49 odpovědí na toto téma

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

Jak se z veze dostala a jine okolnosti...

*Vez jiz neni mozne s vchodem prohlednouti a zadnemu zatim neni dano vstupovati*

*Stavba v pristavu vypovedela svou spolecenskou funkci... byla studena, ohne vychladli, sviceny pohasli. Prochazela se prostorama s pochodni a prohlizela si znacky ucnu v jejich celach na stenach, usmala se nad odkazy na toaletach, snazila se znovu ovonet onu fragranci knihovny , jenz mela tak rada*

*Kdyz prisla do vymitene pracovny, citila se jiz lepe, slozila helmici, ktera se zmensovala az byla asi jako liskovy orisek a tu se z ni vysunula obroucka. Nasadila si prsten. Jeji hul se pokynem vznesla a take...mensi a jeste mensi az byla nejmensi hulka na celem svete. Poodkryla kapi a jeji kadere jemne zvlenene zaleskli se v zari jeji pochodne. Jehlice ji zmizela v uchu.*

*Hralo ji u srdce to tajemne a nespoutane co ji klokotalo ve venach. Cosi prastareho, pramen pozehnani neprerusene linie Ainuu, starych, ktere snad ani elfove nematuji ze zdejsich. Kuze barvy mesicni, a dve tune hluboke modri v hloubave tvari, jemna vune zlehka zadousejiciho Cerneho Blenu ovijela jeji bytost jako jemna neviditelna nit.*

*Zasunula si kader vlasu za usnici spicatou na konci a prisunala si kapi do cela* Je to zvlastni jak prijemne je byt sam, kdyz sam znaci tu a tady. Je to zvlastni, jak pali nas nase touhy a hniloba nasich hnevu zene nas proti zdim nasich nepratel. Jen sila vidici mne pres me vlastni oci, ta sama sila, jiz se snazim spatrit po vecnosti mych zivotu. Jiz vse sem zakusila snad a vsechna vedomi teto zeme jiz byla mymi rodici. jen to posledni co potreba sem jeste neucinila. Me oci sou zastrene vuli TE co neexistuje. Je to zvlastni, jak chladno muze byt v lete. Magicka neni tva hul divotvurce, jest to, co se diva tvyma ocima, jest to to co se snazis tema ocima spatrit. I to nejvzacnejsi Steblo se rozlozi, jiz podepsan byl jeho rozklad, za spojeni podminek ktere trvaji jen tolik, co nadech v zivote dlouhovekych devu. Nejvzacnejsi dar divotvurce, je ciste prani, tam kde se setkava bozske a arkanove, na hrane vedeni celeho vesmiru... tam se nachazi tva odpoved.

*Myslenky ji proudili hlavou jak ziva voda pres vznesene akvadukty*

*Jiz neni mocna, jiz je.*


*Pak se ji ukazala spominka mlhava* Yakut! tva cesta neni u konce! Byt sis oddechla, musis se vratit... Tvuj ukol zde neni naplnen... Musis se vratit...Devet svicenu prirad k jednotlivym bodum tve posloupne cesty cistych prani a stane se co zamyslis.

Pres skusenosti odkazu, pozehnani neporusene linie Ainuu tak se stan! *Prochazela symbolickou cestu dosazeni. Jiz i vune se zmenila , jeji crty znakem dozrani, vypaleny v tetovani tridy zustali a pridali se k predchozim obrazcum*

*Portal byl stvoren a jeji dosazeni jiz bylo speceteno novou schopnosti. Rozhledla se po vezi...* Mozna sem mistr navrati stracenou moc...az se najde... a snad se potkame zas... *Jeden by rekl ze se zlehka uklonila v respektu samotne vezi*


Naschledanou...


Pokracovani jak v krcme u Maugrima spravnost klice potvrdila a s Izbelah vsakovake plany utkala...

[Yakut]

*popiji caj z blinovych bobuli u pani Eli*
Pockejte mam tu zakaznika o me sluzby, citte se tu jako doma
*Vybrala kazetu a list se z ni vysunul*
Potkala sem stopare, co prisel az z Morlagu, neco se chysta... Neco neni v poradku. Straznik Vartarix mi take predsunul informace o ktere sem nemela byt ukracena. Izbelah si musi davat vetsi pozor, je v nebezpeci... Nas vztah je pevny jako demant... Koupila sem ji hul, po ktere tak prahla do jeji zbirky. Neco se chysta... Neco neni v poradku. Zjistila sem ze jeden z tech z jihu, pod nadvladu se take dostal... Neco se chysta, neco neni v poradku.
Slibila sem Vartarixovi, ze zjistim okolnosti jeho privedeni spatky... To take nebylo zadarmo. Ten ranger mi rekl ze se mam potkat s tim co si rika Spasitel... V morlagu...otevreni... malo slov na tak velkou udalost... Neco se chysta neco neni v poradku...
*Schovala zapisky jak se Eli vracela, povidali si...*

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

Soby, lisky a velryby. Dite lesu sily. V prazdnote jen nepokoj, vlakna jevu sevelici, zranujic me tak lehce. Potrebuji Tvou ochranu. Nove barvy na mych obrazech spali Tve oci, nova slova me reci tak stejne, zjizvy Ti srdce. Proc je vse tak krasne. Zene me touha. V hedvabnem svitu carovna si Lemurie. Neudelala sem dost. Jiz te nemohu najit, pres svetlo me lucerny... slepa. Sepot priboju. Ja vim ze tu jsi. Jiz sem se najedla... a hladova pak. More mne vyvrhlo. Potrebuji Tvou ochranu. Strepy me samotne tak daleko v statisicech hvezd porad pevne drzim, boli to. Neunikla linosti a mec moudrosti navyku cesty... rezivy. Neudelala sem dost. Potrebuji Tvou ochranu. Jinak se uz nevratim...

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

*Na stole Izbelah bylo uhledne psani, kdyz ho otevrela, nasla v nem dopis, jehlici ve tvaru hole a prsten s malou lebkou balora*

Nejiste okolnosti ... Byt blazen je klicem k moudrosti a nepredvidatelnost mistrovstvym stopare... Nebylo to spatne, priste to bude lepsi. Vsem dekuji. Sila s vami.

Konec *Vratka na male slamene chyzi zavrzala, jak pozdni jarni vitr vehnal nekolik lonskych listu, mozna este pride... nekdy*

[Yakut]

...Jeste nez byli stromy, kameny. Byla sem nic. Az budu mrtva a nikde, budu nic.

Vsechny spatne veci, ktere delam rozplynou se jak dym a zrovna tak rozplynu se i ja...

Sem tim, s cim se stotoznim... Nadbytek a hra, prazdno a tisiny prostoru. Naha sem padala eony... Padala vzhledem k cemu? Devum? Lidem? Tobe? Vsouvajic zkrehle prsty do me hrude odhalic me srdce. Dychtiva okusila lasku umirajic jak kapka rosy v zablescich prvnich slunci zrana. Ve vuni ruliku pantana mysli vsevedoucich. Odebrana. V pameti shorela este jednou vidic dlane Tve. Jiz to uz nebyli ony. Podobni lide, podobne sny, podobne identifikace. Hry na Nas, jak musime byt. Jiz ne a rekneme, nikdo by to necekal. Dlouha cesta, dlouha... Kampak des snecku? Haleni v kapich hledaci. Dlouha cesta, dlouha... Kampak des snecku?

Zadne telo, zadna ruka. Zadny cin. Zadna vune, nebyt nosu. Zadne stromy, demoni, veverky, nebyt oci. Zadna identifikace spolecenstvy, zadny tento sen.

...Moje smrt? Stejne, kdo to byl, vzdy tam kde byl?
Nikdy se to nedozvim. Ani jednou nevidela sebe.
Ocni bulva pravila.

Tva Yakut,

[Yakut]

Emanace perfekce. Skvelych kvalit z predeslych proudu vedomi. Vlakna spominek vetkana do novych deti techto zemi. Skorabky se lisi. Medvedi, lisky, velryby... Dokonalost okamziku je stejna, vsak barevna v projevech. Doprat luxus vedet vsem. Dite sily. Ukaz se! Potrebujes mou ochranu? Kampak des snecku? Dlouha cesta, dlouha. Spatne je jist primnoho masla, ale co tvuj hnev drtici srdce zrnek pisku pouste mravencu. Kobri jed ti ukazal kam az saha tvuj hnev. V holi tva moudrost soustredeni nenalezena, na tvem prstu motytl silnejsi. S prominutim, ze sem...

Tva ...

[Yakut]

Hneda, seda, cerna a bila.
(Druha cast epickych pribehu o divotvurkini Yakut)

*Vlny oceanu hajili cas, svou pritomnosti zdelovali jeho zdanlivou skutecnost. Tu se vedomi patrici na proudy emanovalo v podobe Muze v oktarinove robe*Podte ke me bliz me deti, potomci sily! Neni vetsiho poteseni, nez videt male veci byti velkyma, kdyz drzi pospolu jak pruty ve snopcich. Proto sem dal vzniknout vam me deti. Budte tichymi vudci malych. Dohlizenim na pevnost vazani tech snopcu, vhledem do proudu vesmiru, sila vas ved. Provazeni darem transferu, provazeni darem skusenosti, ktere vam urci barvy satu. Enuumer hnedy, Sinakon Hnedy, Tilia Hneda, Yakut Hneda, Tris Hnedy. Dete s mym pozehnanim a dbejte na rovnovahu sveta, ktery je mily memu zraku. Utvorte mocne rady vasich nasledovniku a zveledujte me zahrady. *Takto byla stvorena rasa "Tech co nevladnou"*

Je toto sen? *Otevrela oci ve vezi Zorathove pod spravou Obsidianovych holi. Halena jemnou zari satu slonovinove bile, opirajic se zlehka o hul teze materie o barve skorapky vajec prastarych draku.*
Kdo ste a co tu delate?! *Severus pozvedl hul a nasledovalo ho nekolik dalsich, zaujimajic ne prilis pratelske pozice*
Sanctum aleanum!!! *Ozivalo se snad i ze spar cihleni, jakoby to snad nerekla, sycive sepoty omamic studenty*
Zbrklost je nepekna vlastnost, postradajici dokonalou koncentraci vybrujici mezi netecnosti a posedlosti. *Prorekla slova znamym vsak trochu tlumenejsim hlasem*
Mistre! Mistre..Yakut.. *Ozyvalo se v mistnosti a zaci poklekli v pokornem pokani*
Yakut? Ah ano... Yakut tak sem jse jmenovala... Umar Yakuts Kala... Yakut Cerna... Ted sem Yakut bila... Zajimave..hmmm... zajimave vskutku *Rikala si pro sebo vicemene popod nos, jakoby tu byla, jakoby tu nebyla sama*


pokracovani snad...

Přiložené soubory

•  biladiva.JPG   64.26K   64 Počet stažení

[Yakut]

Hneda, seda, cerna a bila.
(Druha cast epickych pribehu o divotvurkini Yakut)

Chgtacim

Musim ji pomoct, ten deva me neprimo pozadal... Mrtva princezna Dablu... Misenec... Uz nesmi udelat tu samou chybu znova... Armada... Nesmi se dostat na Povrch...

*Pote co se setkala s devou a vyslechla zivot Isbelah odebrala se do veze, jeji kroky byli nasledovany este nekym...*

Deva prislibila svou ucast pri zniceni Radegasta. Ach jak odporne... Vyvolali Demonicke pavouky... Alicijsti, pokud chteji prezit, musi mit zbrane z bozskeho kovu Adamanitu. Chgtacim!!! Aspon nejake slavne spravy. Jmeno Geratorovo v jazyce Devu... Jak mazane Mistre!

*Vytahla zapisky a presla ve smeru znaku po peceti. Z knihy se vynorila holograficka podoba mistrovi hlavy v usmevnem gestu, nastavujic prave ucho smerem k Yakut.* Chgtacim *Zaseptala. V peceti cvaklo a rozplynula se.*

[Yakut]

Hneda, seda, cerna a bila.
(Druha cast epickych pribehu o divotvurkini Yakut)

Nazirani do proudu...

*Dcera demona, Mrtva princezna, spali tento svet. Odesla nevedomo kam pro nektere, avsak nekteri tusili, vedeli... Vez prazdna opradena pribehy, pusta... Nebylo jiz sily svazku. Cech Obsidianovych Holi byl jiz pouhou zminkou na papire. Opustena privedena z budoucnosti... Svazovala posledni iskerky nadeje. Drahocenna Nanie, Svetlo Aragosu. Suliman stvrte tridy, Bila Yakut stvorena pro pomoc, jiz nemohla pomahat. Prohnile srdce vladcu a jejich pochybnych idealu uzavrelo vuly naposled. Neskuseni a mocichtivy zrusili viru v silu. Nastava doba temna. Jiz tak ochable studia budou uvadat a jedina z druhu snad, snad jiz nebude videna. Ta co nosi mocne zapisky u srdce. Zemre tak, jak uvadne vira v ni. Antropomorfni personifikace, davnych sil. Dosazenim nejvyzsiho mistrovstvi, zabita jedinym sluvkem neduvery.*

*Rozplzly potomek ritire ochrance, znici svou hloupou slepotou vse ceho se dotkne*

*Neni potreba tlacit, Lonera marne cekala, oni nechteji...*


Hlas pres Koho se manifestuje sila...


Jiz nebadej nad pricinou bourky me dite sily. Vse se deje jen tak, protoze muze. Jiz se nermut a pod spatky ke me. Jiz se nermut a pod spatky ke me.

Otce, silo... Jiz vsemu je konec, avsak posledni musim vykonat, posledni svazek mam... Annah! *Tu se z prusvitne mizici stala ta sama silna jiz pro posledni ukol, vydajic se za Princeznou, za Annah, za Isbelah... Odena jen v prostem satu... vztric posledni udalosti...*
Toto si vemu sebou *Pritiskla odemcele zapisky mistra veze, magie... predpovezeneho zachrance svetu*

Nemozno zastavit zle sily jedinym mecem, nemozno prolomit tmu jednim skrtnutim na vlhke zemi... Pruty budou sprelamany po jednom... Moudrost, bez nevedomosti nebude dosazena...

Toto je konec pribehu o Yakut

[Yakut]

Manuskripty zapomenute
Seda eminence vsehomira

*Odrata roba, nemluvic o celkove osuntelem zjevu. Chodi jen sem a tam po trhu a ti co uz slyseli, obcas koupi lektvary. Potulna zebracka. Zapomenuta. Seda eminence emanace vedomi tvoriciho*
*Cos to jen provedla Annah *Dabel zmizel po tom co se vycerpal z kouzel* *Este se vratim smrtelnicku
*Tu se zablesklo a jakoby nestacilo uz tu stal dalsi, lide na hrbitove se rozutikali a chudak Hrusak obelel este vic*
*Nemas opravneni, vrat se do temnoty!!!
*Ja nepotrebuju tve opravneni od tebe cerve, ma pani je jedina... kterou uposlechnu... hmmm stredni sfera *odplivne* jak lehko se sem pronika
*Ja vim o tvych prikazech a nemame spor, vrat se odkud si prisel!!!
*Ty mas ale hezky prorizlou pusu este se uvidime a az princezna zaveli, budes prvni na mem listu *s temato slovami zmizel*
*Cos to jen provedla Annah... musim Te zastavit...

[Yakut]

Manuskripty zapomenute
Konec byti Isbelah

*Dablove se objevuji cim dal casteji... suzujic okoli mesta... suzujic Ji*

*Postava v odrane robe, bylinkarka, zebracka? Zdrzovala se u pani Eli. Zbirala byliny, nikdo si ji nevsimal. Zapomenuta.*
* Dobry den... *pozdravila elfska divka odena jakoby z jineho kraje.*
* Dobry, dobry... pomohu?
* Hledam jednu zenu, carodejnici... V bilem s cervenyma pruhama na robe s holi v kapi s rouskou, vysoka asi jako Vy.
* Kdo se pta? *Usmala se v hlase*
* Teticko? Si to ty? Jak to vypadas? *Podoba se rozplynula a pak se objevila, Ta po ktere se se shanela. Odena v robe bile jako snih, s holi majestatne, jako kdysi. Zapomenuta.*
* Me dite... *Zacala s radosti, pobavene* Svetlo Aragosu, vskutku sem to ja... co te sem privadi?
*S obavama v hlase* * JA sem prisla na plan jak zastavit Isbelah, jak ji privest spatky na zacatek. Vratim se spatky v case, a stanu se tim co sem byla... Ona nedostane krystal moci, ten kaminek co sem ji dala vis a nebude moct vykonat onu chybu. Netusila sem ze ji pohlti moc. Tak zachranime teticku Isbelah a i nevinne pred dably.
*Carodejka se zachmurila* * Ach nestastna ma Nanie!... To se neda... To nebude mozne... To ne! Ty ne!
* Teticko ja musim... neni jina cesta...
*Sklonila zrak* * Ja vim, proc... Nebudu Te zastavovat... My nevladneme, My dohlizime... Nechci o Tebe prijit... Pokud je to nutne... At sila rozhodne
* Ale preci to mohu zvratit a dokonce i prezit...
**Tajila dech a slzy*

* To nebude nutne... *Ozyvalo se odevsad a prerusilo rozhovor*
To nebude nutne *Uz jen spoza jejich zad a tak se otocili*
Zdravim vas, opet se setkavame a jiz je hodina nejvyzsi na spoutani chyb nasich, vsech minulych... *Obe se uklonili bazlive*
* Vsevedouci vitame te! Co te sem privadi a jake spravy nam neses? Sila Te ved.
* Tetickooo *septem* O cem to mluvi?
* Yak... *Zastavila se uprostred a pak jen pokazala na bilou carodejku* Rozpovez prosim vse... co sem ti povedela, ja zatim zjistim jeji polohu... hned prijdu...
* Inu rozpovedela pribeh pradavny s pred sto a ctyriceti let... Nanie poslouchala, hltala kazde slovo a bylo ji smutno*
*Annah! Mocna carodejnice! Uz si vzpominam. Na Aragosske univerzite magickych umeni sme se o ni ucili... Smutny pribeh... Nezaslouzila si to co se ji prihodilo, ale preci je mrtva... Zabili ji paladinove!?
* * Zakroutila hlavou shovivave* Ne! Neni a nikdy nebyla, mrtva princezna Dablu... Isbelah!
* Teticka je Annah... *Nevychazela s udivu*
*Ano a ne zaroven... *Uzavrela povidani trpelive* Ted pockame na devu a dame se do onoho ukolu, uz sem slibila...
*Uplynulo neco pres pet hodin, kdyz se opet objevila k podveceru deva pred chramem lecitelky...*
* Nasla sem ji... hleda te! *Ukazala prstem na Zapomenutou* Tady... *Vybrala na svetlo sve zare v podvecer maly privesek* Toto kdysi patrilo Annah, tato nausnice je posledni vzpominka na ni a na vse... Pomoci vymiteni a navraceni vzpominek davnou praxi se muze navratit stara Annah, at nevykona tu samu chybu opet... Upozornuji vas a vyber je na vas... Jiz nebude Isbelah jak ste ji znali a nikdy jiz nebude... *Obe pokyvli odevzdane, byt zachmurene* Svetlo Aragosu, Nanie jaka skvela chvile zes ty byla privedena Velkou Bilou... Ty jedina znas onen ritual a jen s tvoji pomoci to Bila zvladne... Sila s Vami, odted je vse na Vas, prichazi brzo... * S tema slovami deva zmizela*
* Teticko hned prijdu... jen si pripravim svitky... *Zmizela jak gafr , cobys rekl svec nestihla se nadechnou v odpoved uz byla pryc*

*Vse se deje tak jako ozvena, kdyz zavolas na upati vysoke hory... I kdyz...*

* Nazdar!!! Uz te hledam hodnou chvili, musime si promluvit o nasem planu. *Postava za ni promluvila razne jako kdyz cvaknou nuzky. Na nepoznani, az na odstiny v hlase stala tam Zahalena silovym polem, podivnou zari moci dablu Baatoru... V ruce drzela hulku na niz se jakoby vznasel mocny kamen. Nenucene se oprela se znamymi pohyby ocasu o jednu ze soch... Zapomenuta nedala nic znat... Vlidne se usmala...a... *

Pokracovani brzo...

Přiložené soubory

•  annah1.JPG   63.24K   40 Počet stažení
•  annah2.JPG   213.01K   34 Počet stažení

[Yakut]

Manuskripty zapomenute
Konec byti Isbelah

*Isbelah rozpovedela Zapomenute plan... Nikdy neznela sileneji a posednuteji... Rozpovedela o jeji nove moci... Rozpovedela o mohutne armade dablu... Rozpovedela o planu velke valky*
* Vse je pripraveno sejdeme se kousek za temnym lesem, nemeskej... *S temato slovami vytvorila nevidany portal a zmizela*

* Teticko co se ti stalo? *Po tvari carodejky se kutaleli tiche slzy* Tys ji uz potkala vid? Mluv prosim! *Otazala se Nanie kdyz se vratila*
* Ano! Byla tu... Musime ji zastavit!... Povolava dably... Mame se sejit kousek za temnym lesem...
* Tak to je konec... Musime konat rychle, prenesu nas tam... *Rozrusena elfi carodejka otevrela dva portaly a obe zmizeli, v okamihu se objevili na jedne z plosin u jezera Mintarn*
* Tak tady na ni pockame... *Podivala se na bilou carodejku... Ta stala nepohnute a sledovala okoli opirajic se zlehka a slonovinovou hul*
*Blizi se! *Obe stichli a prihlizeli na blizici se podivne mracno... Mracno temne, zlovestne*

Pokracovani...

Přiložené soubory

•  annah3.JPG   341.77K   30 Počet stažení
•  annah4.JPG   435.14K   29 Počet stažení

[Yakut]

Manuskripty zapomenute
Konec byti Isbelah...

* A pak povolali demony... To presne udelali... Aby se strhla mela... A strhla se... To presne udelali... A prilakana byla... V souboj divotvurny vystaveny byli... Pres oddanost, pres lasku, pres vsechny dokonalosti okamziku zazitych... Dokonano pod zrakem tech co se vpodstate nestaraj... Privedena z temnoty... Privedena jen z opodal... Privedena zas, jakoby to vcera... Pokazavsi moci oddana pravu mocna, nespoutana... Zakazana moc spoutana, jen na okamzik... Preklete me oci, nevideli to... V hluchote me usi nesliseli to... Do priste se rozesli... Do priste... Podivame se snad...*

Takto se chodi pro vodu se dzbanem... Takto se to dela... Takto se to rodi...

Uz neni o co by prisla... Uz neni co by otevtrela...

Přiložené soubory

•  annah5.JPG   491.44K   32 Počet stažení
•  annah6.JPG   318.31K   34 Počet stažení
•  annah7.JPG   309.41K   26 Počet stažení
•  annah8.JPG   277.51K   27 Počet stažení
•  annah9.JPG   275.72K   35 Počet stažení
•  annah10.JPG   249.71K   30 Počet stažení
•  annah11.JPG   335.91K   28 Počet stažení
•  annah12.JPG   452.06K   35 Počet stažení

[Yakut]

*Na hradbach nad rezidenci probihal podivny rozhovor dvou postav, ktere jiz dlouho nikdo nevidel.*

... Ta co zradila demony... Ta co stratila moc na oplatku... Za tajemstvi jenz pomuze v boji... *S tim zmizeli obe postavy z hradby, stejne tak, jak se tam oevili*

Přiložené soubory

•  nadhradbou.JPG   372K   44 Počet stažení

[Yakut]

Navrat zapomenute. Prichod zrozene z moudrosti tech co nevladnou.
(Yakut navraci mestu sluzby tech co dohlizi. Prichod zrozene z moudrosti Enuumerove a jine pribehy)

*Kapky z mlhy se rosili na okraje jeji kapi. Bylo sychrave odpoledne... Kracela halena stiny odnekud smerem k mestu posledni nadeje Oliosove. Bez ustani vyhybajic se zraku pocestnych... zivocisstva... a kdejakych tvoru od vymyslu sveta tohoto. "Zlamanou gresli bych ji nedal." Rekl by si kde kdo. V zamerech dosazitelu utajena dorazila do mesta.*

Hej ty! *Prichazejeici postava vysoke sarze, dustojnik snad nebo co, prichazela sviznym krokem k hrbitovskemu noclezisti, kde se ohrival spokojene nad uhlednym, cistym plamenem kotlicek.*
An...Ano? *Postava v sedavem hadru bezdomovce, halena kapi, odpovedela ustrasene, hledic do zeme*
Neboj se! Pod bliz! Chces si vydelat? *Rozvazne, velitelskym tonem pobizejic zebracku, vandraka...pocestnou snad?*
J..j...ja?

*Pokracovani*

[Yakut]

Navrat zapomenute. Prichod zrozene z moudrosti tech co nevladnou.
(Yakut navraci mestu sluzby tech co dohlizi a jine pribehy)

*Pak se vydajic do slatu... ponatirala lacinou koralkou a konskym hovnem. Zapadla a veru jak... Pocas noci se zjevili obtizne entity a teze noci byli poslany na onen svet jeji rukou. Vse bylo bedlive sledovano bystrim ockem prekupnikovym.*

Ty hele...ty nejses obycejna vandra... najal te Pan Cerny? To kuli ochrane?
Eeeh Jasne...nevidela sem ho dlouho...nevis kde bych ho nsla?
No hele to nevi nikdo...sak on si te najde...

*Tehoz rana skoreho objevil se podivny zlem pachnouci cerny rytir prochazejic slatem. Nebyl to Pan Cerny a udelala velikou chybu ze si to myslela. Takrka prijic o zivot vyvazla jen o vlasek. Podajic hlaseni Doristovi strazi vedoucimu... Odmenu, placi snad nazveme vyzvedla a podala informace zakryjic okolnosti demonicke, kterez sla zvestovati Karin... Te z poslednich dusi Alicijskych, ktere este verila.*

[Yakut]

Navrat a smrt zapomenute. Prichod zrozene z moudrosti tech co nevladnou.
(Suliman)

Stvoreni na pocatku dni rozseti do prostoru dohlizejic nad samotnym balancem vesmiru. Povestmi opredeni carodejove odnikud. Nekteri skryvajici svou silu v mocnych zezlech moci. Jakut Ainuiska, Umar Jakuts, potulna zebracka... Jeden z poslednich puvodnich divotvurcu. Poslana silou na temnotou zahaleny ostrov. Posledni nadeje na zadostucineni Oliosove lasky. Nespoutany puvodni... Divoky Suliman... Yakut.

Nekdy, ale opravdu jen jako kdyz zrnko ryze ulpi na sklenene platni, kdyz oni hazeme dostatecne dlouho. Objevi se potomek. Potomku puvodnich je jak safranu. Splinutim Enuumerove esence a moudrosti samotneho prostoru na pozadani zrozena byla. Nabusinaba Enuuma Elish. Medove plasty voneli a vse kvetlo v kraji kde se poprve objevila. Prima v zamerech, nemilosrdna v spravedlnosti nevyhnutneho. Trimajic zezla moci v podobe zaricich mecu vedena zamerem sily objevila se na kraticky cas po boku Nespoutane. Kazdy z puvodnich vi, kde jsou dny podzimni jejich zivota... Tak privolana byla, aby v plneni snu Oliosova poleveno nebylo.

Jen bohove snad vedi kdy zemrou... Kdyby potomci vsakovakenstva co i jen tusili v zachvatech teroru rotrhani by byli... Kdyby jen tusili... Rika se ze jeden rok lidsky buh vnima jako okamih. Kdyz buh umira vi to sedm dni dopredu. Sedm dni boha je pro cloveka eon. Tak utrpeni neskutecne povstane v srdci boha, kdyz jeho girlandy ozdobne padaji na zem a on straci svou moc.

Bohove maj strach... Jen potomci vsehomira... Vyslani na pomoc... Kdyz prichazi jejich cas a jejich esence jest vztrebana ve velkem boji za vyrovnanost stoji primo nepohnouc svou odhodlanosti prijmajic naruc stvoritele spatky.

Kdo je stvoritel?... stvoril i bohy? Hledic mym okem jenz ja hledim nan... Personifikace perfekce... Prostor a hra... Rika se ze nekteri nikdy nezemrou. Jen sou porad min a min viditelni, az zmizi z dohledu beznemu oku. Vidina vsak povolana muze bit a takto jsou prez sfery vecni i pres bohy. Jiz neusiluji jen zdeluji moudrost, odpousti a k dokonalemu cinu pobadaj... Holograficke projekce dokonalych vlastnosti vsehomira, zrcadli ony kvality na ty co je hledaj.

[Yakut]

Sira, popel a smrt



*Demoni prisli... Prisli opet silnejic, tak prirovnani k ohnive vlne... Pokonan predvoj a general sbeh... V posledi spomince zchatrale duse, plaminek pookral, ve vymene za lepsi cas.*
"Asi bych Ti mela dat facku mam pocit." *Postava zhnouci, bytost sama infeno tlejic, s vranama krakorajic, postaru opric se o zname sochy.*
"Asi bych Ti mela dat facku... Mam pocit!" *Spokojene bez hnevu s vyznamnou ve tvari, vyrovnana udelem, spatric onen okamih.* Uz mne nudis!
Co mam rict Ja?! Kde je Nanie?... Poradne ji serezu! *Nebylo by vcera, tak jak mluvila...*
*Pobledle ruce barvy mesice v uplnku zaboric pravou z nich do tela, do srdce...* Konec bude vsemu ma mila... Toto je ma posledni esence... Pro me. Pro Tebe...
*V mziku oka v pritmi jejiho zivota plachnouc do ouzadi, couvnouc ve hre, zchatrala prchnla.* Si delas srandu?! Cces me zabit, a sebe tak...!?

Pokracovani...

[Yakut]

Sira, popel a smrt
Vymena

Tu samou chvili cas se zastavil, svetlo zesinalo. Spoza hradeb bylo videt obry zablesk slehnouc svetelnou zar po celem kraji... Sto draku implodovalo, jeden by se domnival. Tak jak se zriti hvezda do sebe po eonech, jeji hmotno bylo pohlceno... Zbabela stojic v ouzadi vysic na svych instinktech sebezachovy unikla posledni smrti.


Snad sis nemyslela , ze me zabijes... Dorekla nad spalenistem... Jak tohle vysvetlim Nanie?! Uronila jedinou slzu branic se litosti, obdarovana tak byla citem.

On hledic tymz okem, jenz ja hledim nan... Personifikace perfekce... Prostor a hra... Rika se ze nekteri nikdy nezemrou. Jen sou porad min a min viditelni, az zmizi z dohledu beznemu oku. Vidina vsak povolana muze bit a takto jsou prez sfery vecni i pres bohy.

...telo carodejnice se nikdy nenaslo...

[Yakut]

Toto je konec jednoho z obdobi zivota Yakut. Pro sirsi studium historickych realii shrnuto a sepisovano neznamym autorem v sbirce Sira, popel a smrt. K nevyhnutnemu ozrejmeni nekterych faktu odkazuje autor ctenare na sbirky z bardske knihovny Alicijske, zvane Akty Cechu holi obsidianovych