V kryptě sme je střetli, snad se tam narodili, poklad nebožtíkům čórujou, chtěj po nás prachy, asi to tam nárokujou jak svůj revír.
Ta ženská, ať jí ďábel v pekle vojebe, černá jak noc. Zbraň jí rudě zářila, voči mě z toho pálej ještě teď, když nás zabíjela, svině, ještě si broukala nějakou písňičku. Asi to byla jedna z těch černejch, prej si řikaj ochránci bo co. Aby toho málo nebylo, štítem se voháněla lejp jak bába s vařečkou.
Ten druhej, zvrácenej pofuč bebí. Rozjel na nás ty jeho felčarský čáry máry. Zbraň měl bílou, ňákej bílej sajrajt mu z toho kapal, pálilo to jak rákoskou přes prdel.
Choděj v grupě, krejou si chrbáty. Ale to by byl čert, aby ste vo ně v kryptě nezakopli.
Zasraný kriminálníci, člověk už se nemůže bez vochranky ani vychcat. Kdo to má furt platit, někdo jim konečně musí nakopat prdel.
Příspěvek upravil Franta Patnik: 14.02.2013 21:19