležící na slamníku v Alicijské cele se nepohnul.

"Sakra, tak co je s tebou! Dejcháš?!"

Skald se pohnul a strážník s úlevným vydechnutím schoval zpět klíče od cely. Promnul si oči a zahleděl se na strážníka stojícího u mříže jeho cely. Louč na stěne vykreslovala jeho mohutnou cvičenou postavu.
Skald se pomalu zvedl.

"No konečně.. už jsem myslel že tu chcípnu! Mám žízeň..."
"Kde si myslíš že jseš?! Tohle není žádná taverna aby jsme ti prolévaly hrdlo vínem!" rozčílil se strážník.

"Sakra, jsem tu nevinně, tak nevím proč mě tu zdržuješ.. pusť mě ať už můžu jít."
"Cheche.. " zasmál se strážník " Nevinně jo? To říká každý" vytáhl lejstro.
"Takže jak tak koukám tak jseš tu za mord, no zítra tě čeká provaz."
"Cože?!" vytřeštil Skald oči div málem neskonal na místě. "U všech rohatejch, vždyt jsem se bránil to oni mě chtěly zamordovat!" začal se bránit Skald a začal vysvětlovat co se událo na hřbitově.

"Pche.. přesnej opak tvrdí ten chlap. Prý jsi je přepadl. Takže tě čeká provaz, zejtra." řekl lakonicky strážník.

Skald se začal se strážníkem přít, nadával ale nebylo to nic platné, nebot strážník měl svoje lejstro, kterým mu mával před obličejem. Skald už začal být nervozní, vypadalo to že se z toho nevykroutí bez toho aniž by dostal oprátku. Zkusil poslední možnost...

"Hele... "
ztišil hlas " v bance mám poměrně tučný konto.. kdybys mě pustil, nepřišel bys zkrátka" usmál se na něj co možná nejvěrohodněji ačkoliv věděl že v bance má leda zlámanou grešli.
Strážníkovi se hned změnil výraz tváře, usmál se, vytáhl z váčku zvýkací tabák a nabídl Skaldovi který s vděkem přijal.
"Hmm.. tak to je jiná. To bych mohl něco slyšet. Ale provaz... to není jen tak, mohl bych z toho mít pěkný oplejtačky. Doufám že máš to konto hodně tučný..."
"Neboj, tučný jako severská treska!" zavtipkoval Skald když viděl že z té šlamastiky vede cesta ven.
  • 0

#29 Garret

Garret

    Spammistr

  • Hráč
  • PipPipPipPipPipPipPipPipPip
  • 2219 Příspěvků:
  • Gender:Male

Odesláno 09.04.2006 18:21

Strážník nervózně nahlížel za roh jestli se někdo neblíží... kdyby ho někdo viděl jak se domlouvá s vězněm na tom že ho pustí asi by taky dostal oprátku.

"Pět měšců, a jseš volnej... dva teď jako záloha a tři potom." zahučel tiše strážnej.
Skald zbledl jako stěna
Sakra... není tak blbej jak jsem si myslel, na mou nabídku že mu peníze donesu na smluvený místo neskočil... co teď?!
V hlavě se mu honily myšlenky, dokud neucítil tlak na hrudníku.
No jasně... můj skrytej rapírek, ten má rozhodně hodnotu jako chce, a dokonce vyšší... ale nedá se nic dělat, lepší rapír v kelu, než můj krk na oprátce.

"Hele a co tohle?" vytáhl rapír ukrytý za jeho pokovanou koženou tunikou.
Strážný vykulil oči, ale hned se usmál když viděl že je to pěknej kousek. Ihned kývl, a vytáhl klíče od cely...

"Dělej.. jestli nás někdo uvidí, tak jsi mě vočaroval!" vyjekl jako vystrašené děcko
Skald jen protočil oči... taková hloupá výmluva, ale jemu to bylo jedno. Hlavu má pořád na svém krku, a je na cěstě ven z téhle všivé díry...

....................

Hned jak vypadl pod pláštěm noci z vězení, zamířil do Horenbalovi krčmy. Dobré místo kde se ztratí na dobu dokud se vše neuklidní a kde může přijít na stopu toho bastarda co ho práskl.
  • 0

#30 Arghaali

Arghaali

    Nováček

  • Hráč
  • Pip
  • 49 Příspěvků:

Odesláno 09.04.2006 22:50

Arghaali přiběhla do Maugrimova hostince, kde u stolu seděli snad všichni elfi, které stihla poznat. Přísná velitelka elfů, paní Reserva, žena na svém místě. Pan Malach, s pláštěm, ve kterém na Arghaali působil mnohem vznešeněji, než jak ho znala ušmudlaného od kovadliny.
Páni Haldir, Glendir, Anárion, Lejnor, Variatrix horká hlava (jak Arghaali po několik krátkých chvilkách zjistila). No snad Arghaali na žádného nezapomněla, jinak ona moc omlouvá.
Dále paní Morina, Calis... no zkrátka všichni, jak si to může všechno ubohá Arghaali zapamatovat?

Avšak na tuze podivného pána Farrotha nezapomněla, taky tam byl ochránce paní Vey, pan Nauglar, pan Nauglar tak!

Pobídli Arghaali kle stolu a pan Haldir (nebo snad Glendir? *pokrčí rameny*) jí uvolnil místo.

Schůzi začla paní Reserva a vybídla všechny, aby pověděli o všem, co o téhle tuze ošklivé věci vědí.
Byla to dlouháá diskuze a to Arghaali věřte, že když říká dlouhá, myslí tím dlouhá tak! (načež by následovalo dupnutí nožkou, kdyby jí chtěl někdo oponovat).

Nakonec se slova ujala paní Morina a bylo to tedy slovo ženy! Vymyslela kompletní plán, a na každého muže který měl připomínky tuze vrčela, vrčela tak!
Pokud Arghaali dobře vzpomíná, vypadalo to nějak takhle:

Morina povstala, na včechny upřela pohled svých pronikavých očí, bouchla do stolu a pravila: "Přichystáme na ně léčku! Návnadou bude naše velitelka, Reserva..."
"A myslíš, že je to dobrý nápad, vystavovat ji takovému nebezpečí?" skočil jí do řeči tajemný Farroth.
"Mlč muži!" vyštěkla jako když bičem práskne.
Nakonec si Morina své obhájila a pan Farroth odešel, ale Arghaali zdálo, že jeho připomínky dobré, že on věc za správný konec vzal.
"Když bude návnadou naše velitelka, jistě se objeví i velitel té ligy, ať už je to Ingar nebo kdokoli jiný!"
Nakonec tedy všichni plán na léčku schválili. Avšak museli zařídit, aby se liga o "všem" dozvěděla."
"To je úkol jako stvořený pro Arghaali!" zvolal Anárion s potutelným úsměvem.
"Tak? Arghaali zhostí úkolu s plným nasazením," zazpívala, s radostí, že někdo odhalil její kvality, "ona přece pomoc elfům slíbila, slíbila tak!"
"Ano, Arghaali musí použít svou proslulou a prořízlou pusu," usmívala se paní Calis, "ale musí být opatrná."
"Arghaali pusu použije a opatrná bude."

Role byly rozděleny a elfové se vydali po malých skupinkách do Temného lesa.

Arghaali se vydala plnit tu svou. Věci však nabraly jiný spád.
  • 0




0 uživatelů si čte toto téma

0 členů, 0 návětěvníků, 0 anonymních