
Jindragonuv knižní klub
#31
Odesláno 11.12.2005 22:02
#33
Odesláno 11.12.2005 22:13
"Jak můžu pracovat s veliteli eskader, které nevidím?"
"A proč bys je musel vidět?"
"Abych věděl, co jsou zač, jak myslí..."
"Všechno poznáš z jejich práce se simulátorem. Ale přesto si myslím, že ihned poznáš, s kým máš tu čest. Oni tě slyší už teď. Nasaď si sluchátka a uslyšíš je."
***** si nasadil sluchátka.
"Salaam," zašeptal mu někdo do uší.
-----
a vubec asi nejznamejsi veta z one knizky: "Nezapomeň, nepřátelská brána je dole"
Příspěvek upravil Wikinka: 11.12.2005 22:15
#34
Odesláno 11.12.2005 23:20
Jo Enderova Hra to je dokonalost sama.a jeste miluju tohle:
"Jak můžu pracovat s veliteli eskader, které nevidím?"
"A proč bys je musel vidět?"
"Abych věděl, co jsou zač, jak myslí..."
"Všechno poznáš z jejich práce se simulátorem. Ale přesto si myslím, že ihned poznáš, s kým máš tu čest. Oni tě slyší už teď. Nasaď si sluchátka a uslyšíš je."
***** si nasadil sluchátka.
"Salaam," zašeptal mu někdo do uší.
-----
a vubec asi nejznamejsi veta z one knizky: "Nezapomeň, nepřátelská brána je dole"

#35 Host_SilverLady_*
Odesláno 12.12.2005 01:23
Mole Mole ty můj chlapče! Stephen King - Svědectví? Ten morbidní chlápek má skvělý smysl pro humor a temnou atmosféru. Jinak pokud se ti zalíbí, tak sedmidílná (u nás zatím 6)sága Temná Věž je, podle mě, to nej co napsal.
Pak pro ty co baví číst flamy doporučuju Amélii Nothombovou, asi nejvíc Vrahovu hygienu. Hlavní hrdina má naprosto skvělé hlášky a je něco jako Nicholson v Lepší už to nebude, akorát lepší :)
Hm, King - Osvícení, TO, Hřbitov domácích zvířátek, Misery nechce zemřít.
U Osvícení se píše, že se nemá čísti v noci, ale zase tak strašidelné to není - tedy pro mne.
TO - kniha dobrá, filmová verze se mi zdála slabší.
Misery nechce zemřít - jak kniha, tak film kvalitní.
- samozřejmě i jiné knihy jsou vynikající
#36 Host_Zaki72_*
Odesláno 12.12.2005 19:35
Leo Rosten - Pan Kaplan má stále třídu rádPS prosim povjeste prof Nemurovy ať se tolyk nesteká gdyš se mu lidi smňejou a pak bude mít víc přítel. je lechkí mít přátelé gdyš človjek nechá lidi ať se mu smňejou. Kam du budu mít zpoustu přítel.
PS prosim esli to pude dejte ňáký rúže nahrop ..... na dvorku
Umžít, umžel, funus. Že ano, pampresore?
Příspěvek upravil Zaki72: 12.12.2005 19:39
#38
Odesláno 20.06.2006 06:51
Včera jsem ho chrupnul přes noc ... nějak nešlo přestat

#39
Odesláno 20.06.2006 08:40
#41
Odesláno 20.06.2006 21:59
#42
Odesláno 20.06.2006 22:02
A co říkáte na Miévileho? Teď dočítám Nádraží Perdido a můžu říct jediné - ten chlapík umí.
Ja Perdido nedocetla...hodne dobre myslenky - mury proste uzasne :)) Ale ma tam par hluchych pasazsi a kazda z nich ma pres 50 stran...tu posledni uz jsem neprekousla :( skoda, kdyby to orezal na polovinu, bylo to FAKT dobry...
#43
Odesláno 19.12.2006 14:10
...
Šli k mostu.
Anastázie podala Richardovi svou svíčkovou lampu. "Tu máš," zašeptala.
"Díky." Richard pohlédl na ženu v koženém. "Je tu opravdu čeho se bát?"
"Jen noci na mostě."
"Té, co se v ní přepadá?"
"Té, co přichází, když končí dny."
Anastázie vyhledala Richardovu ruku. Chytil ji pevně, stiskl její drobnou dlaň ve své veliké. Usmála se na něho a stisk mu vrátila.
A pak vykročili na most a Richard začal chápat, co je temnota: temnota jako něco kompaktního a skutečného.
Cítil, jak mu sahá na kůži, zkoumá, pohybuje se, probádává: klouzala po jeho mysli. Vklouzla mu do plic, do očí, do úst. S každým krokem světlo svíčky sláblo. Všiml si, že totéž se děje i se světlem ženiny baterky.
Tma, naprostá a všudypřítomná.
Zvuky. Zašustění, zašelestění. Richard zmateně mrkal, oslepený tmou.
Zvuky byly nepřátelštější, hladovější. Richardovi připadalo, že slyší hlasy: hordu velikých, pokroucených trollů kdesi pod mostem.
V temnotě kolem nich cosi proklouzlo.
"Co to je?" vyjekla Anastázie. Ruka se jí v jeho dlani třásla.
"Tiše," řekla žena. "Ať si tě nevšimne."
"Co se děje?" šeptal Richard.
"Temnota," odpověděla žena v koženém oděvu velice tiše. "Všechny noční můry, které se objevují, když zapadne slunce, už od dob, kdy jsme se krčili v houfech v jeskyni. Kvůli bezpečí i kvůli teplu. Teď přišel čas bát se tmy."
Richard věděl, že se cosi chystá přelézt mu po obličeji. Zavřel oči: na tom, co viděl nebo cítil, to nic nezměnilo. Noc byla dokonalá.
A tehdy začaly halucinace.
Viděl nějakou postavu. Padala k němu nocí a hořela, křídla a vlasy měla v plamenech.
Napřáhl ruce: nic tam nebylo.
Jessica na něho hleděla s pohrdáním v očích. Chtěl na ni zakřičet, chtěl jí říct, že ho to mrzí. Dávej jednu nohu před druhou.
Byl školáček a chodil večer domů jedinou ulicí bez světel. I když tudy šel nevím pokolikáté, nebylo to o nic snadnější, o nic lepší.
Byl hluboko v kanálech, ztracený v bludišti. Bestie na něho čekala.
Slyšel pomalé kapání vody. Věděl, že Bestie čeká. Sevřel své kopí... Pak zaslechl zachrochtání, hluboko v hrdle Bestie, vzadu za sebou. Otočil se. Pomalu, děsivě pomalu to na něho v temnotě zaútočilo.
A znovu. Zemřel.
Kráčel dál.
Pomalu, děsivě pomalu, to na něho zaútočilo a pak znovu a znovu, v temnotě.
Něco prsklo a objevila se zář tak jasná, až to zabolelo. Bylo to světlo svíčky v lampě z láhve od limonády. Nikdy dřív si neuvědomoval, jak jasně může jediná svíčka hořet. Hrdě ji zvedl.
"Vypadá to, že jsme úspěšně přešli," řekla žena v kůži. Richard si všiml, že mu srdce bije až v krku, že nemůže mluvit. Přinutil se zhluboka dýchat, uklidnit se. "Předpokládám," řekl zajíkavě, "že nám žádné skutečné nebezpečí nehrozilo. Bylo to jako strašidelná dráha na pouti. Trochu hluku ve tmě. Zbytek udělá vaše fantazie. Nebylo tam nic, čeho by se měl člověk bát, nemám pravdu?"
Žena na něho hleděla téměř s lítostí. A Richard si uvědomil, že ho nikdo nedrží za ruku.
"Anastázie?" Z temnoty na vrcholu mostu přilétl jemný zvuk, jako zašustění nebo vzdech. Po mostě se k nim kutálela hrstka nepravidelných korálků.
Richard jeden zvedl. Byl z náhrdelníku krysí dívky. "Raději bychom... musíme se vrátit. Je..."
Žena zvedla baterku a posvítila jí na most. Richard viděl celou jeho délku, až na druhou stranu. Nikdo na něm nebyl. "Kde je?"
"Pryč," řekla žena. "Vzala si ji tma." ...
#44
Odesláno 19.12.2006 23:53
...Ve spojení s Jadií jsem na satanismus nepomyslela ani na chvíli. Pustila jsem takovou možnost z hlavy hned poté, co ji Hugo nadhodil; vlastně jsem si takovou myšlenku vůbec ani nepřipustila. Nezdála se mi reálná. Teď, když jsem seděla sama v šatně a měla plnou hlavu toho, co mi Jadie sdělila, jsem začala tu představu opatrně ohledávat. Asi jako jazyk ohledává novou plombu, přitahován, ale pořád neochotný zvyknout si na tu novou věc v ústech. Bylo by možné, že Tashee skutečně existovala? Jak by mohla Jadie znát chuť krve? Ne kapky krve, ale krve, která stéká proudem do krku? Co ty rozbité panenky?
Proč by si to Jadie vymýšlela?
Mohla by ve své fantazii stvořit všechny ty podrobnosti, aniž by něco takového prožila?...
#45
Odesláno 20.12.2006 00:08

#46 Host_Josifek_*
#50
Odesláno 20.12.2006 17:58
...
Nikdo neznate? je to knizka o psycholozce, co ma nastarosti tridu postizenych deti a u jedne holcicky zacne mit podezreni na zneuzivani satanisty.
#56
Odesláno 21.12.2006 11:58
0 uživatelů si čte toto téma
0 členů, 0 návětěvníků, 0 anonymních