
Tomiho osud
#31
Odesláno 26.05.2006 09:38
Po asi dvou hodinách otevřel oči a postavil se s úsměvem na rtech Proč mě to jenom nenapadlo dřív Vždyť oni dva jsou spolu jen proto, aby se dostali k urně, ale každý jí chce pro sebe, ona potřebuje Tarsema, aby vůbec tu urnu mohla nějak využít, on zase Valentýnu na to, aby tu urnu mohl získat a pak využítzase pro jeho účely usmál se od ucha k uchu Jistě se ti dva nakonec sami navzájem zabijí, takže buď přežije jeden nebo druhý, na tom už ale nesejde, hlavní je urna mluvil dál jakoby to někomu říkal teď co s tou urnou chtějí udělat...hmm...oživit ho...možná, získat jeho sílu...to je pravděpodobné... začal chodit po mísnosti a pokračoval ve výkladu jeho sílu nemůžou získat, nikdo nemůže, je to číré zlo, zplozenec temna, zla a chaosu, to nejde, a kdyby to šlo, daného člověka by to stejně zničilo...jak bláznivě se chovají...buď je zabije to, co se budou snažit získat, nebo ho nakonec ve své hlouposti oživí a zabije je on sám, protože on se o svou moc nebude chtít dělit odmlčel se Hmmm...stáhnu se prozatím do ústranní, nebudu moc ukazovat lidem tady, jen v případě nutnosti, ale budu mít všechno a všechny neustále na očích...uvidíme, jak se to vyvine
#32
Odesláno 27.05.2006 13:49
Tomi přihlížel s neutrálním výrazem ve tváři dění kolem a pro sebe si získával informace Hmmm, to bude zaaajímavé, vidím to na občanskou válku nebo na otevřený rasový boj, jistě se z toho dá mnoho vytěžit usmál se a vykročil zahalen do kouzla neviditelnosti směrem ke králi. Obešel ho, naklonil se mu zezadu k uchu a pošeptal To si ještě vyřídíme a pohrdavě dodal králi Ingar jen otočil hlavu ale Tomi už byl pryč.
#33
Odesláno 28.05.2006 08:26
#34
Odesláno 28.05.2006 15:21
#35
Odesláno 28.05.2006 19:18
Pozvali ho ať jde s nimi do chrámu, teda nakonec šel No aspoň zjistím víc o tom, co se tu stalo řekl si a šel.
Zprvu se dožadoval informací o tom, co se tedy stalo, ale umlčovali ho, že musí dořešit své záležitost, a tak se Tomi v klidu opřel o sloup a sbíral informace sám, o všech a o všem, co bylo řečeno. Byli tam Morina, Haldeth, Reserva, Hiosu, Orf, Tanur, Eli a Strinx a dohadovali se o tom, jak svrhnout Ingara, plánovali to, dokonce měli už následníka, kterého však znalo jen pár lidí. Vše se po chvíli objasnilo, ten dotyčný poutník přišel do chrámu a po chvíli se představil jako Lord MacLier Eraman. Většina z nich jen z otevřenou pusu civěla na chlápka, zatímco Tomi si jen potichu prohodil A to mám jako před tebou hned padnout na prdel nebo co? Domluvili se tam na plánu, jak ho svrhnout, jak dosadit nového a jak zamezit Ingarovi v posilování jeho vlastní armády, tedy žoládků.
Tomi jen tiše poslouchal, co si povídali a nemluvil jim moc do toho, ač s mnoha věcmi nesouhlasil No ale stejně to tolik není moje věc, možná pomůžu, možná ne říkal si. Poté, co dotyčný poutník odešel, ostatní začali debatovat, a Tomi odešel s tím, že si ještě musí něco zařídit.
#36
Odesláno 28.05.2006 21:00
#37
Odesláno 29.05.2006 10:23
#38
Odesláno 01.06.2006 14:23
Po chvíli vyčkávání se konečně objevil první žoldák, nestačil říct ani "aha" a už leže na zemi s šípem v krku. Byl to ale jen zvěd, okamžitě ho odklidili a čekalo se na ostatní, ti se také objevili....bylo jich víc než si kdokoliv dokázal představit....nejel žoldáci, ale i elfové...a prý,že je to čistá rasa...elfové ve službách někoho,kdo elfy od srdce nenávidí...holt ironie, zemřeli povětšinou pod rukama elfů. Mezi žoldáky byli i mágové, kteří dělali opravdu problémy, nakonec i golemové a nějací kostění obři. Byl to dlouhý a lítý boj, ale žoldáci byli pobiti do jednoho. Všichni si ošetřili zranění a připravili se na oslavu vítězství, ale pak se objevil nějaký Elf z vesnice a řekl,že žoldáci unesli lorda Eramana, snažili se zamést za sebou stopy,ale nepodařilo se to, okamžitě všichni běželi za ním k vesnici, kde si je vzala do parády pěkná elfka a dovedla na místo, kde ho žoldáci drželi.
Byla to jeskyně...všichni se neohroženě vrhli do jejích útrob bez ohledu na to, co je tam čekalo. Elfka se s nimi u jeskyně rozloučila Já tam s vámi nepůjdu, nejsem zas tak dobrá bojovnice, hodně štěstí načež jí Tomi odvětil, že vlastně také není žádný bojovník a že by s ní mohl zůstat venku, a usmál se na ní Ale přece je tam nenechám umřít dodal a vběhl do jeskyně. Dole je čekal další boj, opět plno žoldáků, mágů a golemů, ale zvládli to a osvobodili lorda Eramana, řekl jim, že se dověděl o uvěznění Ingarova bratra, Gorthisse, že ho vězní Ingar sám dole pod hradem Vulkán, museli tady naplánovat jak ho dostanou ven, Eraman jim poradil, že ve městě možná stále bydlí architekt Yando, který by mohl něco o hradu vědět, prozradil jim, že chodí na oběd k Ahmedovi do hospody. Také jim řekl o zlatě, které ukrývali žoldáci ve svém táboře, bylo to zlato občanů Alicie, rozhodli se, že pro něj půjdou a přinesou ho zpět, předají Eramanovi a až vše skončí, rozdají ho lidu...no...skoro všichni to tak chtěli udělat, jen Tomi neustále peskoval, že jsou tam přece taky jeho prachy a že chce aspoň 50 měšců z toho, co tam našli, otravoval je pořád, ale jediné, co z toho měl, byl pohled na kyselé ksichty Moriny a Reservy, které si stály za svým, že dají všechny pak lidem...a tak se všechny peníze se ukryli do hájku druidů k lordu Eramanovi. Jediné, co všechny naštvalo, bylo, že jim utekl jeden poslední žoldák a vše prozradil Ingarovi ve městě.
#39
Odesláno 01.06.2006 14:58
Škoda ovšem byla, že ho zřejmě král Ingar chytil, protože zanedlouho potom byl vydán i pokyn k zadržení Tanura....strážník to asi slyšel, když Tomimu jeho jméno vyklouzlo, ač se snažil šeptat jak moc chtěl.
#40
Odesláno 01.06.2006 15:14
Objevil se velice starý pán, který si objednal jídlo a následně se do něj s vervou pustil. Jdi za nim Tomi, ty to budeš líp zvládat Eeee sakra, já nesnáším starý lidi, já nechci Jen jdi, to zvládneš povzbuzoval ho Orf. Tomi tedy vyšel a snažil se s dědkem navázat kontakt, nešlo to, pořád jen peskoval ať ho nechaj bejt, že se chce v klidu najíst, když naléhali, naštval se a zavolal Ahmeda, který oba vyhnal ven. Hmmm to se ti teda povedlo řekl mu Orf Já ti to ale říkal odpověděl mu naštvaně Tomi nesnáším ty starý páprdy...seschlí, hnusní, věčně naštvaní...nevím ani s kým by si... zamyslel se už vím, takovýhle starý dědci mají rádi mladý holky, víš to? Cožé? zeptal se Orf No že mají rádi mladý holky, říkají jim mladý masíčko, dojdu pro Reservu a dostanu jí sem, ona to snad z něj vytáhne No dobře odvětil Orf a rozešli se.
Druhý den Tomi dostal Reservu tajně do města a následně do hospody v převleku.
Počkáme tu než přijde, mě nesmí vidět, kdyby mě viděl, tak se určitě sebere a odejde Tak jo, já na něj zkusím zapůsobil svým šarmem usmála se Reserva Jo? a jakým prosim tě? uchechtl se přidrzle Tomi, Reserva ho hned na to nakopla do kolene Jaaau...neblbni, vždyť jsem neřekl tak moc Reserva jen zkřížila ruce hrdě na prsou. Takžeee jednodušše...když to nepůjde, svedeš ho, a tak maximálně s nim půjdeš někam na pokoj a vytáhneš to z něj tam, jo? To zvládnu levou zadní prohodila pyšně Reserva a přehodila si nohu přes koleno, Tomi se jí kouknul na nohy Tos udělal kvůli mně? Reserva zase nahodila naštvaný výraz a kopla ho do druhého kolena a prohodila Všichni jste stejní! Tomi si chvíli mnul koleno a rozjel svůj monolog o tom, že stejný všichni nejsou atd.atd.atd., když v tom se otevřeli dveře a Tomi zmlknul, zneviditelnil se a nakouknul, kdo to je. Vrátil se k Reservě To je on, tak se dej do toho
Povedlo se jí to, podařilo se jí s nim navázat nějaký rozhovor a po té, co si sundala helmici, protože jí starouš nic nerozuměl, jí vyklopil vše, ohromen její krásou. Vše jí pověděl a mezitím do sebe házel jedno sousto za druhým sotva mu bylo rozumět. Odkázal jí na muže jménem Lojza, který měl na starost přestavbu spodních podlaží hradu, ale ten byl zrovna ve Stromořadu, museli tedy počkat, než se Lojza vrátí.
#41
Odesláno 01.06.2006 15:51
Tomi Lojzu potkal opět v hospodě U kohouta, poznal ho podle toho, že se ptal na Yanda, představil se jako Tanur, zapovídal se s nim a pozval ho na jídlo. To Lojza nemohl odmítnout a sedli si spolu a zapovídali se. Po chvíli naléhání a přesvědčování se Lojza uvolil a pověděl mu, jak se dostat do hradu spodem, i když zpočátku pořád říkal, že do hradu vede jen jedna cesta, a to horem a kdyby spodem, takže by to nešlo a nikdo by se tam nedostal, že s tím nechce ani mít nic společného a podobně. Když mu Tomi řekl, kdo je tam vězněn, okamžitě začal. Budete se muset dostat do kanálů, které jsou pod hradem, najít větrací šachy, budou tam asi tři, tak tu největší, začnete kopat na severní zdi, poznáte sever, že jo...no...tak tam...a měli byste se tam snad nějak prokopat do místnosti, kde by mělo být skladováno víno, sám správce Mathell to tam nechal vybudovat. Děkuji vám, Lojzo řekl nakonec Tomi, rozloučili se a Tomi se vydal za přáteli za město říct jim, co se stalo.
Tak co? Mám ho, zabil jsem ho Cože jsi? Zabil jsem ho To si snad.. Jo, dělám, jde se do kanálů rozesmál se Tomi.
Vydali se do Slatu, do jediné čtvrti města, kde se ještě jakž takže elfové mohli pohybovat, slezli do kanálu a hledali, našli dvě větrací šachty, Tomi byl trochu zmatený, že nemůžou najít tu třetí, tak Tanurovi řekl, kde má kopat, šlo mu to. Ostatní pozorovali Tanura při práci. No já se raději podívám kolem, kdyby tu náhodou byla ta třetí šachta, našel ji, zavolal je a trochu provinile se omlouval, že fakt netušil, že je tam, kde je. Tak vem krumpáč a kopej, já už na to nemám náladu hodil Tomimu pod nohy Tanur krumpáč No vůůůbec, koukni na mé ruce, hele ty mozoly, a to táhnu jen tu hůl vymlouval se Tomi. Tanur nakonec sebral krumpáč a dal se do toho, za nim se zatím vršila slušná hromádka kamení a hlíny. Dokázal to, prokopal se, nakouknul a vrátil se Bude to asi ono, ale jsou tam někde mříže a asi i strážnej někde vzadu, tak pojďte Tomi všichni zneviditelnil, první šel Tanur, pak Reserva, za ní Tomi a nakonec Morina...ale ta se na druhé straně neukázala, Tomi se vrátil a viděl Morinu, která zapadla do hromady hlíny, kterou Tanur vykopal No to si snad... eeeh zapadla jsem tady zuřila, nakonec se dostala ven oba se vrátili.
Prvního strážného okamžitě vyřídili, nestačil ani zařvat o pomoc, našli ale jen prázdnou celu s koberce, strážnému vzala Reserva klíče a šli se podívat dál, tam byl další strážnej, chvíli řval a pak se přišel podívat co se to tam děje, také ho zabili, moc křičel, museli ho tedy utišit. V další cele našli elfa, který jim řekl, že toho ráčkujícího chlápka odvedli do cely odkud oni přišli, chtěli ho za to osvobodit, ale když se přiznal, že chtěl podpálit banku, nechali ho tam, protože tam všichni měli úspory Si tady třeba shnij a odešli. Vrátili se do cely a hledali, opět nic nenašli, Tomi v ní zůstal a začal hleda cokoliv podezřelého, ostatní se rozutekli a vyptávali se vězňů a hledali nějaké klíče nebo dveře. Hej, něco jsem našel zavolal Tomi koukal jsem pod koberec, pak jsem ho odhrnul a tohle ukázal jim na mřížované dveře a schody pod nimi. Tanur to zkoušel rozsekat, nic, zkoušeli to všichni nějak vyrvat, ale Tanur s Morinou a s Reservou na to prostě nestačili To bude nějaký mechanismus prohodila Reserva Morina opět zavrčela grrr zase zdržování všichni zase začali hledat po cele a po chodbách kdejaké tajné páky nebo tak něco, nic, Tomi si pak všimnul nezapálených pochodní, vytáhl svou, zapálil jí o ty zapálené a zapaloval ostatní, Mori zavolal na Morinu, která byla opět v cele dělá to něco? Nic, ani se to nehne zavrčela. Po chvíli se opět všichni sešli v cele a bezradně koukali na vše kolem A co ten svícen tady? ukázala rukou Morina Má pravdu řekla Reserva co tu dělá takovýhle svícen? navíc v cele Tanur okamžitě přiskočil a začal tam všechno kroutit a ohýbat, najednou se ozvalo zacvakání a dveře se otevřeli Jo, jsem dobrej vítězně zakřičel Tanur. Všichni se vydali dolů po schodech.
Dole narazili na podivného strážného, který jen nevěřícně koukal na nové příhozí. Pohrdavě na ně koukal a usmíval se Tak dáme cikánskou férovku nebo jako správní frajeři? nabídl se s úsměvem, po chvíli dohadování ale jen řekl Co já se tady s váma vůbec vybavuju vytáhl bič a zaútočil na Morinu. Byla to dosti malá místnost a Morina se nedokázala dobře bránit, navíc, když byla zaskočena, strážný jí těžce poranil a odhodil, přiskočil tam Tanur a začali bojovat, Tomi okamžitě začal kouzlit a Reserva po něm začala pálit z luku, nakonec ho udolali. Zkusím jí pomoct ozvalo se z vedlejší cely. Od mrtvoly vzal Tanur klíč a šel otevřít mříž, byl tam Gorthiss, celý zbídačený, byl takřka bez sil ve, Tomi překonal sám sebe a obvázal mu pár ran, za což mu Gorthiss poděkoval. Dobelhal se k ní a vyléčil jí, pak si vzal Gorthiss svou zbroj a meč, který byl uložený v truhle a všichni odešli po schodech nahoru podpírajíce ho. Tam potkali další strážné, se kterými se okamžitě strhl další boj. Gorthiss se ani moc nepouštěl do boje, byl totálně vyhladovělý a zesláblý, hlavně když pomohl Morině, neměl už síly, tak se jen potáhl mezi bojujícími. Pojďte ven zavolal a protáhl se dírou ve zdi. Nechali tam strážné a utekli, Tanur pak zasypal průchod a vydali se nahoru z kanálů, do Slatu. Venku Gorthisse ještě doléčila Morina a odešli ho ukýt také do hájku druidů.
#42
Odesláno 05.06.2006 13:57
Musím sehnat ostatní a pomoct jí řekl Tomi a vydal se ven z města.
Nikde! Nikdo! Do hajzlu! řval Tomi když se mu nedařilo najít ani jednoho z ostatních rebelů
Když se po delší době vrátil s nepořázenou, tedy nikoho nenašel, dověděl se, že je již pozdě, Reservu popravili.
Nakonec byl její hlava vystavena na tržišti a bylo řečeno, že její vnitřnosti byli vyvrženy a ona sama rozčtvrcena, její ostatky rozházeny po celém ostrově.
#43
Odesláno 05.06.2006 14:50
Ve městě zuřili boje...Ingarovi žoldáci byli všude, v každé části města bylo několik desítek žoldáku a ještě víc cikánů, dost bojovníků padlo, ale nakonec se podařilo ovládnout všechny části města...už zbývala jen část, ve které se tyčí hradu Vulkán.
Do hradu rychle vtrhli Lord Eraman, Morina, Haldeth, Gerald, Tomi a Hunar s Orfem. hned za velkými dveřmi byli zabarikádovaní ostatní přeživší žoldáci, kteří už bojovali jen o svůj holý život. Bohužel pro ně ho nevybojovali. Všichni se zuřivě snažili Ingar nalézt a zasadit mu poslední ránu, ale nikde nebyl. Nakonec někdo odhalil tajný vchod a do něj všichni, kromě Lorda Eamana a Orfa, naskákali. Objevili se v nějaké uměle vybudované jeskyni nebo co to bylo, když tam Tomi přišel, viděl jen Morinu a Haldetha jak řvou na Valentynu, jak se ona chlubila "přítelkyni Ingarovu" nebo také "budoucí královnu". Tomi v tu chvíli viděl rudě a jediné, co chtěl, bylo, zabít ji. Haldeth a Morina s ní prohodili pár ostrých slov a připravili se k boji, Valentyna použila pár ochraných a posilujících kouzel, Tomi jí je okamžitě všechny přerušil a poslal na ní dvě spršky magických střel, Valentyna stihle sotva doběhnout k jeho nohám, Tomi se spokojeně pousmál a vítězně jí stoupnul na krk.
Všech pět pak rychle vběhli do portálu, ač nevěděli, kam je přenese. Přenesl je k jezeru, po Ingarovi však nebylo ani stopy. Vzduchem začali létat nadávky a klení, k ničemu to však nebylo. Chvíli si odpočinuli a přemýšleli, kudy se vydat, protože neměli žádnou stopu. Uprostřed dohadování se z portálu vynořil Tanur, nikoho nezajímalo, jak se tam dostal, ale hlavní bylo dopadnout Ingara. Okamžitě se vydali do údolí stínů, nikde nic, jen samé stíny, řekli si, že snad takový blázen Ingar nebude, aby běžel k Bráně osudu. prohledali vše kolem, nikde nic. Po tomto polovičním neúspěchu se všichni vrátili do města. Tam si je k sobě zavolal sám Lord Eraman, který převzal město a hrad a snažil se opět nastolit aspoň nějaký pořádek.
Řekl jim, že je asi pravděpodobné, čehože se i obával, že Ingar mohl utéct opravdu až k Bráně osudu, co horšího, mohl jí projít. Všichni se shodli, že tam v co nejbližší době vyrazí, poberou nejlepší a nejodvážnější, co znají a vyrazí k Bráně.
Když se domluvili, otevřeli se dveře a jimi prolétla zubožená postava s modrými vlasy, žena, Valentyna. Tady vám nesu nějakou špínu prohodil strážný a shodil jí hned na zem když se postavila. Valentyna okamžitě začala vše házet na Ingara, jak jí uhranul a jak jí ke všemu donutil, jak se sama snažila jen všem pomáhat a jiné výmluvy, plazila se po zemi jako žebračka a lísala se Lordovi k noze, se slzami v očích ho prosila o milost, té se jí však nedostalo. Všichni v místnosti na ní pokřikovali a osočovali jí, cokoliv řekla, jí okamžitě vyvrátili a vmetli do tváře nějakou urážku. Tomi si při pohledu na ní vzpomněl na rozhovor, který o Valentyně kdysi vedl s Ingarem. Lord jí neukázal moc soucitu a milosrdenství, poslal strážného, ať vyhlásí, že se bude konat soud nad bardkou Valentynou.
Mnoho lidí se přišlo podívat na soud, vedl ho Lord Eraman a porotci byli kapitán armády Dragoo de Kordan, trpaslíčí král Orf, Eli, členka Oliosova řádu a Morina, která ale asi při soudním líčení z únavy usnula, a tak to vzal Haldeth za ní, ke konci ještě dostala slovo Calisia, Ochránkyně elfů. Verdikt byl téměř jednoznačný, jediný trest, smrt. Ať už Valentyna křičela na lidi co chtěla a ať už na ně házela jakékoliv smutné pohledy, nepomohlo jí to a krvechtivý kat, který bavil ostatní svými projevy a tím, jak se těšíl až jí setne hlavu, dostal, co chtěl. Setnul Valentyně hlavu a ta je nyní ve městě na ozdobu.
Jen poslední otázky jsou nadále nezodpovězeny. Co se skutečně stalo s Ingarem? A také co bude s zabijákem Tarsemem, který tak rád pro něj vraždil spolu s Valentynou...a co bude s malou Laniou, která pro něj plnila cokoliv, jen když dostala slušnou částku peněz.
#44
Odesláno 11.06.2006 21:51
Jejich cesta byla dlouhá a krkolomná, první překážkou byl zřícený most. Když přemýšleli, jak dál, vyšlehly plameny a před nimi se zjevil obrovitý démon, avšak těm čtyřem bojovníkům nedokázal dlouho vzdorovat. Potom, co si démona "dali k snídani" se dohadovali jak dál Mám lano s kotvou, pokusím se to přehodit, zaháknout a přelézt a opravdu, podařilo se mu to, pak uvázal pořádně lano a ostatní mohli přelézt přes tu bezednou temnou propast. Jakmile však všichni přelezli, objevili se další démoni, všichni čtyři se okamžitě pustili do boje, Tomi zkusil nějaké kouzlo, aby trochu vypomohl, ale nic, démon byl nějakým způsobem imunní proti magii, Tomi si to nedokázal vysvětlit, ale musel rychle jednat, a tak rychle posílil své přátele a seslal na ně nějaká ochranná a obranná kouzla, také je urychlil, aby se démon nedokázal tak dobře bránit. No to je super, nic víc tady dělat nemůžu, jsem tady takřka na nic řekl si naštvaně Tomi. Na druhé straně mostu byla jakási puklina ve skále a oni prošli skrz.
Místo, na kterém se objevili, bylo snad nepopsatelné, nebylo skoro vidět na cestu, nikdo nevěděl, kam vlastně jde, viditelnost byla snad nulová, kolem tekla láva, vzduch byl těžko dýchatelný a bylo tam extrémní horko. První, co je přivítalo, byli Erinye, s nimi se za chvíli vypořádali, ale to horší přišlo až pak. Kolem nich se zjevili další démoni a jiná pekelná monstra větší či menší, boj byl tuhý, ale dokázali to. Cestou dál se neustále potýkali s dalšími démony a dalšími pekelnými stvořeními, byli obrovští a velice silní, a bylo jich mnoho, a Tomi si celou tu dobu uvědomoval, že sem asi sotva Ingar mohl utéci Byl to sice král a hajzl, ale aby mohl jít jen tak mezi démony...ne, to není možné říkal si neustále a utvrzoval se v pocitu, že jsou zde naprosto zbytečně, také se cítil hrozně bezmocně, jakoby tam byl navíc, nemohl používat pořádná kouzla proti démonům, jediné, co dělal, bylo, že posiloval a urychloval své přátele. Po delší době a nezapomenutelném souboji s obřími démony, kdy Orfa skoro zabili, naštěstí byl následně okamžitě vyléčen a vrhl se zase do boje, si odpočinuli a vyrazili dál.
Prodojovali se několika dalšími démony a nalezli několik draků, kteří bojovali s démony, vyrazili se jim pomoci, ale nestihli to, draci podlehli démonům, avšak démoni pak padli pod ostřím mečů a sekyr. Smutně koukali na mrtvé draky, když se jim v tom okamžiku v povzdálí zjevil o něco větší drak, který přímo vyzařoval převelikou silou a moudrostí. Představil se jim jako velitel jednotky draků, kteří zde hubí démony, byla to jejich práce. Hledáme Ingara, neviděl jste ho? promluvil zdola na draka Tanur Byl to krutovládce z Alicie dodal Orf Co mně je do nějakých lidí, na to já nemám čas, zabijím tu démony Musíme ho najít vykřiknul Haldeth s Morinou Někde se tu musí shovávat Jediné místo, kde by se mohl shovávat, pokud by zde vůbec byl, je věž Lorda Alomara, generála démonů, ale tam řekl důrazně tam vás čeká, jak tak na vás koukám, jen smrt a nic jiného...mohu vás tam přenést Tak na co čekáme zakřičeli Haldeth a Morina Když už jsme tady, tak jdem na něj zvolal Tanur bojovně. Nooo potichu řekl Tomi fakt se mi nechce jít smrti do náruče, pochopte, generál démonů, nevíte proti čemu jdete, já tam nejdu, já jdu odtud ven, i když zatím nevím, kudy... Zbabělče, jdem na něj... Poblíž Lordovi věže je východ mladý pane, tam odtud se můžete dostat ven podíval se drak na všechny radím vám, jděte ven a v žádném případě nechoďte do věže, zemřeli byste tam na chvíli se odmlčel nasedněte, přenesu vás tam Jak řekl, tak učinil.
Objevili se na skále, ze které všichni sešplhali až dolů, když sešplhali, okamžitě se na ně vrhli démoni, které po chvíli porazili. U dveří stál další obrovský démon, o dost větší než ostatní a vzbuzoval hrůzu už na dálku. Tomi chtěl něco říct, ale byl zaražen tím, že se všichni okamžitě vrhli na démona. Urychlil je a pozoroval boj, nic jiného dělat ani nemohl. Když viděl, že démon podléhá, zneviditelnil se a šel se podívat kolem věže a co nenašel, jeskyni. Na skále, ze které slézali, byla jeskyně. To je určitě ten východ zvolal hlasitě Tomi tudy se dostaneme ven a rozeběhl se za ostatními sdělit jim, co našel. Když doběhl mezi ně, uviděl jen Haldetha jak vítězoslavně drží v rukou klíč od dveří věže a míří k nim. Ne, nechoďte tam, všichni tam umřete, já tam s vámi nejdu! zakřičel Tomi Generál démonů, nebuďte blázni, nepůjdu kvůli vám na smrt naprosto zbytečně! Nebuď srab Tomi a pojď, na co tady jinak jsi? Jdem si pro Ingara a pomstít smrt Reservy křikla na něj Morina. Vy idioti, ani nevíte, jestli tam je, a já vám to řeknu, není tam, není tam nic než Alomar a vaše smrt! Tomi má pravdu, měli bychom si to nejdříve promyslet, aspoň taktiku, nevíme, jestli tam je nebo ne řekl Orf, ale byl umlčen ostatními a ti se hned vydali do věže. Nakonec se po chvílí váhání za nimi Orf i Tomi vydali.
Hned za dveřmi je přivítali další démoni, skupinka si s nimi poradila. Naposledy, nechoďte dál! Ty seš srab Tomi, proč jsi sem vůbec šel?! okřikl ho Haldeth Jo, když chceš pryč, neměl jsi sem vůbec chodit křikl i Tanur. Tomi jen sklonil hlavu Všichni tam umřete Haldeth s Morinou odběhli a pochvíli byl slyšet jen křík vyděšených elfů Aaaaaaaa utíkal Haldeth před obrovským démonem s ohnivými křídli a snad 3 metrovým zářícím mečem, Tomi se pousmál nad tím komickým pohledem na ně a řval, ať jdou okamžitě ke dveřím, jenže co se nestalo, byly zamčené. Tomi mohl udělat jen jedno, posílit a opět urychlit své spolubojovníky, to také udělal, ale kdykoliv se démonův meč přiblížil k jednoému z nich, ochrana byla tatam. Všichni běhali sem a tam a někdy někdo přiběhl k démonovi a zasadil mu jednu ránu, avšak jeho kůží to sotva prošlo. Nakonec se jim podařilo opět odemknout dveře a vyběhnout ven. Alomar je však pronásledoval i venku před věží. Během úprku byl smrtelně zraněn Tomi a Morina. Tomimu přiběhla na pomoc Morina, ale po té, co se vzpamatoval a dal se na útěk za ostatními, dostal Alomar ji. Haldeth byl jediný, kdo jí mohl pomoci, Tomi posílil Tanura, který vyběhl vylákat Alomara, ten ho začal pronásledovat a Haldeth pomohl Morině. Všichni pak vyšplhali na skálu a zanechali Lorda Alomara, generála démonů, pod ní. Tomi jim pak ukázal jeskyni, kterou našel. Všichni šli do ní, byla tam naprostá tma...pak jakoby se země propadla a oni jen padali, nebo spíše zklouzávali někam, kdo ví kam.
Tady to znám, tady to sakra znám křikl šťastně Tomi, ale pak zbledl noo...jsme v doupěti zla opět nahodil šťastný výraz ale je tu cesta ven! Musíme si někde rychle odpočinout a vypadneme z tohoto ďábelského místa řekl jim Orf, vydali se najít nějaké poklidné místo, kde se nepohybovala žádná pekelná monstra, rozložili tam malý tábor a odpočinuli si.
Vrátíme se tam zakřičel Haldeth Jo, vrátíme se tam a ukážeme mu přidala se Morina, oba hnáni bezhlavou touhou po pomstě. Ne! křikl na ně Tomi na to zapomeňte, fakt tam nejdu, nejsme připraveni, teď ne! Neměl jsi sem vůbec chodit, tak si jdi okřikl ho Tanur a poté se začali Haldeth, Morina a Tomi hádat. Padlo mnoho narážek, urážek a nadávek, jen Orf se snažil Tomiho hájit, ale nemělo to cenu ať se snažil jak se snažil.
Probojovali se všichni ven a rozešli se, Haldeth s Morinou odběhli pryč a Tanur je následoval, Tomi jen přihlížel, jak se od něj jeho přátelé vzdalovali a označovali ho za ubožáka, zbabělce a kdo ví, co ještě. Orf s nim ještě chvíli zůstal. To je dobrý Orfe, běž za nimi, já jdu do města sám rozloučil se Tomi, usmál se na Orfa, zneviditelnil se a odešel.
//jinak tohle jsou screeny se strážcem brány od věže Lorda Alomara, on měl u sebe klíč, Alomara nemám, na to jsem neměl moc času při utíkání:)
Přiložené soubory
#45
Odesláno 12.06.2006 18:15
#46
Odesláno 28.06.2006 08:59
Tomi se procházel na trhu když se k němu z nebe snesl sokol a na noze měl připevněný lísteček. Díval se Tomimu do očí a on sokolovi, pak se Tomi rozhlédl a spatřil jen pohledy lidí, kteří pozorovali jeho i sokola. Připadal si docela hloupě, ale nehleděl na to, nechal sokola naskočit mu na ruku a poté mu z nohy sundal lísteček. Pohladil sokola a rukou ho lehce nadzdvihnul, sokol roztáhl svá křídla, zamával jimi, vznesl se a odletěl. Tomi si přečetl vzkaz, chvíli se díval na pímo a pak se vydal pryč z trhu.
Přišel na místo popisované ve vzkazu a setkal se tam s Calis a s Haldirem, s Ochránci elfů. Haldir odešel a Calis spustila. Chtěla pomoc, chtěla, aby na ní Tomi zakouzlil pár kouzel a na její přátele, že jim to pomůže pri dopadení těch, co unesli seržanta Hiosua, slíbila, že zaplatí, což se Tomimu hodilo, pár zaklínadel a peníze za to, proč ne. Tomi souhlasil a Calis ho doprovodila do malé budovy v přístavu, kde ovšem k Tomiho překvapení bylo již plno. Byl tam trpasličí král, Orf, Tim, Dragoo a další lidé. Začali se dohadovat o tom, že jim Tomi pomůže a promýšleli znovu plán osvobození. Tomi je moc nevnímal, viděl totiž, že se někdo snaží dostat dveřmi do baráčku, byla to žena, a ta, když zpozorovala jeho pohled, zase vyběhla pryč. Pak si všiml něčeho ještě podivnějšího. Pootevřenými dveřmi do baráčku lezl nějaký jezevec, pořád se motal kolem, Tomi se ho snažil vystrčit pryč, ale nechtělo se mu, přišlo mu to podivné, měl tušení, že je to jen proměna nějakého zmetka, řekl Máme tady krysu...teda jezevce...mlčte teď když se ostatní hlasitě dohadovali ohledně plánu. Jakmile to dopověděl, jezevec se rychle otočil a vyběhl ven. Nakonec se všichni rozešli na svá místa a hlídali východy z kanálů, kde se prý měl sejít Dragoo s únosci a dát jim výkupné. Tomi šel s Calis dolů do kanálů a čekali zneviditelnění až se něco bude dít. Nejvíce Tomiho trápilo, že ani nevěděl, proti komu nebo čemu stojí, nikdo mu nic neřekl, navíc chtěli jen pár zaklínadel, nikdo mu neřekl, že půjde někam do kanálů a dokonce bojovat. Tomi cítil Dragooovu přítomnost v místnosti za dveřmi a stejně tak i přítomnost někoho dalšího, jakmile však zjistil, že místnost opouštějí, pomalu se s Calis vydali za nimi. Cestou je ale čekalo pár nepříjemných překvapení, všude byli pasti, na tu první Tomi přišel když mu vybouchla pod nohama a on jen tak tak uskočil a musel si rychle uhasit plášť, který mu začal hořet. Zaklel a pustili se dál. Další past se spustila když chtěl projít dveřmi, z ničeho nic se objevil tmavě zelený plyn a oba rychle museli odběhnout, aby se neudusili. Dostali se k schodům vedoucím hlouběji do kanálů, vešli tam tedy.
Dole byl už slyšet boj a křik, kolem Tomiho a Calis proběhli dva malí hobiti, Hiosu, Dragoo a hnali se za nimi. Tomi tedy na nic nečekal a vyběhl taky.
Dostali se do nějaké jeskyně a Tomi jim byl v patách. Ti malí zmetci však byli na vše připraveni, když se Tomi chystal seslat kouzlo, stoupl na past a do těla ho napálil blesk, Tomi jen padl bezvládně k zemi.
Když se probral, rozhlédl se a viděl kolem sebe další zbídačené a zmlácené bojovníky. Snažil se vypotácet ven, náhle se zastavil, pohlédl na opasek a rukou hledal něco, co tam mělo být, měšec. Nenávistě nasyčel, zneviditelnil se a odešel, nechal je tam všechny jejich osudu v jejich zbídačeném stavu a mířil ven z kanálů, přítom pronášel různé kletby na stranu armády a jejich neschopnosti, také na stranu Calis, která ho tam vytáhla a nakonec ho potkalo něco takového.
#47
Odesláno 12.07.2006 10:44
Po mši z kostela vyšla Crianza, zarazila se když Tomiho viděla bezvládně ležet pod stromem, chvíli nahlas přemýšlela, co s nim, jestli ho tu nechá nebo ho někde zakope, nakonec se rozhodla zkusit něco jiného Tak uvidíme, co dělá svěcená voda, zkusím to vešla opět do kostela a vynesla v rukou vodu, kterou nabrala. Taaaak usmála se a nalila mu ji na helmici. Jen co vodu vylila, tak se z podhelmice začal linout odporný kouř a zápach spáleného masa doprovázený nechutnými zvuky. Crianza odběhla a zaklela, nahlas přemýšlela, co teď udělá. Během chvilky se poblíž oběvil jakýsi muž, ptal se co se tu stalo a začali se pak spolu dohadovat o tom, co s tou zapáchající pálící se mrtvolou udělají. Muž nakonec bezradně odešel a nechal tam Crianzu samotnou, ne však zvlášť dlouhou dobu, za chvíli se tam přišel podívat trpaslík, byl to klerik, opět se začali dohadovat, co udělají. Crianza trpaslíka nečekaně ani neprovokovala, nakonec se oba modlili, aby Tomimu Olios pomohl.
Tomi pohnul rukou, pomalu se mu vracelo vědomí, avšak s ohromnou bolestí na obličeji, začal řvát a svíjet se v bolestech držíc se rukama za helmici aaaaaaa aaaaa co toaaaaa mýýýaaa ooočaaaaiiiaaaaa snažil se jí servat, ale nešlo to, seškvařená kůže a maso se nějakým způsobem přitavili k helmici, řval ještě víc. V bolestech se snažil někam odplazit, trpaslík ho však, kdo ví proč, držel a nechtěl pustit, pak se mu ale Tomi vyvlíkl a odplazil se ke zdi kostela. Z vnitřku helmice mu vytékala krev, voda, hnis, rozežraná kůže a kusy rozežraného masa, Tomi však byl neustále při vědomí. Tomi těžce dýchal a už ani neřval bolestí, sám nevěděl, proč už ji tolik nepociťuje. Trpaslík k němu vyrazil a przkoumal jeho helmici, poté jí rychle uchopil a serval jí Tomimu z hlavy, ten se nestihl bránit a rozeřval se bolestí. Oběma se naskytl hrůzný pohled na jeho znetvořenou hlavu a obličej, vlasy již neměl, oči měl zakalené černě a kůži také neměl žádnou, byla rozežraná a místy byla vidět část lebky na temeni hlavy. Tomi zklonil hlavu a ruce si přiložil na obličej, přičemž ještě křičel bolestí, když ruce oddálil, viděl, viděl, viděl divně, viděl zakaleně, ale viděl, a na rukách viděl krev a nějaké zbytky, začal rychle dýchat a zítral na své ruce, hlavou se mu honili všemožné myšlenky toho, co se mu stalo. Oba na něj zírali a nevěřili svým očím. Tomi se pomaličku postavi a šouravě došel k trpalíkovi, který mu civěl na hlavu s otevřenou pusou. Kde je moje helmice? trpaslík neodpověděl a dál zítral Dej mi mojí helmici! křiknul chraptivě Já...já já já jí nemám, nev...nevím kde je. Lžeš! zařval na něj, odříkal zaklínadlo a zabil ho. Crianza vše jen sledovala, pousmála se když trpaslík padnul a odešla. Tomi naposledy pohlédl na mrtvolu a odšoural se pryč, cestou zahlédl něco podivného, byla to jeho helmice, vzal ji a opatrně si ji s bolestným zasyčením nasadil, otočil se na mrtvolu, zasmál se a odešel.
#48
Odesláno 27.07.2006 10:09
#49
Odesláno 09.08.2006 17:01
Během posledního týdne se mu sny často vracely a začal slovům, které slyšel rozumět. Slova hovořila celkem jasně Zabij, rozsekej, mrzač, przni, nič a byla prokládána mučivým dětským nářkem, skoro mu to trhalo hlavu.
Jednoho dne začal jakoby snít ve dne, slyšel opět hlasy z podvědomí, když byl s přáteli...když je viděl bojovat...měl nutkání ne jim pomoci, ale zabít je do jednoho, pomoci všem do hrobu, překonal to a vyhledával pomoc. Kněz mu neřekl nic, co by objasnilo jeho stav, to až sám Mistr magie, Zorathus. Řekl mu, že je z něj cítit energie démonů, že jí má v sobě tolik, že by ho mohla sama ovládnout a zmocnit se ho, žádal nějakou pomoc, avšak té se mu nedostalo, Zorathus nechtěl mít nic dočinění s někým, koho mohou ovládat démoni.
Jeho stav se čím dál tím víc zhoršoval, a když opět začali útoky démonů, přestával se pomalu ovládat když viděl a cítitl, jak bojovníci zabíjejí....jeho bratry....démony....
.....při posledním útoku se ho zmocnila síla zla....
#50
Odesláno 15.08.2006 09:00
Bylo to v dobách, kdy démoni začali podnikat útoky na přilehlé osady a vůbec celé okolí poblíž Alicie, která jako jediná byla chráněna krystaly. Démoni pustošili, pálili, ničili cokoliv jim přišlo pod ruce.
V té době byla jedna z přilehlých vesnic napadena armádou démonů a zcela zpustošena, všechno to byli sedláci a farmáři. Nikdo z nich nebyl na útok připraven ani varován, lidé, kteří uměli jen s vidlema byli smeteni z povrchu zemského, avšak něco se tam přihodilo. Ve vesnici bylo mnoho nevinnosti, a všichni byli do jednoho bezdůvodně vyvražděni...muži, ženy, děti i nemluvňata, starci i stařeny, všechna domestikovaná zvěř, naprosto vyhlazeno. A přesně v době, kdy bojovali o holý život, ač zbytečně, byla i ve vzduchu cítit ta lidská beznaděj, ten strach, bezmoc, utrpení, bolest, všechny negativní pocity nahromadny na jedno místo. Z těchto negativních pocitů, z této energie, se zrodila entita, entita jménem Ankh An'Thul. Zapomenutá bytost, její výskyt totiž není běžný. Říká se jim plenitelé, mohou totiž získat velkou moc, když dokážou přežít. Tato bytost se živí vším špatným, zlým, všemi negativními emocemi a pocity, negativní energií, která se objeví vždy při jakémkoliv, ač sebemenším konání zla.
V průběhu let se tato entita sytila všemi boji, kdykoliv byl někde boj, kdykoliv byla někde otevřená bitva, kdykoliv byla vyhlazována další vesnice démony, Ankh An'Thul tam byl a živil se negativní energií, beznadějí, bolestí, smrtí a postupně sílil.
Démoni si byli vědomi jeho existence, ale nevšímali si ho, věděli, kdo to je, ale v této podobě byl nepoužitelný.
Když byl dost nasycen, hledal něco, jak by mohl přežít a nemusel se vyhýbat určitým, pro něj smrtelným místům. Nalezl zlomenou ženu, pach její úzkosti, smutku a bezmoci byl cítit na míle daleko. Zlomenou žalem po svém mrtvém muži a toužíc po dítěti ji nalezl plakat ve svém domě. Vycítil příležitost, využil všech svých schopností, celé své síly a moci k tomu, aby stvořil nový život, stvořil zárodek člověka, i když pokřiveného, dítě, chlapce v jejím lůně, a vyčerpaný přenesl své bytí do něj, kde se usadil, aby čerpal síly na to, co přijde. Připravoval se dlouho, v průběhu chlapcova života než se z dítěte stal muž připravený na vše. Byl jeho druhým já, pokřivenou karikaturou člověka, jeho špatná část svědomí, sem tam mu z podvědomí pomohl rozhodnout se ku svému prospěchu.
#51
Odesláno 16.08.2006 08:54
Velká skupina se vydala na jih, za démony. Asi většina žijících trpaslíků v Alicii a několik kněží z Oliosova řádu.
Prošli temným lesem, přes údolí stínů a dostali se až k bráně osudu. Všichni chvíli přešlapovali před branou, když se jim z ničehonic otevřela sama od sebe, všichni začali reptat a potichu si říkali, proč se asi otevřela Jsme očekáváni ozvalo se Jdem a všichni vyrazila skrz bránu. Prošel Tomi a trpaslíci, mezi nimi i několik z řad Oliosova řádu, ale ne všichni, brána se totiž zavřela a nechala je za ní. Všichni se snažili, kromě Tomiho, bránu otevřít, nepomohlo nic, ale výprava musela pokračovat, a tak se vydali dál bez nich.
Vešli do jeskyně, po laně přešli propast pod rozbořeným mostem a museli prolézt skulinou ve skále, mnoho trpaslíků mělo problémy, museli si sundat zbroj a zatáhnout pupky, Tomi šel mezi prvními, pak se však vrátil, aby pomohl ostatním. Když všichni prošli, vyvolal kouzlo a nechal spadnout strop aby nikdo nemohl za nimi ani trpaslíci zpět.
Museli se probít přes mnoho obrovských démonů, kteří způsobovali nemalé ztráty v řadách bojovníků, Tomi se zdržoval v povzdálí a lehce pomáhal trpaslíkům v postupu.
Dorazili na místo, shlíželi ze skály na věž, avšak nikde žádný démon, všem to připadalo podezřelé. Tomi ještě provokativně povzbuzoval trpaslíky slovy jako Buďte teď stateční a nepodléhejte, mějte víru v Moradina a tak podobně.
Ve věži je přivítala malá skupinka smrtících démonů, kteří však byli rychle poraženi, poté se celá skupinka odebrala do prostřední místnosti.
Krystaly, v místnosti se vznášela čtveřice různobarevných krystalů, trpaslíci okamžitě vytáhli sekyry a rozmlátili je na malinkaté kousíčky, ve vzduchu byla cítit uvolněná energie a na chvíli se všem zjevil Moradin, trpasličí bůh, kovář duší, za moment ale zmizel a místo toho se objevil jednooký dřívější tyran Alicie, lord Ingar. Trpaslíci s zuřivým výrazem ve tvářích tasili zbraně, i členové Oliosova řádu, a chystali se mu ukázat zač je toho loket, Ingar je s klidným arogantním tonem v hlase zastavil a vedl s nimi rozhovor, Tomi si mezitím stoupl k mřížovaným dveřím a zatarasil cestu ven. Skrze překřikování a nadávek trpaslíků bylo po několika minutách znatelně slyšet Ukážu vám, jaká je ta vaše víra, trochu s ní zacloumám...Ankh An'Thule, pojď, stoupni si po mém boku Trpaslíci nechápavě koukali, Tomi pak vykročil směrem k Ingarovi Ale jistěže a postavil se vedle něj. Všichni zarytě koukali na Tomiho a Ingara a nevěřili vlastním očím, z houfu trpaslíků se ozývaly nadávky, ale také prosebné otázky Zrádce, je to zrádce, Jak jsi nám to, Tomi, mohl udělat? Proč? Hněv z nich přímo vyzařoval. Než přijde náš hostitel, ukaž tady našim hostům, co se patří prohodil Ingar a zmizel. Tomi zmizel taky, pak seslal mocné kouzlo a několik trpaslíků se zkácelo k zemi, začal čarovat dál, a dál, avšak nevšiml si jednoho z Oliosova řádu, Jeffa, ten mu skočil do zad a mocným úderem ho srazil k zemi, Tomi se chtěl rychle postavit, ale hrudí mu projel jeho meč, vydal chraptivý zvuk a padnul. Hned po tom se objevila samotná Gaugnus a rozpoutala peklo, vyvolala několik démonů a kouzlila jedno mocné kouzlo za druhým, trpaslíci a členové řádu se dlouho drželi, ale nakonec padli pod meči démonů a kouzly Gaugnus. Jediný, kdo zůstal, byl Tanur, zakládající člen trpaslicího klanu Hromová kovadlina, těžce dýchal, klečel opřený o štít sotva držíc sekyru v ruce. Aaach, Tanur, že? nejsilnější z trpaslíků... Tanur oddychoval a nenávistně na ní koukal Tohle vypadá na konec všech trpaslíků Ne, zadrž, nezch je žít odpověděl Tanur Proč? Co mi za to nabídneš, když je ušetřím? Vem si mě, můj život za životy mých bratrů Ach jak šlechetné prohodila Gaugnus Tak dobře, stoupni si doprostřed, dostanu, co chci Můžu ti věřit? zeptal se ještě Máš snad na výběr?! Tanur se odtrmácel doprostřed pentagramu, sundal ze sebe zbroj a poklekl, Gaugnus vyčarovala mocné kouzlo a zabila Tanura, jehož poslední slova patřila jeho bratrům, trpaslíkům. Hned po jeho smrti se znovuzrodil sám Lord Alomar, vydal okamžitě příkazy pro Gaugnus. Ukliď tady ta odporná těla zaburácel a oživ mága, bez jeho pomoci bychom to pravděpodobně nedokázali.
Během událostí ve městě entita Ankh An'Thul načerpala již dost síly a převzal kontrolu nad Tomiho tělem, Tomiho mysl, celé jeho vědomí, bylo potlačeno touto entitou, již nebylo Tomiho jak ho ostatní znali. Ankh An'Thul dostal zprávu, jak by mohl pomoci Gaugnus a démonům, a tak také učinil, manipuloval trpaslíky, nechal se bezpečně dovést tam, kam potřeboval a dopomohl znovuzrození Lorda Alomara, který je teď mnohem silnější než dřív.
#52
Odesláno 16.08.2006 10:54
#53
Odesláno 18.08.2006 10:55
Slyšels to taky? *Grk* A co? Nooo...vzpomínáš jak jsme se onehdá vraceli tady z hospody večer,ne? No jasně. A vzopmínáš na to světlo tam na hradě a ten řev? Joohoo, tam asi zavřeli někoho taky ožralýho, haháá. *škyt* Neee...to byl sám Lord McLier, on hrozně chlastááá. Joooo?!No tak ho někdy *Grk* vemem chlastat s náma. Ale o to nejde. A, hehe, a...o co jde? No proslýchá se, že tu bude novej lodr, tedaaaa Lady. *velký Grk* Lady? Jaká zas? Vždyť ženský nemůžuo vládnout, jsou to... No právě, a prý to bude taaaa, taková...nooo...nějaká drowka tady z města. *vyprsknutí piva* Cožé?! No dyť to povídám. Drowka, drowka, ti zmetci nedávno přepadli obchodníky *rozzuřeně* co vezli skvělou kořalku, nenávidím drowy. Máš recht *grk* taky je nemusím. Ale teeeď mi to úplně vzalo chuť chlastat, tohle se mi vůbec nelíbí, drowové přepadávaj kde koho a tady má být z jedný lady, vůůůbec *Grrrrk* ta tmavě zbarvená ušatá verbež je horší než ta světlá ušatá verbež, co se tu poflakuje, zlatej Ingar. *ťuknutí korbelů piva* Zlatej Ingar. Ještě nám tak budou vládnout tihle...já se z toho snad vožeru...
#54
Odesláno 22.08.2006 14:00
Když jakási městská armáda složená se skupin lidí,trpaslíků, elfů a jiných vrazili do temného lesa, kde sídlili drowové, očekávala je jen malá hrstka bojujících drowů, která poražena a zahnána na ústup, avšak někoho sebou vzali, unesli trpaslici Pindruši. Ostatní se je urychleně vydali hledat, cestou narazili na těla legitimní armády Alicie, zraněným pomohli, klerici dělali, co mohli, a vydali se společně za prchajícími drowy.
Ankh An'Thul čekal s Lintrou v jedné z vypálených vesnic za temným lesem, přiběhl velitel drowů a dovedl Pindruši doprostřed pentagramu před nimi. Tady je ta tlustá chlupatá verbež oznámil Máme velké ztráty pane Hlavně udělejte to, co musíte, nakonec bude celá Alicie vaše, vítězství bude patřit vám, a teď jděte. Drow se otočil a odběhl. Vy ostatní, hlídejte! křikl Ankh An'Thul. Ankh An'Thul se usmál při pohledu na nehybnou Pindruši uprostřed pentagramu a začal připravovat rituál.
Lintro? nejistě promluvil Skald a oběvil se za ní. Skalde? Co je to zas?! Kdo mě ruší?! On tě zná? Kdo to je? rozzezleně kouknul Ankh An'Thul na Lintru To...to je Skald, dá se mu věřit, párkrát mi pomohl řekla nejistě. Co tu chceš?! zadíval se na něj Přišel jsem vám říct, že se sem táhne velká armáda alicijskech Hmm, něco, co nevíme? No můžu vám říct počty, slabiny a tak podobně Čísla nám jsou k ničemu zarazila ho Lintra víme, že jich je hodně Jestli chceš pomoct, tak jdi hlídat a řekni, až tu budou, musím pokračovat Já... Co zase?! Když zaplatíte... Když odvedeš svou práci, odměním se ti řekl znechuceně Ankh An'Thul. A teď vypadni! Skald odešel. Nenávidím tyhle žoldáky a jinou verbež, furt jenom prachy prachy prachy řekl Lintře, která se jen zasmála.
#55
Odesláno 22.08.2006 15:28
Pindruše klečela uprostřed pentagramu a mezi ohni, před ní stál Ankh An'Thul a začal zaříkávání Clatuuu...Veraaada...Nectooo...Deeemonicus...Incantaaate...In Lichusss...Et Treeetooo na to namířil hůl Pindruši na hlavu, z hole vyšlehla energie a Pindruše se sesypala k zemi, Skald trošku poodstoupil a Lintra se potichu zasmála. Ankh An'Thul přistoupil k mrtvole a zabodl jí do brnění hůl, ta jakoby brněním prošla a zaryla se jí do těla.
Drowové napnuli luky a pálili do útočníků, tedy do ochránců města a všech, co přišli zachránit Pindruši, vedle Lintry se Skaldem se objevil velitel drowů No tak palte bando! zavelel. Alicijských bylo příliš, zatlačili ostatní drowy zpět. Ankh An'Thul kývnul směrem k veliteli drowů, ten pokynul, věděl, co má udělat. Pár metrů před pentagram přistoupil král trpaslíků, Orf, a nová alicijská Lady, Morina. Z náhodně uspořádané skupiny bojovníků se ozývaly výkřiky a nadávky. Ustupte prosím jemně promluvil Ankh An'Thul nebo vaši drahou chlupatou přítelkyni už nikdy nespatříte. Nic. Zopakoval svou prosbu. HNED! zaburácel a před něj šlehl blesk. Oba dva ustoupili Děkuji a teď...co tu chcete? Vzdej se mágu! pravila rázně Morina. Proč bych se já měl vzdávat? odpověděl arogantně otázkou. Tak co teda chceš? Hmm...uvítal bych, kdybyste odešli, mám tu jistou práci. Vzadu se začali překřikovat ostatní ve skupině a bylo vidět, že chtějí, aby dnes tekla další krev. Orf se s Morinou otočili, aby skupinku ztišili. V tu chvíli na Lady zaútočil velitel drowů, spustila se řetězová reakce a všichni se s křikem pustili do boje. Haaaaa zařval Ankh An'Thul, vyvolal pár mocných kouzel, kterými skolil pár bojovníků a zmizel, nikdo si jich nevšimnul, ale neviditelní běželi on, Skald, Lintra i velitel drowů přes bažiny pryč, poté se drow oddělil a běžel za ostatními.
Čeho jsme tím docílili? zeptala se Lintra když byli v bezpečí a daleko od alicijských. Nooo, ve městě nyní máme špeha ochotného pro naši věc udělat cokoliv. Lintra překvapeně koukla na mága. Tu trpaslici teď mohu ovládat, když budu chtít, teď bude nějakou dobu malátná a nebude o sobě vědět, ale až ji budu potřebovat, přijde a řekne vše, co budu chtít...špehuje a neví o tom, jak brilantní, a ještě lepší je, že je to milenka trpasličího krále rozesmál se.
#56
Odesláno 23.08.2006 19:16
Mezi lidmi se začíná šuškat cosi o ušaté verbeži, která je ve spojení se samotnou Lady Morinou. "Vždyť ona je taky drowka, je to jedna a ta samá ušatá verbež" "Při nedávném útoku chtěli mluvit jedině s ní" "Určitě jsou spolu za jedno" "Nemůžeme to tak nechat, musíme něco udělat, ve jménu Alicie!"
#57
Odesláno 07.09.2006 08:29
#58
Odesláno 15.09.2006 13:10
#59
Odesláno 20.09.2006 07:49
Poté se vydal do Pevnosti Rudého draka, kde ho potkalo překvapení v podobě oznámení o novém "nájemníkovi"
Hned před pevností potkal jednoho z rebelů a ten mu oznámil, že nedávno k nim přitáhla banda alicijských, a prý, že chtějí nějakou Eli nebo koho. Prý jí unesl nějaký mág, žádal výkupné a byl shovaný za hradbami, pak na hrdiny města Alicie poštval několik vyvolaných démonů, což rebelové na hradbách pozorovali a mohli se smíchy utlouct. Jmenoval se Werit nebo Wetin nebo tak nějak, už nevim řekl mu nakonec strážník. To je znepokojující zpráva, vyhledám ho a zeptám se ho na pár věcí, jestliže je zadobře démony, může pomoci naší věci šibalsky se usmál vešel do pevnosti.
#60
Odesláno 20.09.2006 13:18
ozývalo se od brány, Ankh An'Thul cítil silnou magii, šel se tedy podívat a řekl strážím, ať zatím nic nedělají. Stoupl si na hradby a znechuceně se podíval dolů na bývalého Mistra Geralda, trochu nechápavě ho pozoroval a vyčkával. Co tady chce ten zpropadenej Oliosák?hmpf řekl si pro sebe a sešel z hradeb k bráně. Pokynul.
Obrovská brána se s praskáním a vrzáním otevřela a z ní vyšel Ankh An'Thul vstříc dalšímu nevítanému hostu.
0 uživatelů si čte toto téma
0 členů, 0 návětěvníků, 0 anonymních