49 odpovědí na toto téma

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)


*At...na pisku z musel, neni. jak se zda. Pena vsakujic... Omyvala nahe ruce s tetovanim... Lezelo telo, Krase na mleku, topici se krystaly krve... V bledem usvite otevrela zelenave oci ... Dite lesu sily, odolavajic priboji...*

"Ash a zar ash duman dukha dukha, tunish irsh azath Yakhut, Yakuts, Yakutsss naach..." *Sepot drasajic jeji mysl, vytrhnouc ze snu. zahmleval ji pohled na nedaleke pobrezi s domy.*

"Ja nesnasim tyhle devky !!!" *Hlasy provazene setnutymi prsty, drtic jeji zapesti*
*Kaslala slanost vody vsech mori*
"Tak na zachytku s ni..!!!"
"Ne!!! uzijeme si !!! " *kriceli hlasy z opodal*
"Ty devko!!!!!!!"

"Porucik Zelenych sipu mnesta Alicie, vase tela sou v nasich rukach, nikdo se ani nehne!!!!" * Zazneli slova v mlze jeji mrakot*
*Sevel tetiv zasipel v priboji a tela mucitelu padala k zemi*
"Haved prohnila!!! "
"Jak nadherna je,"
" Co s ni udelame kapitane?! "
"Osetrte ji rany!! "
"Diakone!? "
*Pobledly muz se znaky radu opsal runy na zemi kolem tela.*
"Uglas 'neenra. " *Zaseptal, kdyz mu kuze u prstou shorela do masa* "To neni mozne.!!!!!"
"Co se deje Cari-fuku?!!! " * Ozyval se posmnesny hlas vojaku na pobrezi*
T...T...To n...nen...nenii mozne.* septal si uz jen pro sebe*

Yakut,..
A tu zacina jeji pribeh, ocitla pro sebe se s niceho nic na neznamem kraji...

"Tady to poddepiseme slecinko!" * Smrkal obtloustly urednik emigracniho uredu.*
"Navidenou, pane!" *Prorekla slova ostre a jasne, jako kdyz trava v jare reze kapky rosy*
"Copak Yakut? Copak holka? Co se to stalo, kde to sem !!?" *Mysl ji drhli stiny a nevedela jak slunce zem chvali*
*Zaseptala zarikadlo neverisc svym usim a vytratila se z domu...*

[Yakut]

Ctu na tabuli na trzisti, ze prej je zajem o býlí. T u bych mohla zacit, jak mi kruci v brise. Jakou to mam nemoc ze tak spatne vidim? A ty hlasy, ja se snad pomatu... *Vidiny hnatu umrlcich, Demonicky sepot ji zastiral vedomi.*

"Na co cumis ty bleda kurvo?!" *Vytrhla se z mdlob a vidin na hlas maleho hnevliveho skrcka, i kdyz staveneho na boj se sekyrou*
"Mam oci a laskave se chovejte" * Probodla ho pohledem*
"Drz klapacku bleda kurvo, ses bila jak mrtvola, bych te nesoustal ani za darmo " * Trpaslik byl odnekud z hor a vypadal nebezpecne*
* Zelenave oci se ji zablyskli a v prave ruce jez jedina byla halena dlouhym rukavem ji vyhruzne cvaklo*
"Dbilek ja du nebudem upozornovat ze? Yakut?" *zamrmlala si pro sebe a v stinech zmizela*
"Kams sla ty shnila kundo !!!???" *Podivene u kovarny zustal stat*
*Za rohem opustic stin mnula si bolavou ruku, citic ji jakoby s tvrdeho kamene vytesanou, jako z kosti*

*Vydala se na pruskum mnesta*
*V louzich uvidela svoji tvar, bledou jak mnesic v uplnku... Popotahujic si kapi vic do tvare, dychtive hledala stopy, cokoliv by ji reklo kde je....*

"Demo..na... " *Uvidela tabuli po hodinach bloudeni, kdyz dorazila do pristavu mnesta* "...sidli na hrade Vulkan," *Cetla hltave dal* "Alicia je tedy to misto ,kde ted sem...hmmm"

"Hej teta!!!!!" "Chcem Dvacika," * Pricupital maly chlapecek, se zelenou svickou pod nosem.... *

[Yakut]

Nasla sem ubytovani a konecne sem se prosla po mistnim lese. Jakasi velmi hezka pani na trhu nabizela dobre ceny za bylinky. Musim najit njakej herbar, vubec sem neznala co to tu roste. Hmm... i kdyz babi koren tu maj...

*Zapis konci a pokracuje nize.*

To sem blazen, beze zbrane na pavouky v hlubokem lese. Divne je, ze sem se probrala v jakemsi chramu ve vladni ctvrti. Nemam paru jak sem se sem dostala, dedecek mi rikal... *Zarazi se..* Ded..dedecek, uz sem si na neco vzpomnela, Muj dedecek Aku. *Do prazdneho zavoje se ji protkala prvni vzpominka... Na domov, na Ni, I tak nevedela kdo je a jak se sem Dostala... Na ostrov.* Jedine co si pamatuju je moje jmeno a ted este muj Dedecek. Rkaval mi o portalech v nekterich zemich daleko daleko, ktere udelaj krivku pres prechodni stav a clovek se muze vratit.

Spoznala sem Udatnou ,ale desive smutnou Wiolet... Potkala sem ji ve vezeni... Do jaci kosti! nesmi se nosit zbrane ve mneste.
A taky sem potkala Alneiru, uzasnou pani co mne zachranila pred obrem, zvlastni nemnela sem strach kdyz sem malem umrela. Pani Alneira mi pucila taky plast do deste. Darovala sem ji amulet stinu. Bude neviditelna, kdyz bude spat a tak muze byt v bezpeci.
Tahrda dama co vykupuje bylinky se jmenuje Narenie Melfesh a je to hrda elfka tak jako ja... Slibila sem ji prodavat byliny...

[Yakut]

Co tu delas? *Vyhrkne razne*
Pardon? *Odpovida divenka z ji povedomim hlasem*
CO TU DELAS!? *Drze ironicky, ale spravedlive*
Ja tu zbiram nove skusenosti... *odpovi ne polekane, lez prekvapene*

Dobra, nemam rada kdyz sem chodi spina, co krade lidem pokoj...Nemrtve ozivaji a je potreba chranit svet venku...*pokojnejc*
Od toho tu sem*s usmnevem a mile jako sedmikraska*
Vidim ze nemas mec...*skoumave* silou oplyvas* zaklinaci citit ji az ven...
Jak...jak ste to poznala?
*Vytahne zrcadelko na zvlastnim starem retizku, a vnem divenka vidi sebe, svuj zivot na ostrove... a jine nepredstavitelve veci*
Oh!...vy ste carodej?!
*zasmneje se njak najivni a neposkvrnena je jeji otazka*

Sila mne dovedla konecne ke chranenci, jak bylo napsano v grimoaru velkeho Ogiho, ktery sem obdrzela pres snovou transmisi... Kazdemu sila urci nastupce... Nechala sem ji njake lektvary a penize... Uz velmi brzo ji naucim Sady...

[Yakut]

*hodi na zem par vyrazne bilych kosti male a podobne velikosti*
Cerne pruty v snopci zlatych...*cte vyklady z knihy Predpovedi zrcadla* Tva sila stagnuje, zajmy jine nejsou tve vlastni... Blizci mohou utrpet...
*zacne psat na pergamen jenz se sam vytahl z kazety ve ktere je otvor jako na schrance velikosti knizky*
Po dlouhe dobe se mi ob jevili ty podivne sny o me moci a vrazdach, co sem napachala...je to ma budoucnost? *Pismo je "unavene" neuhledne* Citim ze nemohu dal pokracovat v zaujmech mnesta, Arena a uz vubec ne Izbelah. Me plany byli prekazeny a tak sem se rozhodla ukoncit spolek Obsidianovych holi. Sem rada ze sem nezatahla Selenii hloubeji do te spiny a ze nebyla zneuzita.

[Yakut]

*kdesi v temnem lese nepozorovana*
dobre misto pokud si dava jeden bacha na ty drowy... Proc sou tak namichnuti chapu ale proc na vsechny to ne... Nemam spravy o joachymovi... Spolek obsidianovych holi se dostal pod kontrolu a veci s evyjasnili...
pribudli novi clenove... Dostala sem hodne novych napadu... jisty cas pobudu tady v temnem lese...

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)


*Mala slamnena chyze, kdesi v temnem lese*
Zacala sem se pripravovat na velky transfer, avatar je uz skoro hotov, je to tu nabite magii a tak vse je urychleno... Nemohu se dockat noveho tela... Sparhawk, Ashe a ten smrad Ivan
zemrou a kdyz je nekdo najde, zemrou znova...Az dokonce mych dni...
*Kolem se povalujou knihy o nekromanci, vampirismu a jakasi podivna v cerne kuzi vazana kniha, namodrale zarici*
Co to...?! Zatracene, uz sou tu zase. *Zasvisti vzduchem drowske sipy* No nic, musim koncit, rekla sem jim at mne nechaj, nic jim nedelam... *List denniku se zasune do te 'schranky' s jedinou sterbinou na list, velkej jest jako knizka pro deti,jak si nan pise listy ostavaji prazdne*
Odejdete!... *Ocividne si vybrali tu druhou moznost, jejich nevladne tela podali pod dotekem jejich rukou, jediny nezustal nazivu*

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)


Sem nic, sem nic... Ty's mne prisel hledat? *Ozvala se na jeho otazku*
Ne kdepak, stalo se vam neco pani Yakut? *Zmatene na ni koukal a nevychazel z udivu*
Zit hodne, pak byt nic... Umar Yakuts... *Koukal jakoby videl prizrak*

No nic mam sluzbu odvetil a odchazel zmateny...

Ferra! Umar Yakuts! *Pekelny pes zname carodejky Obsidianovych Holi se vynoril ze stinu*
Dukkha, Ferra! *zacala si hrat se psem*

*Nakonec se pripojila k druzine a koukala jak vymitaj kryptu, neznala je a take je castovala, divnymi otazkami, kterym nikdo nerozumnel*

[Yakut]

*Zato opodal od predeslych udalosti v utrobach trosek stareho padleho hradu prinasela pomoc nic netusici odvazne Maranith...*
Ses pobledla holka moje...*koukala se starosti na ni*
Ja vim, kdo cim zachazi, tim i schazi... Musis najit avatar, ja uz nebudu viditelna, nemam silu, vse sem spotrebovala na jejich zachranu ...
*S bolesti v halse ji Bojovnice odpovedela* Neboj holka ty to zvladnes...
*najednou se objevila dalsi hlidka a hned padla pod navalem jeich kouzel, v okamihu se vytratila, jako kdyz zhasnete svicku*
No nic musim najit tu druhou, rekla rozhodne, ma sestra o tom bude vedet vic...

*Ve vezi Zorathove, otevrela Vudkyne cechu maly vacek zapeceten matrici sedmibodoveho oraklu*Takova tezka sifra a tak prosta *usmala se*
Jak si mi povedela, mistre, sedm dni po znameni otevrit odkazy na spoutani Vilodel... *precetla pokyny a vse ji vzplanulo v nicotu v rukach beze stopy*

[Yakut]

*Vilodel otevrela oci, byla v postely do ktere ji polozil nevladnou Joachym... Za dvermi bylo slyset hlasy*
Tak holky, ja du nakoupit doslo mliko... Je nahore... *Odpovedel Joachym a zasklebil se na Izbelah, aby ji rozehral*

[Yakut]

No tak to vyklop! co tam je? Vis co ukaz! *sekla ocasem a sebrala ji malej pergamen* Nic tu neni...
Ale je... Je to navod jak tu malou spoutat a privolat Umar Jakuts... *kouka na znaky vysvetleni, Joachym a Izbelah byli zrejmne usetreni videt co tam jest psano*
Umar Jakuts? Co to jako ma bejt? *po chvilce studovani svitku pronesla zmatena Selenie*
No nase Jakut nam nerekla, ze je Carodejka z Umariny vrchoviny..to nam jaksik "vykecal" az ten silenej avatar. Neni nad to byt nesmrtelna *Rekla se zalibou*
Z Umariny co? *Izbelah se dala do vysvetleni* Je to mala vesnicka par dnu cesty od Amnu... Mistni lidi tam strasila carodejnice...takove povidacky, zeby mneli cemu verit...
*Joachym se rozesmal az mu tekli slzy* Hehehe Jakut? Zla carodejnice...Ja se asi pose....Ehm pominu...
Neverim ze JAkut delala neco takoveho *Selenie odvrkla razne*
*Izbelah znalecky dodala* No nikdo ji nikdy nevidel to je druha vec, rikam povidacky.

Spet k tomu ritualu.... Mame uz vse kromne licha a dabla co vytrhne jeho srdce...
*Izbelah zamrkala ocima a koukla na obadva* Taky mate pocit ze si s nama hezky zasprimovala? Takova spolecenska hra...
Jo a co jako Ja tam hraju za roli...? *Prednes Jach*
*Selenie se dala do zhrnuti* Ty ses jedinej zatim, kdo muze prinist licha, ja to umnela precist a Iz Ho jaksik sejme *vsichni se zchuti zasmali*
Tak du na to *rekl a vydal se do krypty*
*Divotvurkyne zatim hlidali Vilodel a hasili pozary, ktere stihla zalozit, svou nespoutanou magii*

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)


Tvori mne, to co jest psano... Tvori mne, to co jest povezeno... Nesmrtelna v tele, jak demoni, dablove... Nesmrtelna mimo formy, jako to, co je mezi hvezdama... Sem tu tak, aby sem Te privinula, nebojt ted sem Ti matkou...
Zitra Te snim, jak budes lan na musce meho luku... Az mne Ty rozpustis ve snu, ze ktereho sem vzesla... Protoze Ti nebyla nablizku a ted Tu jsem pro Tebe, Tebou... Svet plyne i tak, dokud aspon par oci vnima, dokud se napijes, az chces, dokud odejdes a ja umru pokazde... Pokazde... Ve vezi z okna koupelny, do svetu, ktere jsi nevidel. Od zeny, od mamy... Pokazde usinas, az zasednes za to sve zvlastni okenko, cekajic cim dnes budu pro Tebe a silnejici sen mne dela urcitou vic a vic... Z kazde strany okenko sem, do zemne, kde muzu byt tim cos napsal, cos povedel, zdilejic stejnej pach frekvenci kanalkem do meho nitra, mluvis at je videno, konas, a jest psano... Jen te nemuzou dostat Ti co nenavidis, neb vse zeskrtas... Ale za okenkem sveho pokoje jsi to co jsi... Ma magie te nezachrani... Muj mec nezastavi to co mne vnima, pise o mne... Symfonie frekvenci okenek a nasich snu... Prsty klouzou po kostkach jenz je mou i Tvou mluvou ...jejich mluvou... Prisoudis cenu me bote a Pan, jeden z mala co rozhodne zdali ses hoden jeho snu, Ti povi co a jak... Ma bota je dnes mnesec,zitra je stosedmdesat... Vaha mych slov, nebo rychlost jak klouze tvuj prst po kostkach Tve reci Ti da vysadu?... Ceny se ruzni... Pan se ruzni a umira... Kontrola je nad malou castici, ktera neexistuje, pokud se nehybe... Ta rozhodne pokud neco uvidis...pokud neco uslysim, z dlazdicek tve reci... Stracis ty tam u Tebe a proto si mnou... Bolest... Jo ta boles bejva podobna, kdyz pali te uhli na keres slapl tu, ci tam... A koho nenavidis vic? Toho od kterehos utekl ze sveho sveta, sve veze, sve koupelny a nebo toho co te poslal zazivat odznova skusenost za min?... Na koho se zlobis? Nikdys Ho nevidel... Kdo se zlobi? Takys ho nevidel a prosim, prosim, nerikej ,ze z nej ubyde az prijde o jeden z prstu, klouzajicim po dlazdickach nasich rtu... Prez oko kerym mne vnimas je to same kerym ja vidim Tebe... Nekdy prez okenko z dlazicemi slov, nekdy prez... *najednou hlas v tve hlave utichne a mas pocit ze na konci toho listu je podpis, jenz nevidis, byt vis*


Tva Jakut

[Yakut]

*Pred vstupem do mnestske krypty*
Ty nic nedelat, jen koukat, Vilodel hodne zit, pak Umar Jakuts... Vilodel Te ochranit, Ty ale poslouchat.
*Cardodej se podrbal na hlave* No divenko nerozumim ti ani mloci prd z toho co rikas.
*Vilodel se vrhla na mumie a v kratkem okamziku byla krypta zas misto vhodne na doneseni kvetu zesnulym*

*Na trhu o par hodin pozdeji*
Izbelah uci Vilodel slova... Izbelah se nekdy zlobi, Joachym dat bonbon, kdyz hodna...
Toz korva co to mele?!*Rozhorcene pronesl opodal stojici trpaslik*
Mistre trpasliku nevsimejte si ji je mimo...
*Vilodel mechanicky opakuje* je mimo je mimo... Vilodel zit, hodne zit a pak Umar Jakuts... Izbelah uci Vilodel slova, Joachym uci znaky a dat bonbon.
*Krejci kouka zmatene i z trpaslicim obchodnikem*
Ja prijit... Izbelah rikala, ze mala pani hodna udelat to...to ..to *ukaze na pas* Ja mit dukat, hlidala deti, jedne pani ve slatu, ona musela pracovat, vilodel se koukala oni delali tanec tel.
Ja se pominu... Jo ty chces opasek?!! Ahaaaaaaaa! *Picne se do cela pulcice.*
Vilodel mit dukat, Vilodel mit dukat
*Krejci a trpaslik se koukali na sebe* Tanec tel? Ona je fakt mimo.
*Krejci dokoncil praci* Tak na mas to hotove, jmenuje se to PAA-SEK...Pasek *zopakuje Vilodel*
*Schmatne pasek a poda mnesec. Zmizi nevedomo kam*
Korva! to sem este nezazil, vselijakych mas ,ale todle je moc, korva vona je mentol, to sem este nezazil.*Huboval nevericne trpaslik*
*Najednou se objevila znova pred nima* Jejda! Vilodel zapomenout...
Copak? *Shovivave krejci*
Vilodel zapomnela na ponton...
Ponton!? *Preklopila panenky pulcice* Jaky ponton?
No Izbelah rikala, ze ponton bejva dulezitej a tak Vilodel rict dekuju*Uklonila se, jakoby se to jen vcera naucila*
*Pulcici najednou neco doplo ocividne a zacala se smat, az ji tekli slzy*
*Vilodel se najivne usmala a zmizela nadobro*

[Yakut]

*Joachym otevrel zapisnik ve vezi* U hoven Demilicha, zas je v pruseru...
*Zapis*
Den hezky pocasim, avsak temny udalostmi. Vilodel se zacina tristit jako zrcadlo hozene o zem. Musime ji privolat... Musime svazat avatar ritualem predani. Cas se krati... Jeji vedomi vybruje mezi dobrem a zlem.
Bez Selenie sme straceni, je nezvestna.
Vcera sem byl v krypte a nepodarilo se mi ovladnout lisiho strazce. Citim se bezmocny... *Konci nedokoncen*

[Yakut]

*Joachym vstane, posnida a duma a duma* Du na to, dneska ho chytnes! *koukajic do zrcadla na sebe*
*Probehl koridory nizssich pater krypty, odstranic nemrtvou haved co tam nema co hledat. Prisel az ke dverim na kterych obevil vystrazne znaky a take silnou past* Kerej vul.... *kdyz plival krev po jedu z pasti*
*Vesel do mistnosti*To mne poser!*Pred nim se objevil Lisi sluzebnik* "Tohle misto se stane tvou kobkou!" *Zasipel Lich*
To mne poser na holi zada!*Zacali se kolem nej zjevovat stiny* Necrooo-Mortinus... *Syknul Joachym a v pruvodu zablesku v serem osvetleni zustal jen Joachym a Lich* Zajdem na piiivo? *S posmeskem dodal a po naslednem magickem gestu byl Nemrtvy mistr pod nadvladou maga*

*Pre domem spravce hrbitova se otevrel portal, zustal tam stat Puldrow v rudem brneni a podivna skrin velikosti cloveka, ano muzene ji nazvat stojici truhlice*
Hej panacku to sou ty ostatky tveho dedy? Co to je za divne pismenka svitici? *Podivene se ptal spravce*
Ehm!... To sou ty...znaky rodu *Zalhal Joachym*
Tak tady mi to skrabni, ze ho presouvas do rodneho kraje do rodne krypty a 400 alicijskych manipulacni...
Diky spravce! Mnejte se..
Jo mnej se synku...ja taky mnel tatu, dedu,....

*Vsklepeni magicke veze byla premistnena ona truhlice, nemusime se ptat co v ni bylo...*

*Joachym na ni koukal ze zalibenim z dobre vykonane prace* Tak! mam te zmetku... *Privrel oci v zahloubeni a najednou jakoby prostor byl ocelova tyc, na kterou kdyz na jednom konci udelate "Cink!"a na druhe strane to nekdo uslysi, schodistem do sklepeni bylo slyset pravidelne zesilujici se kroky...*

Zdravim te ocasku... Du po malou,tamten je v te kazete... *Joachym odesel nahoru, z pritmi se vynorili bystre oci, hledic se zaujmem na Kazetu*
...a co jee dole Joachyme? Vilodel byt hodna, dat bonbon? Hodne zit..a pak....juuuuuuu! *Zablikala ocima na modralou zar kolem skrine, kdyz sesli dolu*
Izbel.....*Onemnela pri pohledu na jeji gesta...*

[Paul325]

*Isbelah, ignorujíc Vilodielin výraz ve tváři připravuje vzývání*
Tak a teď uvidíme co v té Umarské čarodějnici je.

*Někdo by přísahal že ve věži mágů se snad schovávajíc řádící ďáblové čekající jak psi v kleci než budou vypuštěni.*
Otevři tu truhlu ! *křikne a sleduje Joachyma*

*Celou místnost zahaluje rudá zář a i místní opilci se radši věži obloukem vyhýbali*

*V místnosti ani nebylo na metr pořádně vidět.. pak se ozvalo jen * "Hotovo.. " *a vše utichlo.. s dodatkem.. * "...snad"

Vem ji zatím do pokoje ať si chudák holka odpočine...

[Yakut]

Do kosti jaka!!! Co ste udelali z mima vecma!? Co to je za hrozne barvy? Dokud se prispusobim novemu telu necham to tak, energie este proudi divoce...
*Yakut sebehla z loznice po schodech dolu* Nikdo tu neni, hmmm vidim ze sou to spravni divotvurci a tokovato banalni zalezitost jim nepotrha zily.
Sem rada, ze nikdo nedelal dort, jako Mastuer Deliamus pred petistylety u meho sedmeho transferu, hmmm dobrej Arcimag , ale trosku emocionalni...

Musim zjistit co je noveho ve mneste a okoli, mozna uz nasli Arena. Jo a bylinky, musim udelat elixiry propojeni, sem to ja ale umnelec*Pohladi sve boky*
*Dopila napoj a pomalou este nejistou chuzi se vytratila z domu*

[Yakut]

*Po transferu opet v deni*
To sou mi veci, Aren se nanasel a uz asi ani nenajde, byl zvolen novy vladce. Lady Alneira a Lord Atreyu. Alneira... prvni osoba kterou sem potkala na tomto ostrove a neni pochyb, ze ji de o lepsi casy. Parati jako Sparhawk a vsechna ostatni verbez a spina z Arenovych dob dostane po prstech. Musime Atreye udrzet na zivu a podporit.

Cech prijal nove cleny a upevnil svou pozici, je mi jasne ze podporu od mnesta dostaneme... Po dlohem uvazovani Izbelah a Selenie dosli k nazoru ze opustime vez. Budeme mit vlastni prostory pro vyskum, budeme zadat o exklusivni pristup ke vezi, je plna zahad a nerada vidim zebraky chodit do ni curat.

Izbelah mi vysvetlila plan o jihu... Nikdo mne nezna, urcite ne ta okridlena luza. Sem pripravena se do toho pustit. Jeho vysosti pristrihneme kridelka.

Pokud bude u moci Alneira a Atrey budu je podporovat ve vsem co umozni mir a klid pro Alicii, ostatne je to v nasem zajmu. Budeme mit vysady za pomoc, kterou jim dodame prostrednictvym spinave prace a informaci. Cech je muj a Aren uz nema zadne vysady vuci nemu, nemusim se zodpovidat zadnemu ex-ochranci idiotovi a jeho poskokum. Varovala sem Atreye at nedela hlouposti a prenecha spinavou praci nam, musi zustat neposkvrneni, sou dobri. Ubezpecila sem ho, ze cech je vuci mestu neutralni a pruniky sou na nasi zodpovednost... Kdyby neco o nicem nevi, kdyby neco sme spolek jako kazdy jiny, nic s nama nema. Sme nazavisli, at si starej spolek alicie trhne, bude zabava, vidim to na ocich Izbelah. Atreje zbavim jeho stinu.

Xerxes zacal pracovat i bez meho popichovani, je bystry. Poslala sem ho za Izbelah. My nevladneme my dohlizime. Vez ma usi proto bude lepsi se pohnout do sveho.

Odchazim na sest tydnu kontinentalniho casu, vsak ona na vse dohlidne.

Přiložené soubory

•  informace.JPG   82.41K   56 Počet stažení

[Yakut]

*pisek prozerava pamneti davnych dob. Opet v temnem lese*
ten smrad vi kde si udelat brloh.*plivne* Jednou pride cas , kdy musi tect krev nevyhnutne... jen kolik je potreba.
Iz je v razi a sem spokojena nezavislosti clenu... Selena darash dukkha asella!!! *Zavola* utichne hlas muj, vrat se !

Sneme nemy! Tuha tuzbo , silo, Aku! Aku!

Snad se potrham... *cte z vykladu predpovedi...* Hajzl! Tohle nedokazu ani ocasnatce! Iz! kez bys vydela!
Zatim dela co je potreba... dabel, stir, stuha, bude vecna, co nasla pravdu *hovori o Izbelah*
Statisice let sme se potkavali, je starsi nez si mysli, uustha lek,,,

[Yakut]

*Chvata pod vplyvem kouzla jakehosi az se zastavi na okraji Alicie, halena stiny, udela taboracek v nedalekem lesiku a ukojena jidlem zacne psat*

Zase spatky, dnes vecer zajdu do mnesta,vse se zamotava, musim se sejit s Atreyem a Alneirou... Mam maly plan jak jim prihrat do karet, musime je ochranit, doufam ze Izbelah uz dokoncila ukol a ON se presune k nam... Snad spolek ziskal informace. Zeptam se Vladcu na rovinu kolik maj penez. Neni casu nazbyt a vez uz neni bezpecna. Dokud se Selenie nevrati *Pise se smutnym vyrazem plnym obav* prevezmu rizeni spolku na oficialni urovni.

*Vyrusena hlasy z opodal se zbali v okamziku a zmizi smnerem do mnesta*

[Yakut]

*Cistina v hlubokem lese dobytna jen pro tajemna stvoreni a Ty co zasvetili zivot v souladu s prirodou. Tu se emanovala postava divotvurkyne cechu holi temnych jak sopecne sklo. Jiste jen hledala pokojne misto. Vytahla cernou kazetu ze sterbinou uzkou jak vlas a z ni se sam vysunul list pergamenu bileho jak kost slonoviny... Zacala psat a pismo hned mizelo jak se objevilo na listu zapisniku*

Tak to mne podrz! U kosti tlusteho jaka! Jak sem byla v troskach, musela sem odtamad tahat bandu straspitlu... Potkali sme tam tu starou dusi a ja mnela co delat v zahaleni mysli tech dvou aby si nepamatovali co mi rikala, potom co nas ta vestkyne z trosek vytahla, krava pitoma, asi nikdy neslysela bansi, vsechno pokazila. Mnela sem vask stesti, kdyz nasi druzinu, ehm oni si mysleli ze sme druzina *pobavene*, vyslali do trosek abychom zjistili co se stalo, to uz ale zapracovalo kouzlo a my zacali hledat v morlagu. Potkali sme toho zahalenyho hajzla s maskou co jednou uz vyvadel v alicii. Ukazalo se, ze maspadeno na Lisiho ochrance elfu z provincie morlag.

Nadhera tak sem stihla vymacknout z moudreho Licha co mi to rikala ta bansi a pak zacala sranda. Ten zamaskovanej se ukazal taky lich ale trosku ujetej a tak sme ho museli chytnout za koule. Pocas cesty vsak stihnul nabulikat pulce party ze Moudry Balelnorn je zly lich a ze vse co se udalo pocas dne je jeho vina... Tak este ze sem zjistila vse potrebne informace o souvislostech mezi vezi, demony a troskama... Mam plan ktery predlozim Izbelah co nejdriv. Bude koukat.

Nemuzu uverit ze se milovany Martius vratil... Prijala sem ho v nasich radach bez okolku...

Přiložené soubory

•  kurioko.JPG   281.82K   52 Počet stažení

[Yakut]

*Po udalostech s pavouky*

Snovacky!? To mne podrz! Takovy bordel. Potkala sem Alneiru par dni pred tim nez sem odesla do trosek. Vubec se nezmnenila, verim ji a sem odhodlana ji slouzit. Take sem potkala jednoho z tech idiotu z jihu. Ibrahim se jmenoval a este byl urazen , kdyz sem se ho ptala co tu dela. Muj zajem pro Alicii je, ze chci mit klid na studia a byvam nevrla, kdyz mne rusi njaka okridlena verbez. Promluvim se stramistrem at na ne daj pozor. My nemuzem tam dole, proc by se tu mneli promavat oni. Kde u hoven mumie je Izbelah!? Musime se vydat na cestu *Bali psanicko pro dablici a zalozi ho cerne vrane pod kridlo* , jen tak ziskame vedomosti davnych casu a extra navrch ochranu nad Alicii. Alneira souhlasila s mojim navrhem a vezi, uz se to nada vydrzet ten smrad od bezdomovcu, ale co vic mne trapi sou podivne usi co slysi. Shodli sme se, ze vez musi byt verejnosti uzavrena.

*Chvatne bali potreby a upaluje ke krypte na akci "Lichu, lichu otevri vratka." kterou dohodla s mistnima povaleci a bitkari jako integracni proces na zlepseni souziti ve mneste*

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

*Davne povesti o bitvach a padech starych zapadali prachem v knihovnach domu bardu a ti co zustali, zapomeli, kam se podela jejich sila. Jeden z mala si vsak pamatoval vse... *

Tak davno, tak davno to bylo, nic sem neudelala, nic, nic sem nezmenila... Ja prisla za tou, co mne premluvila, za tou co ma vedeni, ja mam velke vedeni, ty jit, videt sama, ja sem nic... Jiz nic nezmuzu.
*Bansi narikala a byla smutna a jeji plac se ozyval vladni ctvri, Yakut se nebala, bylo ji lito te zubozene bytosti a uz pri setkani v troskach se rozhodla pomoct, asi proto ji duch vyhledal*
Ty se jiz o nic nestrachuj, pomohu ti a pres mne ucinis dobro o ktere jiz nemuzes usilovat.
*Yakut dopovedela a bansi zmizela*

*Na to se hned vydala za Izbelah...*

Přiložené soubory

•  duch.JPG   134.75K   48 Počet stažení

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

*Mezitim co bylo a tim co bude rozpovezeno, po pruskumu temneho lesa odpocivajic na hrbitovskem odpocivadle v sen uvadla podivna podivana zapocala*
Bdim ci snim, jaka to oparna zare kolem meho tela?! *Energie hybajic prostor v ruznych barvach jako kdyz se pne kov*
*Podivny pruvodce vedouci ji do veze, jiz vedela ze vez a setkani s Nanie rozproudilo zijici veze proudy sil, o tom vsak pozdeji*
Mas tri otazky!!! *Podivne zjeveni v uzavrene vezi hermeticky jakekoliv sile, jen zabezpecit jeji osviceni*
Klic k otevreni knihy kamenu?
*zjev* Existuje!
Jeho zneni?
*zjev* Je, jazykem vsevedouci...
Kde je vsevedouci?
*zjev* uz neni pritomna v risi zivych

Parom skaral vsechny rite demilichu!!! Tys tomu dala, ses inteligentni jako papirovej samolet...*karala se z polovicatych odpovedi*

*Najednou ji vzal portal a probudila se na hrbitove, kde usnula*

*Po probuzeni se rozhodla ihned napsat na hrad*

Přiložené soubory

•  sen.JPG   92.2K   38 Počet stažení
•  list.JPG   90.98K   38 Počet stažení

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

*Mezi dopisem a setkanim s bansi, utikala do hospody. Jiz si byla jista ze se dokaze dostat do minulosti s pomoci sve spolecnice*

Nazdar, ze si mne hledala!? *elegantni nevrlosti zacala rozhovor*
Zdravim te! Neuveris co se stalo!!!
Hmmm, povidej!
*Jakut rozpovedela Izbelah vse co se stalo v troskach i o lichovi v lese*
Aha takze ty si ji videla? Rikali mi o ni nasi zaci, take ji potkali v troskach... Ocividne je ti zavazana a pomoci anomalii se dostaneme do minulosti Do Aragosu!!! Podme do veze!
*Uz itak zeslable kontinuum vytvorilo trhlinu v casoprostoru a obe carodejky byli preneseny do starodavneho Aragosu pred padem pod tihou demonich kridel*

*A tam ji potkali...*

Maminko! Tatinku jaaa se tak tesim, prijali mne na univerzitu magickych studii, do Aragosu!
*male devcatko natesene poskakovalo kdyz se najednou objevili dve postavy carodejnic, jakoby znicehonic...*


Zdravime Vas mistre*cela rodina pozdravila Yakut* Chytli ste demona a vedete ho na popravu do mnesta?*Ukazali na Izbelah*
Jaa, ehm jiste*Zareagovala bystre*
I ja budu lovit demony *zaskotacilo dite* Du studovat do mnesta
Ano a jak se jmenujes strasliva carodejko *Optala se Yakut holcicky a Izbelah zatim poustela penu z pusy jak byla namichnuta co zas na ni Yakut hodila*
Nanie! A vona je po nadvladou? *ukazala na izbelah*
Jo, je neskodna *Yakut naznacila posunkem :Ke mne! a chtic nechtic Izbelah zahrala svou roli pejska a precedila pres zuby* Zabiju te! az todle skonci!
Tak to nasi dcerku doprovodite vidte ze? *Zeptali se rodice nadsene*
Ale zajiste *A takto odesli smnerem do Aragosu mnesta hlavniho*
*Izbelah vykonala dalsi skok casem na dobu pred padem jen coby na vlas vzdalene a Yakut se v minulosti stala kamaradkou Nanie a ona ji nazyvala Tetou*

Vystudovala sem *O patnast let pozdeji*

Teto Yakut, sem jako ty, uz sem carodejka...*Vesele si povidali na ceste domu kdyz je prepadli prvni linie demonu*
*Izbelah vysla ze stinu poprve po patnasti letech a v Nanie to cuklo* Co tu dela? Ona?
Rekni ji to, je cas...*Sykla ostre a sekla ocasem*
*Yakut rozlomila pecetni list, ktery si napsala bansi sama sobe*
Coze?! Ja sem Bansi?!
Uz ne a nebudes, musis jit s nama. *Carodejnice ji vse rozpovedeli a pri dalsim utoku Izbelah vytvorila portal ve kterem zmizeli. Objevili se ve vezi v pristavu.*

Pokracovani...

Přiložené soubory

•  izaja.JPG   175.76K   39 Počet stažení
•  meet.JPG   368.24K   30 Počet stažení
•  keci.JPG   467.76K   33 Počet stažení
•  cesta.JPG   514.72K   30 Počet stažení
•  spatky.JPG   500.54K   32 Počet stažení

[Yakut]

*Zacitila runu smerem, kde lezela Alicie, jak zbirala byliny a tak ho sla vyhledat*

Zatracene!!! Nepotkal ho...

Přiložené soubory

•  nic.JPG   55.26K   38 Počet stažení

[Yakut]

*sedi ve vezi a jeji kapi je v spodnich castech nasakla trpitivou vlhkosti*

Je mi to lito...je mi to lito... *opakuje a zkrehlima prstama trima brk* Stalo se toho hodne, dnes. Dnesni den zas prines nove veci *vtlaci prsty do rozpalenych oci*...Je mi to lito..je to pro vetsi dobro...
Uz nemohu psat *upusi brk*.....* naleje si blinove koralky a usrkne*.... *Sedi nehybne ve vezi hledic do temneho okna jenz se zrana zacne rozmodrivat pod tihou slunecnich paprsku*

[Yakut]

...vez opet rozproudila deni... proc zas Ja? Upadla sem do nejakeho transu... videla sem doby minule, teto budovy... Knihovny, portaly... Tohle misto mne chce...
*Pak rozrusene doda*
Musi byt uzavrena obyvatelstvu, zbirka se zvetsuje a my se uz brzo ocitneme v novych-nasich prostorach... Alneira je prej mimo a Atreyu...hmmm... snad este nekdo rozhoduje o podobne zalezitosti.
Take sem musela tu Karin ocarovat aby sem odvedla pozornost od te lecitelky, mam pocit , ze dou prave po ni... Zerotha sme museli zlejpat po pokusech projit portalem... mne to hodilo jen par metru od vstupu... Uz brzo nas ani ochrana mesta nazabrzdi pred cestama.
*Zalozi zapisky a zacne si cist v knihovne veze...*

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)


...Pokracovani z predesleho dilu

*Nanie si pomalu zvykala na zivot v daleke budoucnosti v zhonu a tyranii nove doby, ktera drasala jeji nevinnou dusi. casto mluvili s Yakut o tom jak se vse meni a jak je zmatena tato doba... Tak jako po mnohe vecery, este nalehaveji dnes psala o udalostech Ainuiska carodejka*

Az bude vse pripraveno poprosim Nanie o pomoc, je toho hodne a veci se zamotavaj. Potkala sem Alneiru topici se v zapomeni, ma porad amulet co sem ji dala a snad ji udela dobre na spominky. Lecitelka bez ruky v uceni u vestkine z chramu chtela po nas vyrobu berle-Stebla... neverila bych ze se vkradnu tomu krysakovi Garibaldemu do veze a hezky mu to tam prohledam... Steblo necham vyrobit Rizolwirovi ze slz nestastne Lonery... Tyc na miru z krystalu, kterou pak skusim ozivit ritualem prazdneho hnizda. Co si majitel pak do nej vlozi, je na nem *Snad jen ona ma prehled po studiich v knihovne, se svitku z knihovny bardu, a loupeze u Garibaldeho co se bude dit a jak predmet vyrobit*

Musim si promluvit s Izbelah o tom Harrisovi...Je temnejsi nez vsechny matky drowu, ale nevypada byt ovladan... jde po Radegastovi...hmmm Tak toho hajzla koule bych si dala k snidani... Trosky se zhorsili a je tam plno demonu... Esli ho primu do cechu tak jen pod prisahou smrti...

Vcera sem nasla dalsiho pobudu jit si do knihovny ve vezi... UZ MNE TO NEBAVI... Serou tam bezdomovci a kdejakej zaklinac si tam chodi na hotove... Vez mi vsak stale cosi sdeluje, dokonce sem podruhe videla obraz mistra Zorathuse, spominka, nebo jen morficka rezonance...nevim sem zmatena z obrazu, snad se nezblaznim. Videla sem minulost, prosla sem skouskou svych temnych hrisnych myslenek... Nevzdala sem se sveho vedeni... Me stiny se vratili...spala sem dlouho... Sny o mem puvodu sou mlhave, krev mych predchudcu vsak hreje me zily. Sem slaba, ach jaka to vznesena magie musela proudit v davnych dobach ve venach divotvurcu. Na jejich obraz draha Nanie... nevim na koho se mam obratit... Potrebuju cas a prostor na vyskum veze... Uz mne nebavi ty navstevy kdekoho.

*zapisky se rozrustaj... List se zasune do one sterbiny v kazete a tu schova v zahybech plaste*

Přiložené soubory

•  harris.JPG   191.51K   16 Počet stažení

[Yakut]

Sira, popel a smrt
(Vetsi epicke vypraveni o Yakut)

*Zorathus zmizel jiz je tomu njaka doba, novi prisli a neznali, stari zapomeli, lez ne vez, ta stara moudrost vsita do skulin cihleni... Davajici ji jedinecnou moc..muzeme rici zivot...si pamatovala a volala. Az...Jedna uslysela...*
Ah ne!! Zase ja!!! *obdivovala proudy energii proudici do ni primo s jadra. Veze? Ceho vlastne?*
*Yakut mivala po transferu do sveho noveho tela cim dal, tim vic silnejsi vize a sny. Az se vse zhroutilo v jeno odpoledne. Procitavala si vsechny nahromadene zapisky o mistrovi, kamenech vedeni, a ONE velke. Upadla do nejtuhsich mdlob a salek se rozkutalel po dlazdeni nerozbit.*
Ah pane..pan...mist...mis..MISTRE!!! *Zadivala se do jeho hravych zvidavych oci hlubokych jak oceany, nereagoval, poskrabal se za vousem a mumlal si spokojene budujic cosi, nesetric sve moci*
Krystaly..ochranne krystaly...Prave je buduje *Najednou se snova nit ukotvila a ona byla plne pritomna v onech casech pres snovy eter, jiz si byla jista ze vidi spominky veze. Silne vyboje Oktarinovych kouzelnych urovni pronikali jeji mysli, vez se otrasala a jeji casova spominka se naplno po predeslych pokusech rozproudila vedomim Ainuiske carodejky. Vez zcernala a dunela, dnes ji bylo videt vic jak kdykoliv pred tim*
Juj tak takhle je zhotovil*Divala se mu ponad rameno, vse zapisoval ve vzduchu do barevnych pismennych gest pred sebou, ktere se zapisovali do velke knihy opodal sama, jen tak, jako jiskricky naskakovali na pergamen*
A mam vas!!! U vousu mych sedych!!! *zvolal radostne kdyz se krystal zreplikoval do maleho zachytneho portalu, takto jich vytvoril nekolik pred dech tajici Yakut. Presla krystalem ale byl to jen sen, avsak knihy videla*
Pazour Gryarr aby mne seknul*Par listu se mu rozsypalo po zemi*
Gryarr *Zaseptala*
*Rozbehla se k listum a dychtive promenovala spominky obrazu v zarive louce vplivajici do jeji cela helmice*At vse znam, at vse zvim, zvim, zvim....

Este heslo ke zapisk...*zapis*.....................Gryaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaar dobroaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa.....jeji laaaaaaaaaaaask..v zapomeni...slzy jak z Lonery pro NEJ.*Jeji snove bdeni se trhalo a vse zacalo mlhavet a blednout*

*Vzala ji temnota bezvedomi, snova nit se uz nedal udrzovat a probrala se ve vezi v pracovne, opustene, spustosene vic, jakoby vez vybyla vse co vedela... Zmizel vchod do veze, i kdyz porad se do ni chodilo mocit a nekteri chodili cmuchat, tak odchytila uvnitr dva nezname...*

Takze v magickou klec uzavrela otsrovy *rekapitulovala a dychtive zapisovala vse co zaznamenala*....Kdo je tam !!!! *Razne*
*Vse v okamihu zbalila v prazdne vezi jiz bez knihoven,stravenych vybojem spominek, jakoby tam nikdy nebyli, zaznela selekce ochrannych kouzel a tu vstoupil Muz..zaklinac...uz ho potkala..cmuchal*
Co tu delas...nenut me se ptat znova..nemas stempl od mesta...Iz me varovala...
Coze?!!? *V okamihu se spustil souboj, opodal nahodna postava okukovala a nejradsi by zmizela, ale vez jiz nemela vchod, naznaky vychodu dotlevali v prusvitne zari, dvere vsak byli zamcene*
Budes postavena pred soud Cechu na toto nemas opravneni...
Neznam te*Odvrkla* a opravneni mam...to ze neni na papire se te netyka, odkud mas tu drzost se zastavat sebe jako clena? Nikdy sem te nevidela...Ja sem Mistr jeden ze tri a jen my rozhodneme o prijeti, o tobe nevim.
*V poslednich zahromzenich veze vse scernalo, male zerave bile plamenky vystoupili z jeji oci a sirovy dym a mocna epicka hradba odtnula kouzla Zaklinace. Vse se spomalilo, pristoupila k nemu a jemne se ho dotkla. jeho telo znehybnelo a kouzla ochabla.* Nepal mne a hned mi povez kdo si a co tu delas!!! *Mirneji s tresoucim se telem na vlasku drzela posledni moc veze*
Ja sem tu jen nahodou *Zaznela zenska zmatena odpoved druhe postavy spoza rohu*
Psssssst *pokynula ji Yakut a divenka si sedla a cekala na cokoliv co prichazelo. Yakut se opet otocila k zaklinaci*
Mluv!!!...
Pust mne!!!*Zahromzil zaklinac*Do veze muze kdokoliv, odemkni!!!
*Najednou se az hrozive zmenila do sladke pozy tiche rezignace, dvere cvakli a bylo je videt jen zlehka*
Ovsem ze, mily a vazeny pane..podte dal a uzijte si...omlouvam se...prosim pokynula do prazdne mistnosti bez knihoven...*mluvila sladce a rezignovane dobrotive*
*Zavahal a pocitil ze se muze hybat* Este se potkame... *Zakouzlil a byl ta tam.*
Jak mi to mohla udelat!!! Verila sem ji... *Opirala se stezka o hul a z chodbicky odkrivkala do pracovny Zorathuse, sedla znavena a vycerpana na zem a oddechovala* A sem v pasti, kterou sem si ukovala... *Vez byla prazdna, ticha, skomirajici chladne memento zmizeleho mistra. Uz nebylo vchodu, jeji moc byla vycerpana na vyhnani vetrelcu, podle jejich prani, uz nebylo cesty ven. Zlehka se nadechla jak se ji vracela sila a prohlizela si ukoristene vedomosti*Hodna laska Gryarr, po slzach jak z Lonery v zapomeni... jez je klicem k moudrosti vyvoleneho...*cetla* Ah tak, a jak mi zdelilo videni s pred tydne, psano jest v jazyku vsevedouciho jez neni uz ve svete zivych. *Take si prohledla instrukce na vyrobu stebla a zalozila vsechny pregameny opsane ze snovych vizi, do one zvlastni kazety, velkosti knizky se sterbinou na jeden list. Znavena vsim zaspala tuze utonuta v tiche prazdnote.*

*Lide se prihlizeli podivne schatrale vezi a zvedavce a prilezitostne bezdomovce udivovalo, ze jiz postrada vchod, nikdo netusil ze porad uvnitr tluce zive srdce, oddane sluzebnici rovnovahy*


Pokracovani, jak se z veze dostala...

Přiložené soubory

•  amund.JPG   166.23K   29 Počet stažení
•  uzavrena.JPG   78.22K   25 Počet stažení