158 odpovědí na toto téma

[Hokyně]

Honem vodu! ... no tak holka ... prober se ... no ... podejte to sem ... tak no ... no už je líp ... no vidiš ... takový neštěstí! ... doběhněte k nim domu ... jo, tady ste ... no, vemte sestru domu, panáčku ... ať se vyplače ... takový neštěstí ... a ty děti malý ... do se vo ně postará? ... takový neštěstí!

[Altharian]

*S ledovým klidem přijde na trh oblečen ve svém starém oděvu. V jedné ruce třímá zástavu prapora Vítězného kohouta, v druhé ruce nese Ochráncův háv, hlavní odznak Ochránců. Uprostřed tržistě se zastaví a hodí háv na zem. Uchpí zástavu do obou ruk a jediným napnutím svalů na svých mnišských pažích zlomí zástavu napůl. V okamžiku, kdy odhodí obě poloviny na háv povalující se na zemi, nakrátko vzplane háv i pozůstatky zástavy jasným modrým plamenem. Po chvíli plamen uhasne a jediné co zbylo po hávu i zástavě je jen trocha popela.
Stejně rychle jak větřík profukující tržiště rozfoukal popel, tak rychle zmizel i on.*

[Hradní komorná z Elysie]

Ach tak si to představte, hrad je bez pána! Nevím jestli se ještě vrátí. Nikdy po sobě nenechal v komnatách takový nepořádek. Nevím, co to znamená. Snad odjel jen na nějakou výpravu, uniforma se také ztratila. Je to tam jak na bojišti, spousta nábytku je povalena, okno rozražené, někdo rozbil vzácný porcelán na krbu proti oknu, ve zbytcích dřevěného obložení jsou díry, jak kdyby ho někdo rozsekal sekyrou, drahé koberce jsou zničené, v jednom gobelínu je propálená díra zrovna tam, co měla znázorněná postava hlavu, stráže jsou bez rozkazů, hospodyně neví, jestli se má chystat večeře a pro kolik lidí, všude je zmatek a shon a nikdo nechce k pánovi do komnaty. Prý tam musel řádit démon. No já byla na trhu a když jsem se vrátila ... nezlobte se, že pláču ... mám pána moc ráda, mám strach, že se mu přihodilo něco zlého. Tak ani ten škapulíř jsem mu nestihla dát.
Ano. To bude nejlepší.
Poklidím a budu čekat.
A děkuji vám

[Brambůrka]

Teda jak sem chlap světa znalej, tak vám řeknu, neska se tu dějou věci! Ani mi to hlava nebere. Ten lump z toho hrádu, ten jak nemá dost peněz na brambory, tak ten má dost peněz na to, aby tu pálil mundůr na trhu. Šak tu z toho taky byl smrad, jak dyž sem spálil nedávno šoulet na plotně. Ale to vám povim, ten musel bejt drahej, ta látka festovní a těch prýmků a kudrdlinek a krajky tam byly. To musel zaplatit celej majlant, než mu to ženský ušily a vozdobily, taková to byla titěrná práce. No jako pro slečinku.
A to ste slyšel, že Toník je po smrti. No jo, chudák. A nikdo neví, kdo mu to udělal. Je to záhada. Von se každou chvíli s někym rozhádal, ale dycky se pak zas udobřili. Dyť von každej věděl, že je takovej hrr, ale kuřeti by neublížil. A teď si vemte, ta ženská s dětma co bude dělat? No jo, taky jí semtam něco podstrčim, to jo. Čoveku to příde líto těch usmrkanců. A ta Mařka, fešná je! Jojo, to sou rány.
A hele, zas něco. Támdle něco visí na prkně. Rači už bych ani nic nevěděl. Čovek aby se bál, kdo stojí zrovna za nim, že jo.
Tak košík, jo? No a hlávky nandam do pytle, ať se vám to cestou nerozkutálí. Jo a petržel a celer přivezu zejtra. Tak máte to na trakaři. Dobře dojeďte!

[Hokyně]

... neska sem tu jak ve vidění, milostpani ... do ví, co se eště přihodí ... se mi zdá, že na nás příde bída na šechny ... nechcete eště hrudku másla navrch? ... no bodejď ... tak dáme dvě ... no a jak jí tak pomaham na nohy, tak vidim, jak sem de .... pomóóóc ... zachraňte se lidi dobrý ... pozor ... utíkejte ... sežere nááás

Co to bylo? drak? jemináčku, vopravdickej drak? ... de mam zboží, něgdo mi rošláp novej košík, to je nadělení ... a ty vejce! *spráskne ruce* ... nechce někdo koupit těsto na vomeletu? ... za dva zlatý do hrníčku ... stačí vosolit a šup s tim na železňák ... jojo, hned to bude ... děkuju uctivě ... vám taky ... děkuju

[Hokyně]

... lidičky, kupujte, nebudou ... čekaji nás zlý časy ... do by se vopovážil daleko z Alicie neska, dyž se dějou takový věci ... kupujte ... pytlík za pět zlatejch ... a to víte pěkný sou, voňavý ... sušený na sluníčku ... je to samej hříbek ... no čuchněte ... to je vůně, co? ... sem myslela, že s nima neska udělam terno ... jojo ... taky pytlíček? ... to jo ... do kuby, do bramboračky, to bude dobrota! ... jojo, vod ní to kupuju ... chodí se starym tam za chrám ... starej nosí kosti těm psum tam a hlídá, jeslivá neuvidí tu vobludu modrou a vona zatim prohledává mlází ... no tak to víte, že už stará Kropáčková tak nevidí, dyť už má vosmej křížek ... no ale houby sou pěkný, samej hříbek ... a voňavý ... čuchněte ... aaale to nemusíte mít strach ... a tak je nejdřív uvařte starýmu, dyž myslíte ... no ... tak přisypu ... stejně nigdo nevíme, co nás teď potká ...

[Hiosu]

*Hiosu vyjde ze stinu, ktery ho obklopoval, sedel na svem oblibenem miste pod lampo ukryty uz od rana. Driv nes prisli trhovci.S teskym srdcem poslouchal co si povidaji a co predchazelo dny kdy byl na lovu v lese.Po prichodu Pepiny se nahle objevil*
Zdravim madam nechcete cerstvou peceni vcera jsem ji napekl,je to z medveda.
*Smutnym pohledem se podiva na Pepinu a pak prejede vsechny kolem.*
*Hiosu v tu chvili nevipadal jako hrdy ochrance mesta,ale jako zoufalec ktery stratil neco ceneho *

[Brambůrka]

Tady pane! Popojděte sem. To já bych koupil hned. Tak vy vypadáte, že tomu rozumíte. Vod vás je radost koupit zvěřinu. *přivoní* No jéje. Tak tady kousek od těch žeber, to bejvá nejšťavnatější. No tady vám za to svážu cibulky a česnek a přidam pytlík brambor, ty sou na vohni moc dobrý, ale musí se strčit jen do popela. Tak. A co že ste takovej smutnej, neska? No tak nevadí, dyž se vám vo tom nechce mluvit. Dyť já taky nemusim hned všechno vědít. Nejlepčí bude, dyž si zajdete támdle do hospody, jestlivá je ještě pana Maugrima, povídalo se leccos, no, tak tam vám nalejou dobrou pálenku. To je na smutek nejlepčí.

[Brambůrka]

A halejte, pokud ani ten chlast s váma nic neudělá, tak vám ještě za tu zvěřinu něco poradím. *Nakloní hlavu.* Ty fráterníci za rohem hledají nějakýho toho zelináře pro ten jejich záhonek, teda zahradu, či jak tomu povídaj. A vy jste takovej šikovnej lesník, vy byste se jim o to uměl postarat. A jak je znám, tak na zlatce neškudlí. To není jak ten z Elysie. Teda von tam možná už není, ale čert aby se v tom vyznal. *Mávne rukou*

[Hiosu]

*Hiosu udela par kroku vedle od stanku Pepiny ktera je zabrana do pocitani dyni*
Prosim tady to mate pane.*pohledne na nej*Prosil bych i trochu toho cesneku, ano tamhleten, dekuji.
Alkohol neni dobry radce ,vzdyt vite co se stalo panu Tonikovi.A o zahradniceni uz tuplem nemam ZAJEM.*Zesili hlas kdyz vyslechne narazku na Gozera. Utrapeny pohled se zmeni v podrazdenenechapajici*
Takovima narazkama vse vznika,a odchodem Lorda konci.
*Sklamane krouti hlavou a dava si zbozi do batohu*

[Hokyně]

Cože to drmolí ten větroplach? *nakloní se k sousedce* Vono je něco s lordem? ... dyť já nic nevim ... to budou zas ňáký řeči, co myslíte? ... lidi toho napovídaj ... moje řeč! ... no a vona vám měla takový pěkný houby, no světlounký, na sluníčku sušený, žádnej prevít spálenej někde na horku ... tak povídam, tak sem s nima, já vám je dobře zaplatim ... a vypravte se na ně zas ... šak voni je lidi rádi koupěji ... no a vopravdu! ... na to já mam čuch ... už půl toho pytlíku sem prodala, tak sou žádaný ... jo, to peří ... no jestlivá je pěkný, tak ho zejtra přineste v ranci ... já vám ho dobře zaplatim, dyť mě znáte ...

[Brambůrka]

Ale to sou řeči, kam by šel? Dyť ta křehule to tam sama nevohlídá. A teď si vemte, co dyby přijeli zase ňáký nájezníci, no rači ani pomyslet nechci. Posledně mi zplundrovali celou úrodu. Verbež jedna! Sotva sme stačili utýct. *pohlédne zamračeně ke hradu*

[Hokyně]

... kouknou, dědku, dam jim za to deset zlatejch, za každou jeden ... dyť co já s tim ... eště budu na starý kolena prodávat pískadla! ... tak si sem stoupnou sám, dyž sou tak chytrej ... parchanti mi tady dělají dejaký příkoří a já jim teď budu nabízet píšťalky, to tak! ... posledně mi dali do košíku s králíkem čmeláka ... no utek, no ... takovou sem měla škodu ... a to sem ho honila mezi lidma dobrou hodinu ... nakonec se stratil jako by se do země propad ... to byla záhada, hmmm ... no, jeslivá chtěj, tak zlatku za jednu ... už sem řekla ... a nemrkaj na mě, dědku! nebo jim z fleku jednu natáhnu! ... no ... tak dobře ... tady maji a dobře jich užijou ...

[Brambůrka]

No támdle stál, tam jak ukazuju. No a chacha, no prodával tam trpaslíka. Chacha. Prej kupujte sochu trpaslíka. Nebudou! Cha, to vám byla psina. No to víte, že nigdo nekoupil. Do by to kupoval. Ale to sem se nasmál. Zrovinka včera to bylo, jojo. Aspoň se čovek zasmál při vší té mizerii. To jo. Ale kšefty teď moc nejdou. Nigdo nechce kupovat. To víte, mrzí mě to. Táhnu sem tělo a kšeft žádnej. No to právě. Tak zas zajděte, ať mam s kym popovídat. Vy taky.

[Hokyně]

... to se mi ani nechce zdát ... že by vodtud pláchnul ... a proč taky? ... jen se podivejte, mladá pani *usměje se na bábu* ... dyť ani nevíme, co se tam stalo ... nigdo vo tom nechce mluvit ... ale řeknu vám, rohatýho je lepší mít na svojí straně ... a lepší rohatej na hradě, de je vidět ... *přendavá vejce do košíčku* ... než rohatej za zádama ... že jo? ... no a navíc ... přece jenom ... ať je jakej je, vážnost tu měl .... to jo ... no a nechce vnouček hračku, mladá pani? *koukne na malého šklebícího se lotra za bábinými zády* ... no, nechceš píšťalu, miláčku? ... tak to byste mu měla udělat radost ... nojo ... jen tři zlatky ... co to je neska, že jo? ... co je do peněz, dyž se tu čověk ani bezpečně necejtí, že jo?

[Hokyně]

... no a slyšela sem vod ponocnýho, jak prej tu Lady běhala a byla divná ... prej stratila něco moc cennýho ... no nevim ... estlivá nemyslela toho lorda ... no nevim, pani ... aaa ... no podivejte se na toho kašpara *zakucká se smíchy* ... já z toho snad budu mít smrt ... *utírá si oči šátkem* ... no to je podivání ... to vona s nim bude skrz ten majetek ... dyť co by na něm viděla, na skrčkovi, no řekněte? ... ale von prej je majetnej až hanba ... no jo ... furt draží ňáký drahý kamení ... moje řeč, ten musí mít peněz, že se v nich topí ... tak vona mu je aspoň pomůže rozfofrovat ... ten bude koukat! *smíchy se jí třese drdol*

[Oooz]

*hobit v černém se zjeví před babkou* Když jsme u toho fofrování. *odepne z pásku objemnější měšec a hodí ho babce jako psovi* Ná a zajdi si radši ke kadeřníkovi. *štouchne ji pozlaceným klacíkem do drdolu* Kdo se na tohle má koukat? *zasměje se a zmizí ve stínu*

[Hokyně]

... *bába se sehne pro měšec* ... tak se na něj podivejte, paďous jeden! ... prej lazebníka ... to ať si dopřeje von, páprda ... dyž tady ženská vod rána do večíra musí koukat, de by sehnala ňákej peníz, tak holt na to nemá to .. čas, že jo ... ale z něj padá zlato na všechny strany, von se může válet u lazebníka každej den ... no bodejď ... *konečně se dostala dovnitř* tak vida, štědrej je, potentát jeden ... to von se chtěl předvíst před tou štramandou, no jo ... tak taky dobře ... dyť voni se hodí ... *koukne na kluka* a ty sem poď! ... vem mámě pár zlatejch a že Mařku pozdravuju a večer přídu, ať uvaří oukrop *schová zbytek mezi sukně*

[Hokyně]

*spráskne ruce* vopravdu? ... no jo ... kde na to berou, to mi řekněte ... ale neřikejte? ... slyšel ste to? prej se tu vokázal i rohatej ... no kerej ... přece *ukáže prstem k obloze* ... no, to sou věci .. za to bych nedala ani zlámenou grešli .. tak vida ... dyby rači vyšetřili, kdo tu dělá lumpárny ... ale neřikejte! ... tak vida, to je hned vidět, že ste čovek zasvěcenej, to vám přidam eště kousek másla ... dyť bych se jináč ani ničehož nic nedověděla ... tak a kerej, že to je? ... ten prasák? tak dobře mu tak ... doufam, že mu daji co proto ... jeden aby se bál vystrčit nos za hradby, že jo ženský?

[Hokyně]

... tak špalír mu lidi dělali, jako jindy, to jo *uchechtne se a vypoulí oči* dyť von je to taky zjev! ... no ale tentokrát nebylo ticho jak vo božim těle ... no teďkonc se mu všický smáli ... no to se ví, před nim ne ... až za nim ... no steklej byl teda ... sekal vocesem jak támdle Maugrimů kocour ... no než došel ke krejčovskýmu stolu, tak byl červenej jak vopařej rak ... se tam dojdou kouknout, jen dou ... ale depak, to neni vod bouřky, ty blesky ... *chechtá se* ... dou si koupit dečku, prej jí dneska vobšívá svíčičkama ... no jo ... budou svátky .. a ty voříšky jim tady skovam ... pak mi zajdou říct ... *třepe se jí drdol*

[Brambůrka]

Tak neni nad to, dyž sou ty lumpove v lochu. Voni tam hned přídou na jiný myšlenky. Tak si to představte, zrovna nedavno ňáký takový chytli starýho Kopřivu. Jo toho, jak vám nedavno přines ty píšťalky, no a prej ho nejdřív drželi hodnou dobu někde v lese a pak mu lumpove jedni udělali ňáký znamení na kůži. No jako si dělají ty válečníci, jo. A von je z toho teď dědek celej pryč. Je celej potlučenej, leží, pořád mele ze spaní. No to se ví, že by je poznal. Ten jeden měl prej takovej chsicht, že nevěděl, jeslivá se mu dívá do vobličeje nebo do kalhot. No asi moc krásy nepobral. Ale jinak pobere na co příde. To sou teda případy. Jo. Starej Kopřiva povídal, že netušil jakej bude eště zájem vo jeho vosobu. No píšťalky asi teď nebudou. Do lesa se bojí. A vy byste tam taky neměla furt chodit, do ví, eslivá taky nechytaji báby. I když se mi to ani nezdá. Co s bábama *zašklebí se pro sebe*

[Hokyně]

...hele, Stanoušku, že tys sis ze starý báby dělal legraci? ... dyť tady povídaly zrovna ženský, že Kopřiva vyspává vopici ... no jen se nedělej .... měl mi donýst peří vod tý kulatý báby z hlobokýho lesa ... no jo ... ta má peří jak z andělů ... a to von ho propil! ... já mu ukážu dědkovi jednomu ... von si myslí, že ho budu eště litovat *zvedne ruce k nebi* ... taková lumpárna todle ... do ví, komu ho prodal ... a teď mi tady kazí ceny ... vokradli stařenku! ... a ty se ho eště zastáváš! ... bodejď by se nebál vystrčit střechejl ... jen počkej, já ti ukážu! *žene se přes trh a kolem ní poletují dřeváky, hůl a nadávky*

[okolí města]

Povídá se, že bylo nalezeno další tělo usmrcené dívky. Našli ji u polní cesty západně od farmy. Byla spoře oděná, na těle jen pár škrábancu, ale v očích...do nich se odvážila podívati jen hrstka odvážných.Po ohledání se objevili dvě zlaté mince alicijské. Snad pro převozníka?

[Brambůrka]

Depak bába. Mladice! A všude v pořádku byla, povídali chlapi. No to snad ani čovek nemoch udělat. Dyť na sobě prej neměla ničehož nic raněnýho. No jo, sem jim řek, ať jí vodnesou hrobníkovi. Ale pak mě napadlo, že von si sehnal ňákýho pomocníka. No neznam ho. Do ví, co je to za pabouka. A prej mu de vo větší kšeft nebo co. No považte - hrobík a hlídá si kšeft! To sou teda věci, to vám povim. No jo, musela to bejt ňáká bestie. A de se tam taky vzalo, takový děvče, a samotný? Přeci je to na pováženou. A prej měla divný voči. Náš čeledín se jí kouk do vočí a vod tý doby s nim neni žádná řeč. Sbalil si ranec a prej že jede k nim domu do hor. A ty dvá, co jí vezli na krchov, tak ty vod tý doby sedí v knajpě a lejou do sebe pálenku. Tak nevim.

[okolí města]

Až na tržiště bylo možné slyšet tříštivý zvuk skla. To jak kámen s jakýmsi vzkazem rozrazil okenní tabulku okna hradních komnat. Jediné čeho si straý žebrák všiml bylo, jak nějaký duch mizí přímo to prostor hradních stok

Přiložené soubory

•  dopis.jpg   272.71K   102 Počet stažení

[Hokyně]

... no to snad ne! ... nepovídaji, starej ... to aby se čověk bál šlápnout na kanál ... no tady maji zlatku za tu zprávu ... tak pod zem ... no ... musim kouknout do sklepa, aby mi tam někdo nedělal ňákou škodu ... mam pěknej sklep, roubenej, ale tam vzadu, jako dyby byly vyměněný kameny ... bylo mi to divný, to jo ... ale teď tam pozvu pana místra, ať to rači zazdí znova ... a co vůbec v těch kanálech je? ... na duchy já nevěřim ... tendle byl určitě živej dost ... a mazanej taky ... do ví, co tady chtěl ...

[Hokyně]

.. a teďkonc von povídá: Stuj, bábo, sic tě zapíchnu jak sele … no já vam se tak lekla, že sem tam nechala jeden dřevák … letěla sem, jak dyž mi zapálí koudel u zadku … no a von za mnou … ale jak sme vyběhli , tak von zakopnul asi vo ten dřevák, poněvádž začal hrozně nadávat … no já moc neposlouchala, to se ví … metla sem až k bráně … a strážnej kouknul, co tak letim a hned za mnou zašpéroval bránu … a prej: kde ste to sebrala, matko? … a já mu povídám: V temnym lese, panáčku, jen se nebojej, je jich tam dost, zbylo i na nich, dyby místo flašky chtěli vzít do ruky šavli … no naštvanej byl hrozně, to se ví … až mu kníry práskaly vo sebe … šak sem taky koukala zmizet … vám povim, eště že tu bylo tolik lidí … bába se tu ztratí razdva … ale takovádle mrzutost hned po ránu člověku nepřidá … teď mistr tady taky vzal 3 zlatky za novej dřevák … no povim vám, to je neska teda zasejc den!