91 odpovědí na toto téma

[Aren]

V zajetí jihu

 

Cestou si matně pamatuju tupou bolest vyrážející ke spánkům a mžitky před očima. Vybavuju si pár okamžíků kdy jsem přišel k sobě, to když si mě půlork přehodil na druhé rameno. Pak tma…slastné ticho.

Jedu jak pytel brambor. Přehozenej přes sedlo a svázanej tak, že ani prstem na řiti se nepoškrábu. Přejedeme náměstí...ano to znám, Pevnost Rudého draka. „Jsem v loji“, říkám si pro sebe. Stále krvácím, ale oni se mě snaží seč to jde udržet na živu. Tohle bude dlouhej pobyt plnej utrpení.

 

Omaron, má radost jako malej kluk. Když viděl v jakém jsem stavu, zatlačí slzičku a hodí mě do svých komnat. Prej: „Je moc brzo na umírání, kluci si chtěj taky trochu užít“. Pronese se svých povrchním tónem v hlase. Zachvilku se do mě pouští místní kněz, rány se zacelují, příchází peklo.

 

Byl jsem u hodně akcí. Takové kdy se k informacím musíte doslova prořezat, ale i takové, které se dostavají z mrtvého těla nekromantem – ochutnávačem, očuchávačem. Ze vzpomínky na tu poslední nevím jestli se mi chce zvracet, nebo si dobrovolně rozkoušu zápěstí, jazyk a slastně vykrvácím - zadávím se vlastní krví.

 

Přišlo se na mě podívat hned několik Omaronových kámošů. Vychutnával si triumf, teď je na koni on. Jenže co semnou chce udělat? Začali se mi hrabat ve věcech. Návod na ochranou kopuli města, přepis unikatních kouzel ze sféry Ipraxadabaru, staré licence obchodníkům, notes s pokutama, asi třista tisíc zlatejch – ihned zmizlo v kapsách….a jako poslední, můj milovanej deník. Trošku otrhanej, ošuntělej, skoro by si ho nevšimli...když ho jeden z nich otevřel:

 

„Hohó, tak tu máme jednu zajímavost, pán si píše deníček!“ prohlásí jeden z kumpánů...zatrnulo ve mně.

„Jarey, přečti ho, určitě tam bude dost pikantností“ zakřenil se Omarón.

„Hele koukej tady, chce se zbavit rady města“ pobaveně listuje dál.

„Prolistuj to pořádně, co Lady Tery, píše se tam o ní něco?“

Tak teď nastala chvíle, kdy jsem přestal vnímat okolí. Udělalo se mi fakt zle, hlasy se slily v jeden velký mazanec. Tohle už nemůže dopadnou dobře...

Příspěvek upravil Aren: 01.12.2020 20:34

[Aren]

V zajetí jihu – den druhý

 

Probouzí mě paprsky slunce, tohle nebyl sen. Kurva. Pojďme z toho napsat divadelní hru ne?

 

Za dalekými lesy tak temnými, že by se sluneční svit na zem nedokrájel. Tam kde bažiny ukrývají své tajemství stojí pevnost, jež ve znaku rudého draka má. V jedné z komnat se zrovinka odehrává náš příběh. Příběh o odvaze, zradě a lásce pošetilých mocipánů.

 

„Podívejte, již vstává!“ rozhodí rukama zakrslej půlčík

„Zavolejte krále!“ Rozhodí ladně rukama.

Zachrastí zámek a na scénu postupně nastupují chasníci ve zbrojích.

„Pohleďte, stále žije.“ utrousí jeden z nich přizvedávaje si hledí přilby.

„Uzly překontrolovat!“ rozkáže rytíř v černo červené zbroji.

Půlčík hbitě přiskočí kotoulem plavmo a zatahá za uzle

„Svázán jak preclík pane! Takhle už nám nepláchne!“

Král trhne pláštěm a zasedne k dubovému stolu.

„Nuž dej sem zlaté číše páže, nalej vína – dolej výš, dnes Pane Arene, všeho zvíš!“ král Omaron vesel káže.

Půlčík přicupitá s poháry vína a začne s naléváním.

„Inu na co čekáte, posaďte ho sem, neb se dozvíme zda má křivé ústa a láme vaz!“ pokyne král kumpánům.

Na scéně nastává komediální výstup jak se snaží spoutaného dostat na židli.

„Nalejte mu také a pijme již“ král káže.

„Jaká země, taký lid a ty Arene i kdy by u tebe stáli všichni svatí, brzy bude klid!“ rozvalí se král v křesle.

Svázaný se snaží uchopit pohár vína

„Mám umřít žízní? Ba nevidíš svázán pysk nesmočím“. Svázaný napřahuje ruce.

„Jak jsi zasel, tak sklidíš! S pravdou ven se musí jít, tvůj spis s Jareyem na hrad pošlu, rozhněvám tvůj lid!“ rozhodí rukama král.

„Pozdě si králi přišel, není ti již pomoci. Můj lid již vojsko poslal, však vyčkej do noci“ zahrozí svázanýma rukama.

„jen ať si přijdou holomci! S tebou v bojích zemřou, neodbide půlnoci!“ zlostně rukou mrskne.

„Nebuď paličatý králi jihu, armáda vás setře v klidu! Kdo pak bude vládnout jihu?“ řekne potměšile svázaný.

„Unavuje mne tvá huba křivá, jsou to jen slova lživá!“ vyprskne vína a stoupne si:

„Ukončím to teď a tady, ve válce vždy zřídnou stavy!“ král tasí meč a zamíří jím na krk Arenovi.

Za zády krále jihu to zašustí, to rádci se na sebe podívají a mlčky na sebe kývnou.

„Zemři Arene!“ napřáhne se král.

Jeden z rádců tiše tasí meč, přistoupí ke králi a praští ho vší silou do slabin:

„Dost tvé písně hrálo a lidí umíralo! Aren moudře káže! Se smrtí nás leda svážeš!“

Dořekne a propíchne Omaronovi srdce.

Nastává ticho a překvapené pohledy. Rytíř máchne mečem a osvobodí Arena od provazů.

„Zde je tvůj deník a ostatní věci. Dost již bylo bojů! Slib že nastolíš mír a jsi volný“.

„I když mi nebudeš veřit, Slibuji!“ Podají si pravici a rozloučí se na kraji pevnosti.

 

Opona padá, děkovačka...paráda!

 

No a pak tu máme některé vystřižené pasáže, to si dovolím jen poznámku:

Hiosu: najít, popravit

Jozefon: najít, pohrát, popravit

Půlčice, jak bylo sakra to jméno…: najít, hodit pavoukům v temném lese.

 

Přiložené soubory

•  Omaron mrtev.jpg   136.95K   0 Počet stažení