64 odpovědí na toto téma

[Tomi the Nightkiller]

Brána se otevřela.

Co tu chceš Oliosáku? protrhl ticho Ankh An'Thul když stál dva kroky od Geralda Jsem na pouti a posílá mě samotný Otec

Náhle se brána otevřela znovu, ven vyšel druhý mág, onen Werit nebo Wetin, později se představil jako Wertin, když ho Ankh An'Thul nazýval oběma špatnými jmény. Aaaa tak se mi to líbí, oba nezvaní hosté najednou

Gerald se za každou cenu dožadoval povolení vstupu do pevnosti s tím, že se uvnitř nachází nejspíš chrám, Wertin ho obcházel a přeměřoval si ho, rýpal do něj neustálými poznámkami zatímco Ankh An'Thul se znuděně opřel o hůl a čekal, co z toho bude. Na Geraldovi bylo něco divného, již nevyzařoval takovou dobrotou a laskavostí, už to bylo něco jiného, jakoby byl Gerald pokřivený, jakási odvrácená stránka jeho já. Do rozhovoru pak vstoupil jen poznámkou, že se již doslechl o jeho božích donucovacích praktickách, přičemž se oba mágové hluboce zasmáli. Gerald si však pořádl mlel svou a dožadoval se vpuštění do pevnosti s tím, že má úkol od samotného Oliose, Wertin ho tam zpočátku vpustit nechtěl, kdežto Ankh An'Thul nechtěl do božích záležitostí zatím vstupovat, neboť se již doslechl o přítomnosti Oliose poblíž Alicie. S Wertinem se tedy při rozhovoru všech třech telepaticky dohodli Božím loutkám bychom neměli bránit, Olios je vede a ani ony nevědí, co činí a proč to činí, jeho fanatičnost nám víc pomůže než uškodí že ho tam vpustí, koneckonců byli oba v očekávání, jaký mazece nastane, když ho tam uvidí rebelské hlídky. Avšak Gerald jakoby je ve své fanatické touze dosáhnout chrámu za každou cenu neposlouchal, mlel dál svou a dožadoval se vpuštění, ač mu již bylo oběma mágy dáno. Nakonec vytáhl svůj kříž a začal se modlit a dožadovat pokleknutí obou mágu před křížem, takovou cetkou. Wertin pohrdavě koukal na Geralda a jeho hračku v ruce a Ankh An'Thul prohodil Před tebou, Oliosova loutko, se nepokloním, až přijde Olios sám, klidně, avšak jak už jsme oba řekli, chceš-li do chrámu, vejdi Na to Gerald oba označil za rouhače Až se příště setkáme, bude to jiné. otočil se a odešel.

Oba na něj křikli pár slov a koukali, jak mizí v dáli. Po té se Wertina Ankh An'Thul ptal, kdo vůbec je a co tu dělá, oba chvíli hovořili a pak se rozešli, Ankh An'Thul do pevnosti a Wertin směrem k městu. Oba se shodli, že mohou být jeden druhému ku prospěchu.

[Tomi the Nightkiller]

Mistr Gerald už se neobjevil...jak nečekané řekl si Ankh An'Thul ironicky když opouštěl pevnost. Mířil do temného lesa za drowy. Jejich vůdkyně ho již očekávala, zuřila, protože nedostala dosud zaplaceno. Kliiid ubezpečil jí Ankh An'Thul vše má svůj čas a místo, brzy má drahá, brzy dosáhneme ty i já zaslouženého vítězství, vše pokračuje tak, jak má.

[Tomi the Nightkiller]

Ankh An'Thul si v klidu v pulzujícím magickém kruhu kolem něj procházel cesty do Alicie. Brány, hradby, a na hradbách, jak vidím, žádný strážce...to nebude těžké Vyhlédl si únikové cesty a místa, kde se nejlépe napadne prchající a bránící alicijská pakáž. Teď jen dostat z města toho prašivýho dědka a pak... sám sobě si zatleskal a kouzlem se přenesl do pevnosti ke stolu, na němž měl rozloženou mapu Alicie. Sundal si helmici a položil jí vedle mapy. Nad jednotlivými místy na mapě mávnul rukou a ta místa zčernala, chvíli stůl obcházel pozorujíc důkladně mapku Alicie, lehce se pousmál, lusknul prsty a mapa se složila do maličkého papírku.

[Tomi the Nightkiller]

Mnoho se událo od té doby, Ankh An'Thulovi a "znovuzrozenému" Tanurovi bylo předáno vedení rebelské pevnosti a odkryta část velkého plánu.

Udála se i velká bitva, u které však nebyl, leč pokaždé ho potěší a na tváři mu vykouzlí úsměv hnijící tělo slečny Gabriely na visící z hradeb. A to, co každý den vídal na hradbách viset ho přivedlo ke krutému nápadu.

[Tomi the Nightkiller]

Ankh An'Thulovu meditaci přerušil poryv energie, otevřel oči, stoupl si a otočil se. Vedle něj v místnosti stálo malé čertisko s šíleným úsměvem ve tváři. Ankh An'Thul lehce pokyn rukou, aby se čertisko vyjádřilo. Místností se rozhostil skřek čertiska a následný smích. S podivným výrazem ve tváři přiběhlo čertisko k Ankhovi a chytlo ho za nohu, zvedlo hlavu "Můj, Váš pán *zasmálo se* vám dává vzkázat, aby jste se připravil" Ankh jen zamručel a čertisko odskočilo od jeho nohy s dalším šíleným smíchem. "Co si můj pán žádá?" "heheh, můj, váš pán, vám zkazuje, aby jste se připravil, bude vás třeba až započne konec." Ankh An'Thul kývnul hlavou na znamení porozumění a souhlasu. "Nicmnéně *zachichotalo se čertisko a poskočil* Vám vzkazuje, aby to nedopadlo jako posledně, řekl přesně *opět se zachichotalo*" "Co říkal ty páchnoucí zmetku?!" ptal se už rozezleně Ankh An'Thul" "můj, váš pán, doufá, že přestanete sedět na zadku a dáte se urychleně do práce *zachichotal se*". "Ty jeden..." mrštil po čertisku magickou střelu, která však zasáhla jen zem, čertisko v plameni rudého ohně zmizelo.