158 odpovědí na toto téma

[Brambůrka]

No já sem slyšel, že se v temnym lese usídlili pabouci. Ale né normální, jako vymetá támdle teta koštětem. Sou velký jako žebřiňák. *vyvalí oči a ukazuje rukama* Mají dlouhý chlupatý nohy a tustej zadek plnej jedový šťávy. A na tom zadku prej maji vymalovaný vobrázky těch dobrodruhů, co tam vlezli a už nevylezli. Prej se tam vypravilo už hodně vodvážlivců, keří tomu nevěřili, a teď se váleji po lese jako krmení pro paboučí dorost. Až z toho mrazí v zádech, dyž si čověk představí, jak na něj to zvíře šahá všema těma nohama, jak ho vobrací a zamotává tou lepivou pabučinou, že ani nemuže dejchat, a jak ho to svírá, až to rozdrtí kosti, brrrr *zatřese se*
Chtělo by to tam poslat vojsko, aby les vyčistilo. Dyž vodtaď lezou, beztak tam něgde sedí samice. Moc bych za to nedal, že už se to zanedbalo a za chvíli nám polezou až do města. A doufam, že první posvačí vrchnost, dyž s tim nic nedělá. *zasměje se* To bude Lady koukat, až jí místo komorný příde zbudit vobluda s vosmi nohama a hned jí vobleče do hedvábí, že jí z něj nebudou koukat ani voči.
A taky by se měla asi měla dát udělat festovnější brána a kolem hradeb vykopat příkop. *pokyvuje hlavou*

[Toryel]

Nuž tak, hádam by sme nepripustili, aby sa nám odporná nohatá háveď rozťahovala v meste *pristúpi bližšie rohatec, ktorý zobďaleč len načúval* Aha! *ukazuje na odhalené predlaktie* ... tu mám ešte pamiatku od dôb, keď som tým lesom prechádzal *predlaktím sa tiahne dlhá jazva*. Takto ma tá pliaga zmrzačila! Nie nejaký pavúčik, ale ozruta ozrutná ako vozík na rudu. Na moje rohy prisahám! Len tak tak som unikol.

[Angel]

Cože řikáš Mandelinko? *přiběhne Stranger* na pabouky, že se jde? Tak to napeč i pro mne pár koláčů, jestli můžeš, abych byl jak se patří posilněnej na ty potvory!!!

[Mandelák]

Co mě zase budíš? Vo všechny zlatý jsi mě vobrala hned ve dveřích. Víc už nemám. Se koukni do kapes a nech mě ještě chvíli spát. Celou noc jsem postával u ty zatracený kovadliny a ještě teď mě drnčí hlava. Mám ji jako škopek a ty furt nedáš pokoj. Sakra.
No jo, už mlčím. Tak co se děje? Jo Mandelítko se těší na pavouky? Na jaký pavouky? Kdo ví, co tam viděli. A i kdyby, tak na to je dost času. Musí se vše pořádně promyslet, naplánovat, řádně se poradit, poptat se u Oliosů na přízeň, sbalit potřebné a nic nezapomenout. Jdu nad tím popřemejšlet.

Votočí se ke zdi a usne.

[Toryel]

Čím skôr, tým lepšie ... toť nedávno som tadiaľ šiel, pre istotu som však nezostúpil z hradskej ... poviem vám, mrazilo ma v chrbte ... niežeby som mal strach, to nie ... ja už som toho zažil *mávne rukou* ...povážte ale, z hustej temnoty na mňa nenávistne civeli velikánske okále akoby ma chceli prekliať... takéto *zovrie dlaň v päsť* ... a to ticho! Príšerné! ... len kde-tu to zašušťalo, keď sa z hnijúceho porastu vynoril odporný chlpatý hnát ... vzápätí sa dotkol iného, no namôjhriešnu, vyzeralo to tak, že sa dorozumievajú...

[Hokyně]

… no podivejte na támdlenctoho, no toho v tom krátkym kabátě … ten vypadá, co? jak dyby ani neměl nohy, ale hůlky v kalhotách *zachechtá se* … to se tu sejde taky dejaká sebranka, vám řeknu … tak půl tuctu? … tucet dáme, že jo … no sou pěkný, čerstvě snesený … no bodejď … zejtra levnější nebudou … tak … no a … helejte, von se votočil … ten je divnej, takovej břichatej … a nojo, máte pravdu, to sou vopravdu divný chlupy, to sem eště na chlapovi neviděla, takový černý tvrdý … a po celejch rukou … a že mu ani nejni pořádně vidět do vobličeje … jako by kolem něj byla tma … jen ty velikánský voči … fuj ... takový svítivý … vám povim teda, to je ale pozitůra! … a jak divně chodí … dycky popoběhne a pak se zasejc zastaví … vam povim, sousedka, dejaká verbež se sem slejzá, až čověka mrazí *zahrozí prstem nad hlavou*

[Mandelák]

Tak co je s těma pavoukama? Že je viděli v lese? Pro pánavoliovskýho a kde jinde by asi pavouci byli, než v lese? To jsou mi ale nápady. Jo, že třeba tajdlejc v kryptě a v jinej noře. No to jo, to asi jo no. Snad jsem toho tolik zase neřek, sakra. Jo, že jsem ale blbej. No to vono asi jo, no. Tak já se půjdu někam poptat, no.

[Hokyně]

... máš recht, holka ... sem slyšela včera, jak se tu domlouval ten koželuh, ten jak nosí takový fajnový hadry ... jó, ten ... tak domlouvali se s rohatym ... že prej pude vokouknout co a jak a pak že se uvidí ... dam ti žebříček a mátu ... nejdřív mu uvař ten žebříček na pálení žáhy a pak teprv mátu na trávení ... asi to bude potřebovat *zachichotá se do šátku* ... a co Mandelítko? ... jo venku? ... a no jo ... děti, ty maj kachní žaludky! ... a já vim, žes nevařila nic špatnýho ... jo a taky sem slyšela, že se tu něgdo ptal, dože by mu moh vočarovat zbraň ... tak vono je to taky do nebe volající, taková zběř a rovnou kousek vod města! a nigdo s tim nic nedělá ... no každej má strach, to dá rozum ... taky sem si nechala udělat větší kudlu ... koukej ... nosim jí v košíku ... a strážnej je blbej jak troky ... dybych jí měla v ruce, tak řve jako by ho napichoval na vidle, ale dyž jí mam tady v šátku skovanou pěkně po ruce, tak je mu to jedno ... no co čekat vod chlapa!

[Hiosu]

*Opuchly Hiosu se sotva vlece pres trh. Dosoura se az k trhovcum*
Tak jsem neco zaslechl o problemech s pavouky.Byl sem to ,jeste s par dobrodruhy skontrolovat a takhle jsme dopadli.*vypada opravdu hrozne*Takze, do doby nez tu pavouci hrozbu zlikvidujem ,ne aby se naky blazen prochazel v blizkosti temneho lesa ci chodil na temne bejli primo do lesa.A pokud musite skrs les k jezeru ci na ostrov doporucuju tuto cestu odlozit.
Snad se mi podari udelat dalsi vypravu co nejdrive, ale musi nas byt dosta jiank jim to hnizdo nevipalime.
Coze ze se uz naka vyprava chysta, no tak to at je chrani Olios a povede se jim to hnizdo vypalit. Ja se tam budu moct vratit az tak za dva dny. Do te doby snad splasknu.
*s velkou namahou se otoci a jde smerem k hradu*

[Hokyně]

... tak vám du ráno na trh a co nevidim? dolní truhlář klečí ne cestě před svym barákem a kolem něj slepice ... celý hejno ... no koukaly, že je tam něco k snědku, dyž se tam šmrdolí na zemi ... tak sem se zastavila a sleduju, co se tam děje ... to znáte vo tý kovářově kobyle a ševcově ženě? ... jo, tak vám povim, truhlář a plot na dvůr má samou díru, dobře čtyry plaňky mu tam chybí, tak nevim, k čemu mu ten plot je ... a von se tam furt batolil, tak houknu: voni něco stratili, pane místr? ... cuknul sebou, chvíli se mlel doleva a pak zas doprava, pak se mu podařilo votočit, kouknul na mě a blbě se cenil ... povídá: a hele, vy už dete na trh, matko? dyť já eště ani nestih přijít domu ... no lezlo to z něj jak z chlupatý deky, nadrátovanej byl jak zákon káže, sotva se na těch rukou udržel, aby nepad hubou rovnou do slepičin ... tak povídam: a co tam dělaji, pane místr? ... tak prej: chytam slepice, aby nám je pabouci nesežrali, žena přikázala ... no bodejď ne, potřeboval vyvětrat, to bylo vidět na první podivání ... a pak zafuněl, chňapnul nejbližší slepici a hodil jí přes plot k nim na dvorek ... no jentaktak že neupad ... a zatimco se vydejchával po tý námaze, tak slepice letěla jako vo život s křidlama roztaženejma jednou dírou rychle zasejc za nim ven, aby tam byla včas, dyby něco ztratil ... myslim, že tam budou dovádět celý dopolodne ... to by jeden nevěřil, jak málo stačí na to mužskýho zabavit ...

[Brambůrka]

Ale nesmrdim, co bych smrděl. Teda možná trošku, ale moc ne. Já sem jel totiž po ránu kolem hradeb se zeleninou, že si zkrátim cestu kolem chrámu. No a jak tak tahnu vozejk a posloucham, jak skřípou kola, tak slyšim něco kňučet. Tak se rozhlížim, co to je, a von tam seděl za lískou malej Ferko a fňukal. Řikam, co tu děláš, mládě, takle po ránu? A von šišlal něco jako, že si chtěl pouštět draka, dyž je vod rána povětří a že si stoupnul na tu skalku tam, aby byl vysoko, a jak ho pustil do vejšky, vzal mu ho vítr a už byl na stromě. No a vopravdu. Kousek dál na stromě visel drak a větve byly až ve vejšce. Tak povidám: vono to pude. Támdle vlezu na hradbu ke Kulatejm, vyšáhnu na chlívek a po střeše dojdu k tý větvi, no a pak už sem nahoře natošup. Slíknul sem si sváteční kazajku a vylez sem tam. Šlo to dobře, ale spátky se mi nechtělo po větvích, tak dyž sem hodil draka dolu, kouknul sem pod sebe a skočil na střechu vod chlívku. No jenomže ta to ňák nevydržela a já sem spad mezi kozy pani Kulatý. No. to vám řeknu. Hned sem koukal, de nechal tesař díru, popad sem vozejk a prchli sme vobá. Klukovi sem jednu strčil na prdel, aby si pamatoval, že nemá chodit sám kolem hradeb nebo ho vodnese pabouk, a já holt budu muset navečír najít ňáký prkna, vzít ňákou vejslužku a dojít to tam urovnat. Sakramentská práce! Eště že sem slíknul tu kazajku, takle mám jen utrhlej rukáv vod košile. Ty kozy mě teda daly, dyž jim přešlo to leknutí. Rohy vidim všude eště teď. Jo aha, tak to jo. Tak to je rohatej. A co tam povídá, že tak rozhazuje rukama?

[Toryel]

...prisahám, na moje rohy! Ochranca Hiosu mi o tom vykladal. A on vie, o čom hovorí, brúsi po lesoch neustále ... nevšímal by si len tak kdejaké pavúčiatko, striehnuce na hmyz niekde v zašitej a zaprášenej pavučine... V tom lesisku temnom, že vám bola záľaha pavúkov ...celý regiment ... malé, veľké a ešte väšie! *oduševnene gestikuluje rukami, keď naznačuje rôzne veľkosti* To už nie je len tak, vážení! Hľa, vidíte tu jazvu *opäť ukazuje suvenír z dávnych ciest* ... tak Hia dokonca i pohrýzli, chudáčiska, a pochrámali ho temer všade, celý bol spuchnutý ako práve upečený pampúch, keď som ho videl! No namôjveru! Sa vie, že som mu hneď cesnakovú tinktúru doporučil ... to pomáha, jed potlačí a ani len také jazvisko ako mne, mu nezostane na pamiatku. Tak, tak! ... keby to neliečil hrôza pomyslieť. Temné kusnutie divy dokáže! ... musíme zakročiť proti tejto pliage priatelia a to čímskôr! Predsa nedopustíme, aby nejaká árach-hnida všetko živé napádala, dokonca mesto ohrozovala, no nie?! Kto by sa pridal? *preletí okolostojacich očami plnými odhodlania*...

[beeboow]

*jednoho odpoledne na trhu*
"Co to kafrat? Pabouka? Kde?! Kde?!" vyjekne ze sebe orčice a upoutá na sebe pozornost několika lidí.
"Ale ne tady, v lese" uklidňuje ji podivně vyhlížející muž s rohama na hlavě.
"A žerou prej i orky!"

*orčice se dlouze zamyslí*

"Orka žrát? Pavouk z orka dělat večeřu?
"Jo, tak!" přitaká muž.
"Tak to ne! To špatná zvyk! Když večeřa tak ne ork. To vědět každej. Tak! Já to těm devítinohejm klepetnatec ukázat! Až na ně jít tak mi dát vědět. Du si nechat přebrousit kosa!"
*vytáhne kosu a rázným krokem si to namíří přímo ke kovadlině*

[Hiosu]

*Je citit hrozny puch cesneku.Nahle se obevi Hiosu vedle rozmachujici se Mandelikny.
Zjevne mu je lepe*
Dobrej den .
Nebojte sak nas tam bude urcite dost.Sice nam slechta tu vejpravu neposvetila, ale odvazlivcu co se pridaj urcite pribude.Takze zadny strachy o mladyho.

[krieg]

*Nerusene sedi na lavice a zaujate si prohlizi schazejici se hrdiny, vtom zahledne jak okolo nich pobiha male Mandelitko. Zbystri svoji pozornost a peclive si ho prohlizi. Se zajmen pozoruje jeho malinkaty batuzek, premysli a doufa ze je plny kolacu, jenz mu na cestu dozajista pripravila Mandelakova.*

*Nahle se nepatrne zachveje, to ji probehla mysli nehezka vzpominka na naspocetne hordy pavouku a jejich odporna otravena kusadla*

*Svuj pohled upre na Lovce, peclive si prohlizi jeho oblicej a zkouma jestli jsou jeste patrne nejake opuchliny od jejich jedu.*

*Pohledem preleti trziste a prepocitava nedockave Hrdiny. Jen kdyby vedeli co je ceka a do ceho se tak nedockave hrnou.*

*Zacne se opatrne prehrabovat v batuzku plnem bejli, aby zadnou rostlinku neposkodila. Peclive je prepocitava, opatrne odtrhava jednotlive listecky, cisti male korinky a cpe je do banek a flakonku.*

*Znovu prejede pohledem Hrdiny, zakrouti hlavou a vrhne se do pripravy lektvaru. Preci jenom na poklidnem trzisti na oblibene lavicce je to mnohem prijemnejsi prace nez behem boje v ponurem Temnem lese, kde zadny slunecni paprsek nedopadne na zem.*

[Toryel]

... moja reč, presne tak *nadšene sa nakloní k Hiovi, ktorý sa znenazdajky zjavil... a okamžite prudko cúvne, keď ho ovalí odstáty cesnakový puch* ... *po chvíľke sa chápavo uškrnie, opatrne sa plytko nadýchne a počne utešovať Mandelínku* ...ehm, madam Duhová ...ako tuná Hio vraví, na toho vášho prcka dohliadneme, nemajte starosť, celý sa vám navráti ...a ešte pavúkobijca z neho budete mať! ...a aj ďalších zaučíme, ktorí by svoju odvahu vyskúšať chceli ....Čím nás bude viac, tým rýchlejšie... *svižne zašvihá pravačkou vo vzduchu naznačujúc akoby mečom niečo rozrúbaval na franforce* ...potlačíme hrozbu *dodá*...Ale na výpravu takých rozmerov sa treba veru poriadne pripraviť! Na tie potvory jedové... to vám nie je len tak šmyk-šmyk ...že chlpaté haksne ani nezbadajú, že zostali bez majiteľa. Veru nie! ...brániť sa budú... pľuvať jed a snovať siete ...a ktovie čo ešte... príprava je teda nevyhnutná! Zbroje namazať, pracky upevniť, čepele nabrúsiť, poživeň zaopatriť... ale hádam ... najsamprv treba bojové zručnosti preveriť... dajaký výcvik zorganizovať *premýšľa* ...najlepšie tuto v mestskej aréne, a... hm... možno by i nejaká predvýprava neuškodila... trebárs ...i na tých ich príbuzných osemokých, čo v Hlbokom lese siete tkajú a do nich obete lapajú, ...aby kompánia vedela s čím asi bude mať dočinenia...

[Mandelák]

No hurá, tak požehnání od vrchnosti máme. Pěkně se nám to začíná rýsovat. Teď už jen, aby se Rohatej domluvil na výcviku s tím hraničářským a ta v těch šatičkách přihodila nějakou tu pětku. Raději dvě pětky. Nebo tři pětky? No uvidíme, co z ní vlastně kápne. Třeba bude na nový chlívek.
Chlívek potřebujeme, viď? Nebo stodolu? Že je to jedno? Hlavně že budou? Jojo, to je pravda. Mám já to ale chytrou ženu.

[Hiosu]

*Hosu sedi vedle Maugrimovi krcmi pod pristreskem a domlouva neco s Toryelem.*

Tak Lady je ochotna pridat naky ten peniz na tu vejpravu.Cast z tech penez bych investoval do flakonu s protijedy. Urcite je budou vsichni potrebovat. A zvlazst kdyz se na vypravu pridaji mene skuseni bojovnici.
*Potahne z lulky a pocka az si Tory vychutna dousek sveho caje.*
Mel bych i napad ohledne procviceni boje s pavouky.Ale to se mi musi podarit rozhejbat jednoho starce.
*Znovu si potahne.*

[Hokyně]

... jo a Rohatej furt kejval a pak povídal, že poslední den v tejdnu ... někdy vodpůldne ... tak myslim, že se někam chystá, rači přijte, ať to nezmeškáte ... tak lepčí by bylo, dyby byl pořádnej jarmark ... to by se přece prodávalo ... to víte, jak je jarmark, lidi koupí i to, co vůbec nepotřebujou ... všude je spousta věcí a vona je ňák přepadne myšlenka, že aspoň něco si musí vodnýst domu ... ale ať se chystá, co chce ... jak se sejde víc lidí, dycky dou dobře vobchody ... jo a to ste slyšela, že hraničářskej tu udělal Stanoušovi vobrovskej kšeft? ... no jo ... zkoupil polovičku zásob česneku ... doví, co s nim dělá ... *otočí se zamyšleně k hospodě, kde seděl Hiosu*

[Bedra]

Kudrnatej hobit vyleze ven z Maugrimovy krčmy a spokojeně si pohladí břuch. Druhej oběd dycinky pohladí aj po duši. Koukne na dva dlouhány, co klábosej a pokyvujou vážně hlavama a chvilku jim věnuje pozornost.
Hm tak na pavouky se rohatýmu s tím nemytým zálesákem zachtělo. Fuj takovej hnus a šmejd osminohej se prej rozmnožil kolem města a já vo tom nemám ani páru. Ale já hmyz nikdy neměl moc v lásce, proletí půlčíkovi hlavou a pokračuje do středu třžiště, kde je největší ruch. Tam zaslechne něco vo tom, že v neděli se ta vejprava do temnýho lesa koná a že křídlatá lejdy aj ňákou tu zlatku přihodí.
Sakra tak to tu bude narváno jak znám lidi z vokolí. Tady by si za měšec kulatejch kdekdo nechal aj koleno vrtat. Na druhou stranu by se pár zlatejch hodilo, no uvidí se v neděli, ztracen v myšlenkách odcházel mužík z trhu.

[Toryel]

...*Toryel položí šálku s čajom opatrne na stôl a s porozumením prikývne Hiovi* ...To je výborná myšlienka zaopatriť kompániu takým protijedom... ááále ...šak ma poznáš, nie? ...vždy hovorievam - prípravu netreba podceňovať... cheche... neboj, nič sme nechceli ponechať náhode... vďaka ochotným spoluobčanom *mávnutím ruky zahrnie polku trhu* sa madam Duhovej už dávnejšie podarilo nahotoviť potrebné liečivá a iné dôležitosti na výpravu. Tutohľa *poklepe po batohu* je všetko nachystané... takže s mestskými zlaťákmi nalož nejak ináč ... skôr sa obávam toho, či bolo práve šťastným vytrúbiť do sveta, že na odvážlivcov odmena čaká ...vieš, ako to chodí ...zlato často aj chamtivcov priláka ...a ...nedajbože Olios *zdvihne oči k oblohe* ... tým výpravu do záhuby dovedie... To ale maľujem čerta na stenu, verím, že nám všetkým ide v prvom rade o spoločnú vec... a zas každá pevná ruka... i taká menej bojom ošľahaná .. bude isto na úžitok...

[Toryel]

...veľmi príjemné stretnutie... *rohatcovi sa pri tej spomienke rozlial po tvári spokojný úsmev* ...prínosné... tak veru! ...Skvelý pár to je... a ako sa k sebe majú... jedna radosť na nich pozerať... starý vážený priateľ, vznešený kráľ Orf... a jeho polovička, vzácna Pindruška... tá zo dňa na deň len kvitne do krásy... Cha!... Ale Orfov bojový duch sa nezaprie... doniesli sa k nemu reči o pavúčej hávedi a akonáhle som mu potvrdil, že nejde len o nejakých úbohých latrínových skokanov, ale o chlpaté okatonohaté obludy, nemysliac na nebezpečenstvo, bez okolkov ponúkol pomoc svojej sekery ako veľakrát predtým. Dobrák od kosti to je. Pre istotu som mu poradil, aby preveril, či sa náhodou nevotreli aj do ich jaskynného domova, že jeden nikdy nevie, či sa im pod kráľovským lôžkom neukrýva nohatec... hrôza pomyslieť... nič príjemné pri trpaslíčich radovánkach... no, ktožehovie, či si vzal moju dobre mienenú radu k srdcu... *rohatec sa opäť zoširoka uškrnul* ...a povedal som mu ja vôbec, že výcvik bude v nedeľu, približne v čase, keď vytrávi kráľovský obed?... hm, hádam hej...

[Brambůrka]

Tak dva svazky. A no jo, už není tak pěkná, ale za chvilku budu sázet novou a to pak budou mladý cibulky. A to bude dobrota nakrájet si je na chleba. *zasní se* No jo. Jen doufam, že bude dobrej rok. A taky aby nepřišla nějaká pohroma nebo válka. Pamatuju, jak mi celý pole zplundrovali. A co si čověk pomůže? Nikde se nedovolá. No bodejď. *mávne rukou a opře se lokty o postranici vozejku* A teď zasejc ty potvory nohatý. Doufam jen, že nehrabou jak slepice. To by byla vopravdická hrůza, dyž pomyslíte, kolik maji nohou. No. A prej tam maji celý hnízdo na jihu. Ani pomejšlet nechci. Už sem tam dlouho nebyl a ani tam nepudu. Pabučiny jsou tam prej natažený po lese jak sítě na ryby a ukotvený sou na stromy vláknama jak lodní provazy. A všade tma a ticho. Až na čověka padá. A pabouci vod nejmenšího až po takový, co sou velký jak vzrostlej strom. Všade samá ta ... končetina. A někerý i foukaj ňákej blivajz po lidech. To prej čověka vochromí a je jak zpitomělej. A ta vobluda na něj pak zblízka kouká těma vobrovskejma vočima a přitom si kusadla vo sebe šmrdolí, jakou má radost. No nevlez bych tam ani za pytel peněz. Ty, co tam byli a měli dost rozumu, aby vzali nohy na ramena, tak ty už do smrti veselý nebudou. *zkušeně kejve hlavou*

[Hokyně]

... a no jó, tu mam sváteční, tak dyž tu bude neska tolik lidí, tak abych udělala dobrej dojem, že jo ... taky tu mam neska spoustu užitečnejch věcí ... škapulíř proti uhranutí paboukem z paboučích nožiček, mletýho lejna a strouhanýho česneku, k tomu se žádnej pabouk nevopováží přijít ... šátek proti paboučímu šáhnutí, dyž si ho uvážou přes hubu, žádnej pabouk jim na tváře nešáhne ... klacík vosvobození, dyž ho maji po ruce, tak se z každý pabučiny vymotaji ... dryják proti paboučímu pohledu, ten dyž vypijou, pabouk nebude mít sílu jich vovládnout, sem tam taky nalila toho šnapsu až dost ... a spoustu jinejch užitečnejch věcí ... no jen kupujou než dojdou *schovává za sukněmi řadu plných nůší*

[Hiosu]

Dobre rano

No ja tu mozna po poledni nebudu tak bych si par vecicek vzal paninko.No ten skapulir radsi ne stacil mi ten cesnekovi poter co mi poradil Tory. No mozna ten satek bych si vzal.Ukazte ten klacik. No vipada jako obicejny kus klacku. A co tam jeste mate.

[Hokyně]

... a dobrýtro, milostpane ... tak šáteček ... a klacík, že je vobyčejnej? a to se pletou ... ten je nevobyčejnej moc ... je pomazanej svěcenym volejíčkem, kouknou, jak se leskne ... ale dyž nechtěji, tak nechaji bejt ... ale spomenou si na mě, uviději ... pak jim bude chybět ... no a tady v tý flaštičce, to dyž vypijou, tak do nich taková nevohroženost vjede, že pabouk nad nima žádnou moc nebude mít ... no zkuseji to, zkuseji ... a celý to příde na pár zlatek, no uvážeji to ... no za půl měšce to maji celý ... no ... dyť to je skoro jako dárek ... no podivaji se, kolik věcí rozličnejch dostanou ... a za takovej drobnej peníz ... dyť to je hřích nekoupit!

[Hiosu]

no tak ja bych to vzal pro ty nase dobrodruhy kdyz se to osvedci... Lady uvolnila naky ten zlutasek tak bych par balicku koupil ... tak mi aspon ctyri schovejte, vecer si pro ne prijdu... a pridejte jeste naky lektvar na leceni.
Nebo se skuste domluvit s madam Duhovou pry uz naky takovi baleni pripravila.
Pavouky se nesmi podcenovat

[Pobuda ze slatu]

Herdek fidlek, na mou věru. Paboučiska jako tragač veliké. My s chlapama sme to všecko sledovali vod husy... Ony se ty mrchy zabydlili ve sklepě tej starej kovárny, nojo.. přesně v té jak tam straší ten starý dědek...
No a s chlapama sme to sledovali.. nejdřív přišlo pár chalanů a všecky je vyzabíjali.. skoro navzájem jako, pabouci chalany a chalani pabůky.
A jak už to bylo všecko fertich sakumprásk hotové, tak se nějaká městská delegace vypravila.. No a tvářili se všeci náramně důležitě, asi jako zadnice při srajdě.. že jo.. A to vám povídám ta naše lejdy je sice kost, ale prd ji město zajímá, akorát se tam všelijak naparovala.. no ale skute vutek..

[Brambůrka]

Tak sem slyšel, že ste měli ňáký cvičení, milostpane. To si čověk hned příde klidnější, dyž vidí, že se přeci něco připravuje. Dyť vám povim, zvoral sem vonehdá takovej kus pole pod mezí. No a přídu po svačně, že budu vláčet, no a vono bylo uvláčíno. Tak tam stojim a čumim na to pole. No myslel se, že mě zdravej rozum vopustil. A pak sem kouknul blíž a vidim po zemi všude jamky jako dyž se slepice popelí. Tak se rozhlížim všude kolem a nahoře pod lesem sem viděl stádo pabouků velkejch jak dobytek dvouletej. No stál sem jak vařenej, šecko se na mě třáslo. Tak voni mi přeběhli přes pole a šecky hroudy rozbili a pole uvláčeli. Co ale dybych nešel na svačnu? No de bych teďkonc asi byl? Dobře, že ste cvičení přichystal. Doufam, že všický bojovníci vědí co a jak.

[Toryel]

Cha!... verte, či nie, milý pane... výcvik v aréne sa nad očakávanie vydaril... poviem vám, takú zdatnú družinu nadšencov som jakživ nevidel... okále by ste púlili, keby ste videli veľmajstra Tanura vo švungu, to vám je pavúkoznalec!... ihneď sa podujal ostatným svoje vedomosti vyložiť, aby všetci vedeli, čo a kde také pavúčisko má, koľko tam toho má a čo je treba urobiť preto, aby to viac nemal! Vskutku poučné a nevyhnutné! ...a potom, ako ináč, sme prešli k časti praktickejšej... však teóriu v boji zťažka užijete, len tak, bez akejkoľvek predstavy, no nie? ...Tak v nej sa vám blysol svojím umom Skald... mrštne a s plným odhodlaním jednému pavúčiskovi videnie dekou majstrovsky zatemnil, priľahol ho celou svojou osobnosťou a nožiská mu počal vykrúcať do všetkých svetových strán! Vravím vám, hnev toho chlapíka by som neprial nikomu na vlastnej koži pocítiť! Cheche, ale odrazu prekvapene tie svoje mačacie zrenice gúľal, keď sa z chlpatej potvory ochranca Hiosu vykľul! Hľadel jak teľa na nové vráta! ... a počúvajte ďalej, jeden by neveril, kde sa tam vzal... cudzinec... ale aký! ...podivný... ba veru... veľmi podivný... taký vyziabnutý vám bol... mazľavý... s nezdravou farbou... sťaby nejaký nekromant s chobotničkou nacapenou na hlave... takoutohľa *ručiskami prazvláštne chápadlá predvádza* ...tak som mu i poradil, nech sa na slniečku častejšie vytŕča, aby akú-takú farbu pochytil... no, ale k veci... vykladal, že nejaký veľký kšeftár je... že vraj pavúky by nám mohol dodať! Živé! No chápete? ...Tak som nelenil, dohovor chlapsky uzavrel, do banky rezkou chôdzou vyrazil, mešec zlatkami naplnil a poď ho späť, aby som tie stvory, čo vynukoval, po desiatkach nakúpil. Poviem vám, vtedy to dostalo ten správny glanc! ...Kompánia rezala, ťala, sekala, bodala, a kto vie čo ešte! Nakoniec jediný pavúk v celku nezostal... to vám na svoje rohy prisahám! Šak ako inak?! ...Ale teda ten tuhánsky boj na ich výstroji poriadne šrámy zanechal, veru, veru, veď preto im bolo aj odporučené si ju v Stromořáde do poriadku dať a na ten účel im bolo aj miesto na lodi u kapitána zahovorené ... a tiež batohy prežitia na výpravu do Temného lesa obdržali... a voľačo i zostalo, ak by sa niekto ďalší chcel pridať... hm, to jest asi všetko... Kráľ Orf opäť svojho vodcovského ducha predviedol, preveliká vďaka rodinke Dúhových patrí, i ten najmenší statočnosť preukázal... no vravím, všetci boli zapálení pre vec... celá kompánia... vycvičení sú jedna radosť ... tak ešte nejaký ten čas pretrpte, milý pane... a vaše obavy z tých, čo vám pole zanešvárili, minulosťou sa stanú... ale, hm... zatiaľ sliepky na noc stále zatvárajte...