7 odpovědí na toto téma

[slenncak]

Zollo a Gorhynk

 

https://forum.demona...ynk#entry291836

Přiložené soubory

•  2021-09-22 09_01_41-U MAD Elyzabeth Debroayne.png   918.58K   1 Počet stažení

Příspěvek upravil slenncak: 22.09.2021 08:06

[slenncak]

Staří známí

 

 

*rozhlíží se po opuštěném dole*....nemůže to přece bejt tak dlouho....nebo snad?

 

 *připíchne na ceduli vzkaz a zmizí zpátky v horách*

Přiložené soubory

•  Dul_Hromovka.jpg   113.49K   1 Počet stažení

Příspěvek upravil slenncak: 21.09.2021 14:03

[slenncak]

*Skaveni*

 

 

Cestou k Maugrimovi se podělalo co se dalo, všude  těla dlouhejch pomíchaný s hromadama kostí.

Z hřbitovní krypty se valili nemrtváci co zmasakrovali každyho co se dostal do blízkosti jejich zrezlejch zbraní.

Seslal sem na ně hněv země, pohřbil sem je i pár přimotanejch pomatenců pod hromady suti a vydal se zaterasit těm schnilým zmetkům podzemí.

Přidal se ke mě nejakej gnom, dlouhej a ženská co krákala do kroku. Přes hordy nemrtváků, upírů a jinejch svinskejch důchů padlých proklatců,jsme se promlátili až do hlavní kobky. No a tady skončila veškerá prdel, některý ze skupiny si nasrali do plátů,když to těm pomatenejm skavenům prásklo do těch jejich čumáků.

Voni tam snad vyvolávali nějakou bránu....to co s krz ní bylo vidět znam jen z planiny démonů a od nějakejch trhlejch felčarů co přes brány zkouší ovládat... ..co ovládnout prostě nejde! S nákloností Moradina se mě podařilo odpálit pár sloupů , budu se zas muset od Gorhynka zásobit - tyhle granáty na trhání hlušin sou bezvadná věc, no a s oblakem prachu v zádech sme vyběhli ven. No a teď tady s tebou lemtam pivo na počest Moradina a mejch předků.

 

*dokončí vyprávění servírce Calisto*

Přiložené soubory

•  2021-09-21 15_04_14-K_0000.jpg (1440×900).png   921.55K   0 Počet stažení

Příspěvek upravil slenncak: 22.09.2021 14:06

[slenncak]

Staří známí

 

...vůkol města ani v těch nejtemnějších koutech vostrova sme ho nenašli...

Krom tý relikvie po Nimrotovi... ani jedno vodítko, který by nás zavedlo ke starým přátelům...rodině.

Gorhnyk to věděl a tvrdil vod samýho začátku,ale ty moje uši zarostlý mechem o tom nechtěly slyšet...

Chtě nechtě budem muset přes tu prokletou vodu!! Dolování byla jeho vášeň

Přiložené soubory

•  2021-09-21 15_06_23-Verd-Tanur-Bazinak.jpg (1440×900).png   657.83K   1 Počet stažení

Příspěvek upravil slenncak: 21.09.2021 14:06

[slenncak]

Staří známí

 

Z těch prokletejch  bažin prolezlejch hadama a moskitama velkejch jak důlní krysa sme k těm přízračnejm ostrovům pluli několik voběhů…těžko říct jestli Gorhnyk blel z těch kyselinovejch výparů nebo neustálýho houpání tý zatracený bárky, ale po vylodění se nám voboum dost ulevilo.

 

 Lechčí o obsahy žaludků a pár měšců, sme se vydali ke vstupu do dolu….pevná zem nad hlavou , slunce nesvítí do ksichtu a hlavně  Moradinovo přízeň v každičký runě naší výbavy!  Gorhynka sem musel v jeho běsnění krotit, dupal do pastí, dupal do minotauřích hoven a dupal i po minotaurech samotnejch. Jeho runová vobouruční sekera protínala zbraně, rohy i silnou kůži a kosti těch všivejch krav. …záblesky , božskou silou obdařený zbraně, vykreslovaly stíny prchajícíh dělníků na hrubě votesaných stěnách důlních šachet

 

 Úplně nejhorší to bylo s těma vokřídlenejma čubkama co na něj začaly řvát něco vo velikosti a to v něm teprve začala vřít krev, peří sem vychrchlával ještě ve spodních štolách dolu, kde to konečně začala bejt výzva hodná takovýho bijce jakým Gorhynk je! Dělníci se schovávali za vocasem nějaký alfa krávy, obklopovala ho aura strachu…nebo spíš něco tomu podobnýho, páč Gorhnyk ani nezpomalil….. rohatou helmu mu vrazil do podbřišku,  setrvačností ved  obouruční sek v oblkouku zdola přímo na kravskou držku, kterej vůdce vykryl svou ohromnou zbraní……pod kopem kravskýho válečníka se Gorhynk přužně prosmyk a sek zhora přes roh, ucho i krční svaly…….No a bylo vymalováno, krev v obloucích stříkala po celý kobce….dělníci zahazovali zbraně a Gorhnyk měl zas do čeho dupat, hromady sraček byly po celý kobce..z poslední štoly se kolem prchajícih dělníků rozlejvala obsidánová záře, z který se na nás vyřítil kravskej šaman obklopenej aurou sršící magie…. Rohy potažený černým kovem, jasnej kruh v rypáku i sekera jiskřila výboji energie smrti….. Silou balvanu sem vrazil do Gorhnyka rozbíhajícího se na šaman a poslal ho letmo mezi hlušiny…jeho nadávky ještě nedozněly v mejch uších a už mě drtila neskutečná síla, před vočima se mě zatmělo….probleskovaly žlutý kruhy a kravský dělníci jásali….pár úderů nesnesitelný bolesti začalo vodeznívat, hned jak se runy na mý zbroji nalily Moradinovou přízní …….přes rty jsem prones naučený zaklínadla ,který rozzářily stejný runový krytí i na mým brachovi….. Gorhynka sem nemusel dál pobízet, ze zkušenosti všech těch válečnejch vřav přesně věděl co to  pro něj znamená…ve výřivým útoku berserků vletěl na šamana, kterej po dvou úderech srdce odhodil většinu svých údů a svalil se v kaluž černý krve,cárů masa a kravských sraček.

 

 V dole sme nenašli ani jednu stopu ,co by nás zavedla k mistru kopáčskýho řemesla, k bohům přirovnávanýho Tanura.

Gorhynk pobral batoh toho vzácnýho kovu a vyrazili jsme směrem k horám Alicie, cestování bylo až až.

Přiložené soubory

•  2021-09-21 15_06_57-Minotaur_sh.jpg (1440×900).png   932.97K   0 Počet stažení

Příspěvek upravil slenncak: 21.09.2021 14:08

[slenncak]

*Skaveni*

 

Došly mě ty smrdutý části do těch alchymistickýejch utrejchů *lokne černýho piva* nu tak sem rozhejbal mechem porostlý kolena a vyrazil na Prokletou pláň. To tě je chmurný místo plný smrti a těch podělanejch nemrtváků *mrmlá* ale toho bejlí…toho je tam habaděj.

Cestou se ke mně přidalo mládě kodiaka…mládě….jak kráva velkej medvěd to je, nebude to dlouho trvat a vodvedu ho do Morlagu ke svejm..…No a ještě že sem ho sebou měl, v jedný části toho pohřebiště se voddělil jeden ze stínů a už sem měl na hřbetě prašivýho skavena…ten bastard mě chtěl bodnou nějakou podělanou dýkou s rezavým ostřím plným zubů….asi nějakej elfskej výrobek drakdidas nebo chin.....srdce mě nestihlo dvakrát zabušit a kodiak mu vyrval kus zad,páteř a polámal všechny žebra. Takhle nasranýho sem ho ještě nezažil, z chlupáče nezbyla ni ta jeho pokálená bederní rouška…. naštěstí mu svěrače povolily až na zemi *poděkuje bohům a pošle tam další hlt*

Pomsta je pomsta, natrhaný bejlí jsem nacpal do torny a za stálýho mrmlání modliteb vyrazil k ústí tý jejich zavšivený nory. V ruce kopí,na hlavě hrnec z nejlepšího trpaslíčího kovu doplněnej obranýma runama a po boku běsnícího medvěda…já bejt v tý chvíli uvnitř toho brlohu, budnul bych se do srdce sám….jenže voni NÉ! Nejevily žádný známky pokory, neměly sebemenší nutkání zdrhnout nebo si nadělat do hadrů….radši sem toho třista kamenů vážícího medvěda začal krotit…mám vobsáhlý zkušennosti s Gorhynkem, jen ten mědvěd mě přijde krapet rozumější…..do ticha zatuchlých chodeb se ozvala ohlušující rána , runy na zbroji se mě rozzářily  a v mžiku ochranná magie pokryla i mýho společníka…z klenby ohromný síně se oddělily kusy skal ,který za letu pokrývala vrstva ledu! Magie nepřátelskýho magiče zas a zas ztroskotávala na Moradinově síle…*lokne na počest bohů*….netrvalo dlouho a toho sráče to vyštavilo tak, že ho přestaly halit okolní stíny..…v mžiku ta jeho chlupatá prdel zmizela v nějakým portálu a jak se krysí zmetci cejtili nezranitelný, tak rychle zmizeli v nejazapadlejších koutech chodeb.

Magič vytrousil nějakou zechcanou knihu, podobnou sem onehdá viděl v tej kryptě…. Byl ti to postup na vyvolání démona. Sbalil sem ji a vyrazil k mistru bardovi Amarilovi…jneže ten byl zas pod vobraz, postupy mu nic neříkaly , ale tvrdil že mě ten postup zkusí doplnit a toho démona…Ma-rebeu …..třeba i vyvolat….no snad nemyslel, že bych to chtěl prubnout. Přihodil jsem mu pár kousků nejlepšího černýho a vyrazil ten zechcanej deník předat místní stráži. V tomhle světě lapků by nebylo moudrý tahat ho po kapsach…pod zámkem mu bude líp.

*dokončí vyprávění Calisto*

Příspěvek upravil slenncak: 22.09.2021 14:06

[slenncak]

*kývne* jo , je to doba co sem tu byl.  Vono se v Dračích horách vobjevilo mládě draka…To se rychle rozkřikne, ty jejich legendární poklady sou známý po celej zemi.

Ptáš se mě, jak se m to viděl???

Ještě toho dne k horám vyrazily nesourodý skupiny vobyvatel Alicie a vokolí doprovázený lehkejma ženštinama ze Slatu. Každej z toho chtěl vytřískat to nejvíc co moch.  Se ví ,že ty vyzbrojený vidlema a kosama daleko nedošli……dost jich naplnilo žaludky divý zvěře, pavoučí sitě nebo skončilo jako děvky těch trolích ksichtů z hor…bez ohledu na pohlaví nebo rasu..…ječení těch  ženskejch věčně s nohama vod sebe se rozlejhalo Hlubokým lesem dál než kvilení Bánší. *lokne si černýho*  

Dal sem se dohromady s chlapem,… tahá runama vosázenou šavli, na dlouhýho, vopravdu dobrej bijec, krákající káčou co dobře vládne trpasličí sekře, malýmu klukem....jednou z něj určitě bude mistr hrobník a jednou přeživší štětkou s křídlama co to uměla blbě s lukem a ještě hůř s vobvazama. *napije se a pokračuje*

Mládě sme vystopovali do stříbrnýho dolu, ty horký výpary a klid mu musej dělat dobře na duši….vono kdo by se taky hnal do dolů zamořenýma proklatcema….No vlastně my jo, byla to výzva hodná hrdinnů, sláva, nějaká ta dračí část nebo kus legendárního pokladu strhne sebelepšího vodmítače.

Propůčil sem si sílu země a vyrazil do útrob dolu. Bojová píseň tý uječený ženský byla vopravdu chytlavá, chlap páral nemrtvým pupky, odděloval končetiny od těl a já dokonal dílo zkázy kamenejma tlápotama. Pod tíhou skal praskaly létama ztrouchnivělý kosti na prach, z mrtvýho masa zbejvaly na stěnách štoly jen kaluže mazlavých sraček.

V dračí sluji se nám na záda pověsili nějaký polodraci, kterejm ten malej hrobník vyšvich voči bičem …chlap se šavlí jim mocnejma úderama ,vedenýma úctyhodnou rychlostí, vosekal pancíř na pupcích.. kam v rychlým sledu ta vokřídlená husa poslala salvu požehnannejch šípu…..během pár úderů srdce bylo po boji….teda von nás boj teprve čekal, tahle pakáž hrající si na draky není vostřejší než nasranej medvěd *pošle tam zbytek piva a mávnutím objedná další korbel*

Ve sluji samotný se na lávovým loži hřály dvě mláďata …nedosahujou vejšky ani síly odrostlýho draka, ale i tak si některý z nás nadělali do výstroje a začali s křikem běhat po sluji…..no tohohle by si všim i hluchej….vidina legendárního lupu se rozplynula stejně rychle jak výpary fekálii na zboji tý ukrákaný ženský …v mžiku se situace změnilav boj vo holý životy. Pamatuju si jak jsem jedno z mláďat rval za ocas až mě praskaly zemí propůjčený údy, který nakonec povolily… já se svalil a už se nezmoch na jedinej krok. Mezitím na sebe dlouhej přetahoval pozornost dráčat z vystrašený ženský. Vodvážnej chlap ,kterej nakonec úspěl a jen tak tak s bardkou skočil do postranní chodby.

Hrobníkův kluk s okřídlenou čůzou využili nastalýho zmatku k prosmyknutí se k pokladům těhle nebezpečných plazů….Zmocnilo se jich zlatý šílenství, zlato,drahý kamení a část artefaktu jim značně ztěžovala pohyb a tak pro dráčata nebylo vůbec těžký je odříznout od nás a únikový chodby…...vlastně vůbec nevim jakej pakt spolu dohodli *mrmlá * ,ale povedlo se  jim dračí mláďata ošálit a zmizet …*zavlažil vyschlý hrdlo*

Ven sme se doslova vyplazili nějakejma podělanejma tunela , který vyhloubilo bůch ví co.

*dokončí vyprávění Calisto*

[slenncak]

Jedný temný chladný ,zimní noci před dávnejma časama o svátcích, který dlouhý nazývaj Vánocema.

 

Zlatej důl černohubý duergar temnou magii uzmul

 

Kopeme hluboko razíme štoly, 

z útrob země těžíme kovy,

pracujem bez Slunce,bez svitu hvězd,

tvrdou skálu,kámen drtí naše pěst.

 

Přišli na nás nepřátelé s černou kůží,

konec je radosti,žalem dech se uží,

sekera ni kladiva nezahnaly je zpět,

krev zbarvila tunely a ty zčernaly hned.

 

Válku jim vyhlásili ténové i Orf trpasličí král,

protivníky hubíme,drtilme je dál,

z temných hlubin povstal nevýslovnej děs,

probudil jej hluk boje a zbraní třesk.

 

Z temnoty a hlubin vylezl náš pád,

 konstruk jak golemek pozabíjel všechny trpasliky snad.

 

Vyhnali nás z domovů a vysokých síní,

putujem po zasněženejch kopcích jak ušáci bídní,

opuštěnej Zlatej důl v temnotách leží,

té ztáty stále želíme a čas dál běží.......