7 odpovědí na toto téma

[Samir]

g

Wart už od malička vyrůstal ve Stromořadu. Matku nikdy nepoznal a žil se svým otcem, který byl kovář, takže Wart už od malička vyrůstal mezi zbraněmi. Vždy když se vyptával co se stalo jeho matce, vždy mlčel, jakoby nikdy se neoženil, přitom vždy slyšel, jak se otec modlí po večerech. Ale už si od malička všimnul, že není tak „obyčený“ jako ostatní děti, furt si při práci broukal, když na otce koukla, jak mlátí do kovadliny, zase si broukal. Začalo mu to vadit, ale bál se mu to říct, aby ho neopustil, jako jeho matka, což taky Wartovi nikdy neřekl. Ve 20 letech začal se svým vlastním výcvikem proti vlastním figurínám vyrobené ze slámy a starých hadrů. Ve 24 letech už uměl to co bojovníci ve stráži, ale nikdy k nim nenastoupil. Ve svých 25 letech se rozloučil se svým otcem a vydal se k přístavu, které bylo nedaleko od jejich domu. Chtěl se vydat na dobrodružství, někam kde ještě nebyl. Otec mu předal svý brnění, které nosil do bojů na obranu města a pár zlatek které si naspořil za poslední dobu. 

Nastoupil na první loď, která plula někam do města jménem Alicie. Vůbec nevěděl, co ho tam čeká a koho tam potká. Když dopluli, vystoupil z lodi a hned si přečetl první informační ceduli která tam byla. Došel někam na tržnici nebo co to bylo, potkal tam nějakýho trpaslíka, který prodával výstroje a zbraně pro bojovníky. Dále tam uviděl i jiný stánky se zajímavým zbožím. Jinak moc občanů tam nebylo, jakoby byli všichni zalezlí doma a báli se něčeho. A tak se šel podívat, jak to vypadá mimo město. Jen vylezl z města tak se hned na něj vrhnul nějakej loupežník nebo bandita, ale věděl jistě že to nebude normální občan, když na něj běžel s mečem. Naštěstí se vyhnul první ráně a seknul ho svým mečem, který mu taky předal jeho otec. Obral ho o pár zlatek co měl u sebe a zmizel zas do města. Za to si mohl koupit nějaký to jídlo. Pak se zeptal na cestu do banky, kde potkal nějakýho chlápka, první občan Alicie kterého potkal. Hned se ho ptal jestli nemá nějaký kamení na prodej, takže to byl asi taky nějaký obchodník. Pak se dostali nějak do řeči a došlo i na to že už ubránil i město před nějakými „démony“ nebo co. Wart se tak podivně na něj podíval, tak nevěřícně, ale mlčel. Kdo ví co ještě Wart zažije za dobrodružství, ale něco ví určitě, dokud neuvidí démony na vlastní oči, tak tomu neuvěří…

Příspěvek upravil Samir: 24.09.2020 20:49

[Samir]

…byl pěkný den, zrovna jsme šli od vlkodlaků směrem na Jih, za démonama do Doupěte zla… no ale to jsme netušili že na nás tam bude čekat sebranka nějakých dalších dobrodruhů, zrovna sem seděl na koni, když jsem zahlédl jak se prcek baví s nějakýma chlapama, jednoho jsem už někde viděl, ale nemohl sem si vybavit kde, druhý byl nějaký cizinec, nebo jsem ho v Alicii nikdy neviděl. Za mnou hned na koni klusal další parťák, zloděj. No a jak tam tak stáli tak nás nechtěli pustit dovnitř, prostě za nic nechtěli uhnout, kruci to udělali chybu, ten jeden chlápek si dokonce i zpíval, jako já, ale hůř * usměje se *, ten druhý stál vedle a smál se tomu jak se hádáme s tim druhym. No a než jsem stihl slézt z koně, prcek se začal midlit s těma chlapama, chudák holka, dostala pěkný rány, že se nestyděli zmlátit holku. No a tak jsem se zlodějkou nevaháli a pustili jsem se do nich taky, ten chlápek vedle toho zpěváka dostával na frak, a po chvíli se už válel. Ale ten zpěvák prostě ne a ne se do něj trefit, ten byl nějak dobře vyspalej nebo co, ten se uhýbal všem našem ranám, mezitím stihl zranit naši malou přítelkyni, a to udělal chybu, tak sme se zlodějem přitvrdili a už to jelo, trefili jsme se párkrát dobře a už utíkal, už pádil pryč od nás, já sem jel za ním s domněním že mi neuteče, ale pak sem ho nechal běžet, protože proč se hnád za ním na Jih když tam je plno nepřátel… no málem bych zapomněl, ještě než zpěvák utekl, najednou tam přiběhl další chlápek, ale ten už byl trošku větší, a taky měl pořádnou sekeru nebo co to bylo, ten nám zmrzačil malou přítelkyni ještě víc než zpěvák, no a taky že za to zaplatil, se zlodějem jsme se párkrát dobře trefili a už se válel mezi svým kamarádem na zemi…. Nojo jenže tu byl furt ten zpěvák… ale to pak bylo jednoduché, po krátkém boji sme pomohli malé na nohy, chvilku počkali jestli se zpěváček neukáže a vyrazili do města … to byla rychlovka … zpěvák byl z nich nejsilnější ale zároveň jako jediný utekl… takže nevim co tam maj na tom Jihu za chlapíky …. Jenže ted tu je ta druhá otázka? Co s tim bude dělat město až se to dozví?, zvýší opatření ve městě? Nabere nový členy stráže?, jak se k tomu postaví Alicii?, když se zvyšuje aktivita na Jihu … měli by s tím začít něco dělat a to hodně rychle…

[Samir]

... no a kdo povede Alicii do boje?, kdo bude velet Alicijským vojákům?, nebo někeho Alicie má?, to Warta pořád vrtá hlavou. Kdo vlastně bude bránit město, kdo je v čele města ... město samozřejmě bránit bude, ale ted jde o to kdo ho povede? kdo pujde s ním po boku do boje? nebo bude bojovat každý sám po svém boku? To ale Alicie padne, protože přece každý schopný bojovník musí vědět že války nevyhrávají bojovníci, ale spolupráce bojovníků ... má vůbec Alicie schopné bojovníky? to jsou otázky na který by chtěl znát odpověd ...

[Samir]

Nakonec když se člověk snaží pomoct Alicii, skončí ve vězení „pomyslí si Wart“ … ale abych nepředbíhal … Když Aren přišel s nápadem že uzavřem obchod s rebely o jídle, a že jídlo dáme občanům Alicii, ihned sem se mu nabídl že rád pomůžu. Nejdřív sem se musel ale trošku vzpamatovat z toho vězení od rebelů … ikdyž to nebylo tak jak si všichni myslí … no, původně sem chtěl o Arenovi se dozvědět co nejvíc o jeho dřívější vládě, protože prý to bylo „hrozný“ a tak sem chtěl najít pana hraničáře a koželuha Hia, ten prý ví o vládě Arena dost informací, ale jeho sem ani nestihl potkat a už sem byl, zase, zavřenej – tentokrát v Alicii!... … naštěstí sem si popovídal s velmi milou dámou, Xil, i když ta toho moc o jeho vládě nevěděla, něco málo pomohla … no a než sem se stihl uzdravit a vzpamatovat od rebelů, šli jsme zase spátky k nim, tentokrát s panem Arenem, nějakou elfkou střelkyní a trpošem. Šli jsme pro jídlo k rebelům, a jídlo mělo být pro občany … v tý chvíli Wart ani nepomyslel že to je past!, past jak se zbavit Warta. A ještě k tomu to jídlo musel Aren otrávit, nebo už bylo otrávené od rebelů, ale to se už asi nedozvim … no těsně před příchodem do města, mi řekl Aren, ať jdu za nima později, že pročistí a zkontrolují cestu. No a sraz byl před vchodem do města na východě za moste u řeky, tam jsme se měli sejít … ano, měli! … ale Aren nedorazil, a já tam čekal, čekal a čekal … až najednou, místo Arena, přišli stráže, a nevypadali moc šťastně. Wart už s radostí vyhlížel, že konečně někoho Aren poslal, že už tam nebude muset stát, a ejhle … oni mě šli zatknout!! Wart vůbec ale vůbec nechápal proč, za co, však tomu vele Aren… „myslel si“ , ale to mu nepomohlo, stráže byli neodbytný … Wart už se chystal že uteče, ale na poslední chvíli si řekl „však ono se na to přijde, že tuto akci vedl Aren“. Ale, ono se na to nepřišlo … nikdo mu nevěřil, vůbec nikdo … a že by Aren přiznal že v tom je taky namočenej?! Ani náhodou, hrál to moc pěkně, předstíral že on nic … ale to Wartovi už moc platný nebylo, když byl za mřížema, a nikdo mu nevěřil. A ještě k tomu Aren měl důvěru skoro všech v Alicii, kdo by věřil nějakému chlapovi ze Stromořadu, že? No, po pár dnech v cele mu došlo že se od tam tud asi jen tak nedostane … čekal jen na to až bude popraven … Ale … nakonec 2 dny před popravou, těsně před náštěvou Arena, cela utichla, a objevila se mlha, po celý cele mlha a ticho … najednou z ticha a mlhy vyšla elfka, zahalená, Wart vůbec nevěděl že to bude jeho záchrana, místo toho si myslel že je to další občan tý „Alicie“, který už přestával věřit … ale ona, ona to byla elfka ze Stromořadu!! Stromořad!! Radostí seskočil ze sudu, elfka odemkla mříže a pomalu a potichu šel Wart za ní … nějakou tajnou chodbou prošli pod hradbama města a zamířili na lod … moc milá elfka, a dobrá v boji … cestou jsme museli odrovnat pýr stráží a pak to šlo hladce, celkem. V podzemí vytvořila portál který nás přenesl do přístavu ve městě a tam už byla lod. Stačilo odvázat lod od molu, plachty a hurá na širé moře … bylo pár potíží s větrem, ale to se po chvíli obrátilo v náš prostěch … nakonec vyšlo vše tak jak mělo a ted … ted je Wart na nějaké lodi a plují směrem do Stromořadu!, nikdy nebyl Wart tak rád že vidí někoho ze Stromořadu. Přece jenom je to jeho rodné město … a Aren?, ten at mi už ani neleze na oči!! A určitě se bude snažit tak, aby Aren, který si hraje na hodnýho, byl spravedlivě potrestán za své hříchy … nyní odpočívá na lodi a uzdravuje se z toho všeho, co se stalo … všemu vděčí paní elfce, která mu zachránila život. Ale prý byla jen poslána, aby mě „vyzvedla“. Takže kdo ví kdo nařídil mou záchranu „řekne si“ … a je zvědaví co ho čeká dál a jaký dobrodružství ještě zažije. Snad zas nebude brzo za mřížemi nebo hůř, houpat se na laně …

[Samir]

... Wart konečně doplul s elfkou do Stromořadu. Bylo pár potíží, s bouří, příšerama z moře, atd ... ale Wart s elfkou to na konec zvládli dobře a v pořádku dopluli. Elfka nejednou pomohla Wartovi když se mu něco nepovedlo a radila jak jen mohla, taky za to dostala dobře zaplaceno ... když dojeli do Stromořadu, čekal tam na ně nějakej chlápek, vypadal jako někdo urozený ... byl rád že jsme dopluli v pořádku a ať si Wart odpočine, nabere síly a dá se dohormady, pak si pro něho přijde a budou pokračovat, v tom, co se odehrálo a odehrává v Alicii a u rebelů ... takže Wart je po dlouhé době zase doma mezi svýma. A také je velmi rád že konečně není někde, kde ho nechtějí popravit. Takže teď sedí na lavičce, kde si hrál jako malý a vzpomíná na dřívější časy... A Alicie?, tý přestává čim dál víc věřit ...

[Samir]

Wart se konečně dostal zase o kousek blíž k cíli. Tentokrát se vrací zpátky do Alicie, ale ne na dlouho. Má pár úkolů, které splní a pojede zase zpět. Stráží se bát nemusí, je totiž pod oboustranou dohodou, která mu přiděluje titul " vyslanec ". Takže se nemusí ničeho bát ... A když to poruší? No to si asi každý domyslí jak by to dopadlo ...

Příspěvek upravil Samir: 10.10.2020 23:01

[Samir]

… Od poslední doby se událo dost věci. Wart je z toho všeho zmatenej, neví komu už věřit a komu ne. Pomalu ani neví kde se má usídlit, ale ví jedno, ve Stromořadu je pro něj pořád místo, jenže tam nemůže vest válku proti Arenovi. Od posledního úkolu, který měl Wart splnit sešlo, protože Pan Aren byl „rychlejší“ a odevzdal víno, který prý držel delší dobu a tak na něj byla Stromořadem vypsána odměna, pěkně tučná odměna, ale to Warta moc nezajímalo. Chtěl spíš pomstu než peníze. A tak se přidal k rebelům. Pokecal s Jareyem, dost príma chlapík, v tajné místnosti u krypty a řekl ať Omaronovi předá informaci, že by se rád přidal. Jarey vyřídil a už se Wart procházel mezi rebelama. Myslel si, že Panu Omaronovi může věřit a že je lepší než Aren, ale ono to tak není. Všichni „vůdcové“ jsou stejní. A po pár dobrodružství a drancování, když se vracel z bitvy, stráž ho nechtěla pustit dovnitř. Když se zeptal proč, stráž zamračeně řekla „na příkaz Krále“. V tu chvíli Wart stál na místě jako socha. Nevěděl co má dělat. Měl úkol, který měl splnit, ale už mu to bylo k ničemu. A v tu chvíli si vzpomněl, co provedl za věci, když byl u rebelů. A říkal si „proč?“. Před rebélií nic takové nedělal a ani na to nepomyslel, přece byl on, co rebely chytal… v tu chvíli si uvědomil, jakou chybu udělal. Ted nemá za nepřítele jenom Arena, ale i Omarona a vlastně celej ostrov. Jenže teď byla otázka, co dál?, co má Wart dělat? … V Alicii nebyl taký vítán, protože tam před pár dny potkal Arena, který ho vyhnal a stráž měla za úkol, pokaždé když ho viděla, po něm jít. A to byl problém. Jenže když se chtěl vracet do Stromořadu, přilítla mu pod nos jako na zavolanou, novinka, že bude nějaká mše. Den odpuštění! A to byla pro Warta super příležitost, jak pokračovat v plánu a mohl se nechat „očistit“. A taky že nechal. Po poledni, kdy se měla mše pořádat, tam vešel. Stál tam Aren s dalšíma, kteří furt hulákali „hanba“, hanba!“, až to Wartovi lezlo na mozek. Aren naznačil, že má jít ke kříži. Když byl u kříže, Aren mu šeptal, co má říkat. Něco Wart odříkal, co mu šeptal Aren, něco slíbil, řekl AMEN a bylo. Byl zase „čistý“, teda až na tu nenávist vůči Arenovi. Ikdyž, co když Aren opravdu není takový, jaký se zdá?, věří mu lidé, kterým on sám Wart důvěřoval.A to mu furt vrtá hlavou. Pomsta nebo mír. Přece on byl, co jako první šel s Panem Arenem do bitvy proti rebelům, on zabíjel a vyhlazoval rebélii. Dokud ho Aren nezradil. Ale, co když Aren nevěděl že se nechce Wart spolčit s rebely a dostal Warta za mříže náhodou. Nad tím stále přemýšlí a vrtá mu to hlavou. Od tý doby chodívá po městě, přemýšlí a Arena si nevšíma, snaží se, aby se na to zapomnělo a viděli Wárta jako občana Alicie. A co když to tak Wart chce? Jen tak na oko?, aby ho jen tak viděli a na druhou stranu bude mít v plánu uplně něco jinýho?... A proto sedívá v přístavu na molu, kouká do dálky, kde se rozléhá moře a plánuje … pomstu … ?

[Samir]

Po těch všech výpravách a dobrodružství se atmosféra uklidnila. V Alicii je konečně klid, vlastně po celém ostrově ani zvuk po boji. Wartovi to takhle vyhovuje, muže trénovat a odpočívat, furt dokola. Má furt co zlepšovat … no a vlastně to by nebylo nic zajímavýho, kdyby nepotkal … jednu … no mnišku. Potkal ji na výpravě a moc si do oka nepadli. Taková zprvu dost upovídaná, no celkově rychlá a tak se o ni Wart nezajímal. Nojo, ale časem si nějak začli rozumět. Nikdy předtím ji na ostrově neviděl. No a jednoho večera ji potkal jak se prochází před hospodou a tak nějak se pustili do řeči. Wart si začal uvědomovat jednu věc a tak se s ní snažil vycházet co nejlepe. Pozval ji na víno do hospody a tam se rozpovídali … povídali si o minulosti, Alicii, a tak vše co je napadlo. Prokecali u toho celej večer. Další den šli spolu na výpravu za dobrodružstvím, potrénovali a zase se živí vrátili. Wart ji začal říkat mniško nebo také Viki. Ona mu zas říkala zpěváčku, na to si časem zvykl. Po několika dobrodružství už byli na tolik sehraní, že poklady vybírali jedna radost. Wart pro ni i složil písničku, kterou začínal každý boj. No ještě s ní bude dost srandy …