1 odpověď na toto téma

[Garret]

[Marry]

Malé dítko zatahalo hraničáři za rukáv.
„Haló, pane vy jste Syw že ? Mám vám od pana magického Zorathuse vyřídit že by s vámi rád mluvil. Víte ten čaroděj z věže co dělá tak pěkné ohňostroje.“
„Ano vím, vyřiď mu že za ním za chvíli přijdu.“ odpověděl hraničář.

Zorathus stál ve své pracovně u stolu na němž bylo spousty baněk a křivulí. Z baněk občas vyletěl hustý magický dým a zahalil celou pracovnu do mnohobarevného oblaku.

„Pane Zorathusi?“ začal opatrně Syw.
Zorathus zabrán do práce sebou škubnul. „Ano, ano co se děje?“ rukama přitom rozháněl malý modrý obláček kolem sebe.
„A…to jste vy pane Syw, jsem rád že jste přišel.“
„Já vás také rád vidím.“ opětoval uvítání Syw.
„Víte Sywe, dozvěděl jsem se o smrti Keliana, toho temného nekromanta z Dračí pevnosti. Musím říct že ta zpráva mne velmi potěšila. Vím také že jeho tělo bylo spáleno a popel byl uložen do urny. A tu urnu, pokud vím, vlastníte teď vy, nemám pravdu?“
„Ano, jste opravdu dobře informován pane Zorathusi.“
Zorathus se pousmál.
„Kdyby vám to nevadilo, rád bych vzal popel k sobě do úschovy a později ho zajistil tak že snad nebude představovat už nikdy žádné nebezpečí.“
„Ale jistě, rád vám ho dám, jen jestli se mohu optat co přesně s ním zamýšlíte?“ při těchto slovech podal hraničář Zorathusovi malou urnu z tepané mědi.
„V lesích za Alicií žije čaroděj Garibalde. Hluboko pod jeho věží se nachází tajná místnost. Myslím že popel svázán magickou ochranou tam bude v bezpečí.“
„Dobrá, snad jsme se ho zbavily navždy. Snad už nikdy nebude terorizovat dobré lidi.“ Řekl Syw a pomalu odcházel. „Nashledanou pane.“
„Ano také doufám, nashledanou a děkuji vám za váš čas Sywe.“
Dveře za hraničářem zaklaply a Mág se začal opět věnovat své barevné práci.

O pár dní později stála urna z popelem Keliana na malém podstavci, zajištěna magickými pastmi, hluboko pod Garibaldouvou věží v lesíku.

Snad popel a duše už nikdy nedostanou živé podoby…