Drowka Tolorana

....Bylo to již dávno, kdy se Tolorana narodila, ale tento příběh stojí za povšimnutí. Na elfím ostrově žila elfka jménem Sioneta. Byla krásná, usměvavá, vychovávána uznávanými elfy. Obklopovalo ji spoustu napadniků, ale byla taky hodně tajemná a uzavřená. Pokaždé, když se trochu setmělo, bez povšimnutí utekla z domu a bez povšimnutí před rozbřeskem ulehala zpátky do své postele. Po pár měsících tohoto tajného utíkání, skrývání a lhaní vše přestalo. Sioneta už se tak často nesmála, už nebyla plná elánu a už vůbec jí to neslušelo jako dřív. Víc a víc jedla, méně se hýbala a spoustu mladých elfek se jí smálo, že je tlustá. Sioneta ale tlustá nebyla, Sioneta byla těhotná. A do poslední chvíle to nikdo netušil. Až jednoho deštivého dne matka Sionety vkročila do jejího pokoje a našla tam její mrtvé tělo, spoustu krve a na zemi malé, uplakané miminko, které bylo černé jako uhel. Přivolala manžela a ten rozhodl. Sionety tělo v noci zakopal u temného lesa a její dítě položil zabalené v šátku ke stromu jako potravu pro divokou zvěř. Brzkého ráno šla žena jménem Elen sbírat bylinky a podle ní v temném lese rostly ty nejvzácnější. To ale ještě nevěděla, že místo bylin najde ubrečené, malé miminko. Ihned bez váhání ji vzala do své chaloupky, podívala se na ni a řekla: ,,Budeš se jmenovat Tolorana." Uběhlo spoustu let a z malé holčičky se pomalu stávala žena...chladnokrevná žena. Běhala po lesích, střílela svým vlastnoručně vyrobeným lukem zvěř a další havěť. Elen to všechno přišlo v pořádku do té doby, kdy Toloranu zahlédla, jak postřeleného jezevce za živa stahuje z kůže a pomalu začala syrové živé maso okusovat. Po chvilce Tolorana zvedla hlavu, rozhlédla se pusu měla celou od krve a uviděla Elen, usmála se na ni. Elen dostala strach a začala utíkat. V tom Tolorana usadila šíp do svého luku, natáhla a vstřelila Elen šíp do zad. Elen padla k zemi. Tolorana k ní přiběhla a zatímco se ubrečená Elen snažila odplazit, Tolorana kolem ní dokola běhala a smála se. Žena prosila, ať ji ušetří, ale Tolorana vzala dva šípy, poklekla k ní a oba šípy zabodla do Eleniných očí. Se smíchem doběhla na loď, která zrvona plula do Alicie. Tam Tolorana začíná svůj nový krvelačný život...

Poté, co Tolorana dorazila do Alicie dlouho netrvalo a přidala se k partičce šmejdů. Dva totální tupci, co by si pro zlatku vrtat koleno nechali, Onur a Fero. Jako třešinka náfuka jménem Drizz a ještě se s nimi chvíli tahal i drzej hobit jménem Joula. No moc od téhle partičky nečekala, ale opak byl pravdou. Díky těmto chlápkům se Tolorana dostala k jejich šéfovi. Neví o něm nic jen to, že má u všech velkej respekt a prý velkou moc v okolí, na míle daleko, spoustu známostí a hlavně ..hlavně peníze ..Netrvalo dlouho a domluvila si s ním schůzku s nabídkou své služby. Velkému šéfovi se její přehnaná arogance a sebestřednost moc nezamlouvala, ale po dlouhém dialogu svolil s názorem, že by se její negace daly využít. Dal jí zkoušku, první úkol, pokud ho splní bez jakéhokoli problému bude mít kšeft za kšeftem, ale pokud selže...ať se raději klidí z města. Úkol zněl jasně. Vyhledat hraničáře jménem Hiosu trochu ho zastrašit a to nejdůležitější...šmiknout mu malíček. Tolorana na to ihned kývla, jak směšný úkol, řekla si. Ozvala se svému spojenci jménem Fallgrapp a vydali se stopovat hraničáře...Oni dva plus Fero a Onur proti sedmičlenné družině včele právě s Hiosu. Tolorana z bitvy měla trochu obavy, uvědomila si, že jde o dost, odcestovat se jí nechtělo. Fall byl nadvěcí, jakoby nepocítil proti převaze ani trochu respektu a výsledek ? Sedmičlenná družina ksichtama v hlíně a Hiosuv malíček se houpal na Toloraniným pásku. Nakonec to byla fakt brnkačka.
Šéf byl spokojen s výsledkem. I Tolorana měla z výdělku radost. Tohle partnerství tímto pravě započalo. Tolorana s Fallgrappem, ale nikomu neslouží jsou to nájemní zabijáci pro každého a kdo víc zaplatí ten má přednost. Jde přece o prachy. Potřebujete se někoho zbavit ? Ozvěte se těmto dvoum, máte jistotu, že už Vám nikdo překážet nebude a hlavně nikdo se nedozví, kdo si je najal, nebudou žádní svědci a jak jinak než velká diskrétnost. Toto jsou jejich přednosti.

Poslední dobou se Toloraně kšefty jenom hemží a už nejde jen o vraždy, což drowce moc nevyhovuje, ale co už, peníze jsou peníze a když si někdo zaplatí, aby sehnala naprosto stejnou zbroj jednoho chlápka proč ne ? Tolorana si na tohle najala osobu, která vůbec neví o co jde, kór když jí nakecala, že je obchodnice a jeden pán ze Stromořadu shání naprosto stejný oblek jako má zrovna osoba H. Jak jednoduše vydělané peníze že? Během plnění tohoto úkolu ji, ale přistál další obchod a ten už si ráda zařídí sama se svým společníkem F. Takže Druid, co házel ramena před pavoučí jeskyní se má na co těšit...

Tolorana se díky svým schopnostem a známostem dostala až k chlápkovi jménem Tyxor. Tyxor je hobit svým způsobem dost zákeřný, který Toloraně prozradil působení cechu zlodějů. Vtipné pro ni bylo to, že ze všech těch zlodějů tam zůstal jen on sám žádnej šéf, žádnej zástupce, žádná tlupa lapků, jen on. Tolorana se nad tím zamyslela a přišla s návrhem spolupráce. Tryxorovi navrhla vzít cech do jeho malých hobitích rukou. Komu by se nelíbilo být z obyčejné nevýznamné lapky velkej šéf zlodějů že? Proto souhlasil. Souhlasil i s tím, aby mu Tolorana dělala jeho zástupkyni měl jen jednu otázku a to co když se vrátí "pan černý" ? Do teď šéf všech lapků ve Slatu? Tolorana se pousmála a se šibalským úsměvem odpověděla :“Pokud se vrátí bude litovat dne, kdy se tu ukázal". Hobitovi tato odpověď vyhovovala a začal s ní diskutovat o náboru dalších členů. Najde se na ostrově někdo, kdo by měl zájem se stát lapkou se zázemím ve Slatu? To se brzy dozvíme...

Co si Tolorana usmyslí to jí vyjde ..ve stráži má svého špeha a dalším jejím cílem je mít vlastní drůžinu lapků a vrahů. Povede se jí opět uspět? Nebo ji už někdo začne házet klacky pod nohy?