45 odpovědí na toto téma

[mkov]

Útok drowu

Na město zaútočili drowové, útok jsme odrazili a pod vedením nové Lady, Moriny, se vydali do temného lesa zničit zbytek útočníků a zjistit důvod proč útočí. Čekal nás tuhý boj. Drowove využili zmatku v boji a unesli Pindruši. Vydali jsme se jí hledat, stopy nás dovedly až do vypálené vesnice, tam nás čekal zbytek drowu. Pindruše ležela v nějaké magickém znamení a nad ní stál nějaký mág. Vůdce drowů se o něčem dohadoval s Morinou a pak spolu začali bojovat, mág udělal několik gest nad Pindruší, pak se ještě pokusil něco na nás zakouzlit. Jejich prohra byla jasná a tak utekli, několik dobrodruhů se je pokusilo pronásledovat ale marně. Pindruši jsme zachránili, ale byla na tom špatně, kdo ví cos ní dělali. Dovedli jsme jí do města k Zorathusovi, ten jí dal nějaké lektvary a pár rad.

[mkov]

Nové problémy

Nedávno se Tim vrátil z Dominárie, porazili draky. Jelikož se učí kovařině požádal mne abych mu nakopal nějaké stříbro, souhlasil jsem, ale jen za podmínek že sežene někoho jako doprovod abych mohl v klidu těžit a odneslo se co nejvíce rudy. Nakonec šel on Brogh a klerik Hercules. Přišli jsme do dolu, zase tu byli ti prokletí horníci. Probili jsme si cestu a už jsem chtěl začít kopat, ale objevil se tam náhle Taha. Pindruše mi vyprávěla, že byla ve zlatém dole s Glarikem a Taha Fogliery a Sona Furst je napadli, Glarika zabili a uřízli mu hlavu a jí zbyli do bezvědomí, prý toho mají na svědomí víc. Taha nás obvinil, že ho pomlouváme a vyzval nás na souboj, já řekl ať si počká až budu ve městě, že se nebudu bít v dole.
Další co jsem vyděl byla kleryčka, co zde byla s nějakým jiným horníkem. Tim mi pak řek, že mě Taha zabil a pak bojoval s ním, ale také padl. Brogh se prý modlil u svého otce a pak jen něco uslyšel od Hercula a byl také mrtvý. Herkules ho určitě zabil, je to nečestný člověk. Měl jsme s ním souboj protože urážel nejen mne ale i Orfa našeho krále. Měl to být čestný souboj ale bohužel on čestně bojovat neumí.
Domluvil jsem si schůzku s Lady Morinou a tam jí vše pověděl. Bohužel u Tahy a Soni je nedostatek důkazů, jen tvrzení proti tvrzení. U Herkula už byla vydána odměna za jeho dopadení nebo informaci vedoucí k jeho dopadení. Snad ta hrozba bude brzy zničena, zlo se tu moc roztahuje.

[mkov]

Svatba Hiose a Nyel

Byl jsem na svatbě Hiose a Nyel v hájku drujdů, byla to nádhera. Vypadali jako král a královna, s klidným srdcem bych je nechal vládnout Alicii. Po obřadu byla hostina, Nyel navařila velmi dobré jídlo, pivo bylo také výborné. Doufám, že takovýchto svateb bude více.

[mkov]

Turnaj

Lady Morina vyhlásila turnaj, já se přihlásil. Prvním soupeřem mi bila nějaká kouzelnice, byl to těžký boj, ale vyhrál jsem. Dostal jsem se do finále, kde jsem se utkal s trpaslíkem Vlastou Vochlastou, sakra ten umel dobře vyrážet zbraně, získal tak výhodu, kdybych mohl aspoň ještě dvakrát seknout tak je po něm. Ale hlavní je, že jsem si dobře zabojoval.

[mkov]

Další cesta, nová kapitola.

Už je to dlouho, co jsem na Demone. Moje touha po nových dobrodružstvích, krajích, zkušenostech mne opět žene dál. Rozloučil jsem se se známími a vstoupil na palubu lodi. Mým dalším cílem je ostrov Dragon Hammer. Na Demonu se asi ještě párkrát podívám, když budu mít cestu okolo, pozdravit přátele a zjistit co je nového.

Nyní se otevírá nová kapitola mého života.

[mkov]

Ztroskotanec, Kniha se zavřela dříve než se stačila otevřít.

Vypluly jsme, týdny bylo moře klidné, ale zachvíli kapitán přikázal stáhnout plachty, byl už zkušený, tak to cítil ve vzduchu, ale život mu to nezachránilo. Přišla šílená bouře, loď se potopila rozlámaná na kusy. Zachránili jsme se jen tři, na blízkém ostrově. Bohužel jeden onemocněl a druhý zemřel kvůli velkému poranění. Já jsem přežil jako jediný, Moradin nade mnou držel ochranou ruku. Asi po měsíci plula okolo obchodní loď a já byl zachráněn.
Jsem opět na Demone. Touha po dobrodružství po tomto zážitku vyprchala, už toužím jen po domově, jak to bude možné odcestuji domů, tam budu mít klid, ale než se tak stane musím zůstat nějaký čas na Demoně. Něco uvnitř mne a i sny tomu naznačují, ještě něco musím vykonat, můj osud je nějak spojen s tím ostrovem, proto mi asi nebylo dáno odplout, jakmile se osud vyplní, odpoutám se od ostrova a budu moct bezpečně odplout domů.

[mkov]

*Trpaslík opráší knihu, No sakryš to byla ale doba, jo už je to nějakej ten rok.*

Po dlouhý době zase píšu svou historii do této knihy. Několik let jsem teď byl doma na rodné pevnině. Ale stejně mi to nedalo a musel jsem se vrátit, na tom ostrově je přece jen něco magického. Jak jsem přijel začal jsme se informovat co je nového, ale jde to pomalu. Udivilo mne jak málo dobrodruhu a řemeslníků je na trhu. Rozhodl jsem se že si trochu vydělám ať tu nechodím s prázdným měšcem jako žebrák. Dobrodruhové říkali že se toho spousta změnilo, ale že Duergari zlepší svou obranu pomocí katapultu jsem opravdu nečekal. No uvidíme co všechno nového se stalo za tu dobu co jsem tu nebyl.

[mkov]

Tak jsem se setkal s trpaslíky z klanu. Náš král Orf mne provedl novou trpasličí slují, je to opravdu kus úctyhodné práce. Později jsme se vydali zpět do Alicie, tam jsme se setkali s dalšími trpaslíky. Probrali jsme různá témata, o tom co bylo a co je. A v tom jsem dostal spásej nápad, ale na to budu potřebovat se ještě hodně naučil, hlavně v boji, a pořídit si novou výbavu. A to nejdůležitější bude zorganizovat výpravu, sám by tam nesel nikdo, musím to ještě hodně promyslet. Ale pokud vše půjde jak má tak bych se mohl stát Lordem. No znělo by to pěkně Lord Torradan Cathal. Alicii to jen prospěje, myslím že to i alicijští uvítají, že na hradě nebude jen Lady Morina, co nakonec víc lordů ničemu nevadí.

[mkov]

Dnes jsem byl křivě obviněn z vraždy. Stalo se to tak, na trh přišel stařec a za sebou měl podivný stroj. Snažil se ho prodat, všemožně smlouval. Ale nevím co se stalo ale oslnila mne záře světla a když jsem se rozkoukal, stroj nebyl na svém místě a u mích nohou ležela mrtvola starce. Stráže mne zatkli bez optání, jelikož jsem prý byl nejblíž. Ve vězení pak nějaký asi důležitější strážník mne vyslechl ale stále se u toho divně smál. Až když přišel podruhé, pochopil jsem čemu, ten proces byl lživý a on jen hledal oběť pro gilotinu. Pindruše se mne snažila zastat a také ji asi vděčím částečně za život, protože její hádky se strážnými oddalovali můj případný konec. Když už jsem myslel že se naposledy modlím k Moradinovi, tak se tu objevil nějaký úředníček od Lady a popravu zastavil, že jde o omyl. Spadl mi kámen ze srdce a nejen mě. Ale mám čím dál větší pochybnosti o spravedlnosti v Alicii.

[mkov]

Tak už ho mám v ruce, krystal. Moje sny se naplnili. Ani jsem nečekal, že tak rychle, ale co krystal mám a to je hlavní, teď zbývá jen se ujmout titulu Lorda.
Lord Torradan Cathal.
*trpaslik phazujíc si s krystalem v ruce a s úsměvem na tváři zavře knihu*

[mkov]

Jak jsem vlastne se k tomu krystalu dostal, se mne pta dneska kazdy, no to se mam porad opakovat? Kdyz ho mam tak to znamena ze Alomar padl.

Tož jsme se vydali bránou osudu do toho pekelnyho kraje. Udělal jsem to chytře, nejdříve jsem chtěl uspořádat velkou výpravu, taky jsem vyvěsil vzkazy, ale pak jsem si to rozmyslel. Ono taky kdo by chtěl přilákat pozornost těch démonskejch mrch. Tak jsem vše začal plánovat v tajnosti, však to taky přineslo svy ovoce. Tak teda jsem sehnal spolehlvou družinu a tak si to štrádujem k té bráně, cestou jsme na nijak velký odpor nenarazili. Za tou bránou však začalo přituhovat, tam už začínalo totiž území těch pekelnejch stvůr. Cíl jsme měli jasnej zabít Alomara sebrat krystal a co nejrychleji zpět. Cestou jsme museli porazit několik těch pekelnejch stvůr, nebyl to žádnej med, spotřeboval jsem na to spoustu lektvarů a lékáren, ještě že jsem se na tu cestu řádně vybavil. Všeci jsme si šetřili sílu na Alomara. Postupně jsme se probojovali až na místo kde jsme zahlídli několik draků, zrovna tam bojovali s démony. Když jsme jim pomohli ty pekelný stvůry zabít tak jsme si s nima promluvili co a jak, prej to jsou draci co zadržujou démony na ty jejich planině a tak jim bráněj, aby zbytek ostrova obsadili. Nakonec nám nabídli že nás přenesou co nejblíž k tej Alomarově cimře. Ta věž byla sakra velká, no vytáhli jsme lana a jali se ubírat směrem dolu. No po těžkých bojích jsme se dostali až k Alomarovi, no sakra ten měl ale tuhej koříek. No nakonec padl a my si vzali pro co jsme přišli.
*Trpaslík se podívá na modrý kámen v ruce a zavře knihu*

[mkov]

Jak ještě dlouho?

Sakra těm alicijskejm to ale trvá, to jim mam donýst hlavu Alomara aby se konečně k něčemu rozhoupali?
Zatracene začíná to bejt na tom ostrově nuda, ale douho nebude, je to citit, je to jen klid pčed bouří, to jsem zvědavej co to bude.

[mkov]

*nadpis je od krve a nečitelný*

Toz to si ze mna delaji srandu, kdyz pred nima rikam ze pojdu na Alomara, tak se jen smejou. A kdyz de na vec tak sou vykuleny a rikaj ze jsem jim nic nerek. No tak to s nima holt budu muset vazne probrat a ted me snad vezmou za slovo. Vejprava bez nich pro tu hlavu to by byla asi jista smrt.

[mkov]

*nadpis je ohořelý a nečitelný*

Že bych byl opravdu na chvilku zaslepenej mocí? Možná jo, sakra to není dobrý. Ale krystal mám, no domluvím se s brachama z klanu, jak s tím nejlépe naložit, měl jsem to málo promyšlený. Možná nejsem ten pravej na lorda, ale možná tekeš jo. No nakonec jako lord budu klanu prospěšnej, hlavně prosadím trpaslický zájmy nastolím snad trochu pořádek, to co se dneska děje je otřesný lady se o to vůbec nestará. Ale bude to sakra dost práce. Uvidime, šák když se dal trpaslici dohromady příjdou na to co s tim.

[mkov]

Kam dál?

Chtěl jsem dobro pro všechny, dobro jak pro trpaslíky tak pro ostatní. Tož je na tom něco špatnýho? Promluvim jsem si s klanem, ale dočkalse od nich jen nepochopení a zavržení. Proč braši proč mne nechápete? Když nepřesvědčím brachy tak jak mám přesvědčit Aliciský. Klan mi už nevěří, ztratil ve mne důvěru. Odešel jsem z klanu, mé ideály se zhroutily. Odešel jsem i z Alicie, protože je uvnitř prohnilá. Když to tak půjde dál brzo padne a nebude už žádná Alicie. Nemohl jsem tam dál zůstat a jen se dívat na to jak hnije.
Ale co teď, sedím tu na jihu u trosek bývalého vojenského tábora. Napadají mě jen dvě volby, jít na jih a vzít sebou do hrobu co nejvíc zla, nebo se stát rebelem, ale né jako ti předtím, že bych přepadal a zabijel. Chtěl bych ukázat alicijskejm jak to tam hnije, ale jak? Nevím jak to udělat.
Tim odjíždí do Dominárie, nabídl mi ať jedu s ním, ale cosi mě drží tady. Objevil se tam i Hiosu, jako vždy se vynořil stínu vedle mne, chvíli jsem s nim o tom mluvil, právě on mi dal tu otázku jak bych jako rebel dokázal Alicii napravit? Varoval mne že jestli se přidám k násilí tak budeme stát proti sobě, ale to se nestane, nejsem žádnej démon.
Jak se teda rozhodnout? Stát se rebelem, nebo hrdině zemřít v boji se zlem?

[mkov]

Rozhodnutí

Jako rebel bych asi moc nezmohl, tož více udělám, když sebou vezmu do hrobu co nejvíc zla. Morradine jdu za tebou.


*deník je trochu poničen, místy popálen místy od krve*