*kostrbatě napsaný dopis, připíchnutý na bráně směrem k Rudé cestě, špinavý od krve a jiných tělních tekutin*
Milá Týno,
nejspíš si říkáš kam mě mé malé ,spěchem poháněné nožky zavedly a proč jsem se tak dlouho nezajimal o tvůj dekolt. V mém nové domově nemám času nazbit, každý den se tu najde něco co mě udiví a v táhne mou mysl mimo chápání běžných smrtelníků. Pozemské věci pro mě ztrácejí smysl.
Na pořád budeš mou milou a tonu s kym jsem nejraději trávil svůj čas na tomhle světě,ale mí noví kamarádi se o mě pěkně starají. Nejvíc času strávím na vrcholu kamenné věže a v přilehlých zahradách.Mám tu vše na co si vzpomenu, zcela zdarma,co se do mě vejde. Každý den mi to připomínají. Znáš mě, učení je pro mě vším, není divu že mě někdy musí pobízet. Společnost mi dělá krásné zrcadlo ve kterém se odrází můj dokonalý obraz. Někdy mám pocit jako by žil vlastním, zvráceným životem. Na mysli my vytanulo jméno hradu Trosky….hodně mi připomělo exponát co jsme spatřili v Dračích horách v té zapadlé komnatě v útrobách zříceniny.
Do Alicie se už nechci nikdy vráti, došel jsem svému životnímu poslání.
Binabik
*papír je promočený *